Vyhlášený šutér Štapl zaspal reprezentační duel

2. 5. 2013

Redakce

Brno /ZBROJOVÁK STOLETÍ/ - Ještě významněji se Rudolf Štapl-Sloup zapsal do klubové historie Viktorie Plzeň a pražské Slavie, ale velice výraznou stopu zanechal i v Brně, přestože v Židenicích strávil necelé tři roky. Byl skvělý prototyp hrotového útočníka, pro svoji robustní postavu a důraz v osobních soubojích dostal od spoluhráčů přezdívku „Tank". Nejčastěji hrával v útoku na pravé spojce.

Rudolf Štapl-Sloup. | Foto: archiv

Začínal v plzeňské Olympii, do Židenic přestoupil v roce 1919 z Viktorie Plzeň. Na jeho příchodu se významně podílel výborný brankář Richard Beneš, jeho bývalý spoluhráč a kolega ze zaměstnání v plzeňské Škodovce, který zamířil z Plzně do Brna jen o několik týdnů dřív.

Štapl vytvořil při svém brněnském angažmá skvělé vnitřní útočné trio společně s Mazalem a Křenkem. S druhým jmenovaným se později sešel ještě ve Slavii. Husarský kousek se této trojici skvělých útočníků povedl v roce 1919 při utkání s Prostějovem, když se na vysoké výhře 12:0 podíleli všichni tři shodně čtyřmi brankami.

Po necelých třech letech v židenickém dresu odešel Rudolf Štapl-Sloup do pražské Slavie, končil jako hrající trenér ČAFC Vinohrady. V roce 1925 dostal od Židenic nabídku rovněž na pozici hrajícího kouče, ale údajně z existenčních důvodů ji odmítl.

Patří k pěti rekordmanům historie českého fotbalu, kterým se podařilo v jednom prvoligovém utkání vsítit sedm branek. Z toho Josef Bican to dokázal hned čtyřikrát, dalšími sedmigólovými kanonýry byli Jan Jansa, Václav Horák a František Hájek. Štaplovi se to podařilo 18. července 1926 už v dresu ČAFC Vinohrady, kdy prakticky sám zařídil výhru 7:1 nad Čechií Karlín.

Startoval na olympijských hrách v Paříži roku 1924, v utkání s Tureckem dokonce nastoupil s kapitánskou páskou. V národním týmu zaznamenal obdivuhodnou bilanci, když vstřelil osm gólů v osmi zápasech. O další reprezentační start se připravil kuriózním způsobem v květnu 1923, když byl nominován k utkání proti Itálii v Praze. V den zápasu se totiž po obědě trochu natáhl a zaspal. Na stadion dorazil pozdě, zaskočit za něj musel legendární Janda-Očko, který necelý měsíc předtím ukončil reprezentační kariéru a na utkání přišel pouze jako divák. Vedení týmu ho přemluvilo, aby hrál, právě když před zápasem popíjel pivo v kantýně. Štapl tak Jandovi vlastně zařídil krásnou rozlučku s národním týmem, protože československé mužstvo porazilo Itálii 5:1.

Vlastním jménem se jmenoval Rudolf Sloup, později běžně užívanou přezdívku, která se stala nedílnou součástí jeho jména, získal podle kolíku v podrážce kopačky takzvaného štaplu. Svůj život ukončil dobrovolně 7. září 1936, kdy spáchal sebevraždu.

Jeho bratr byl brankář Josef Štaplík, konkurent legendárního Františka Pláničky ve Slavii Praha i v reprezentaci. Oba založili slavnou plzeňskou dynastii Sloupů, z níž vzešel například i známý československý reprezentant osmdesátých let Jiří Sloup, který se proslavil v pražských Bohemians.