Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ztemnělou oblohu rozzáří ohňostroj, který jako by opět vítal nový rok. Jenže místo a datum 12. ledna značí jinou událost. Jde o příchod nového století. Druhého století, do kterého přesně v pondělí vstoupí fotbalový klub Zbrojovka Brno. Fanoušci výročí založení oslavili s dvoudenním předstihem Pochodem za Lužánky.

Pouť téměř tisícovky příznivců končí na místě, kde Zbrojovka zářila nejvíc. Po jedenácti letech chátrání aspoň na chvíli opět ožil stadion za Lužánkami, kde klub v roce 1978 slavil jediný mistrovský titul v historii. Neprůhlednou tmu nečekaně rozčísnou desítky pochodní na ochozech čtyřicetisícového stánku, všude visí klubové vlajky a zbrojováci zpívají chorály.

Na všechny opět dýchá lužánecký Génius loci. „Su z toho takovej dojatej a docela mě to vzalo. Mrzí mě, že tady nehrajeme. Je to škoda," povzdechne si brněnský záložník Pavel Mezlík, který se pochodu účastní se všemi spoluhráči. „Nikdo to nikomu nenakázal, šli jsme sami od sebe," hlásí fotbalista, který jako jeden z mála hráčů současného kádru utkání za Lužánkami pamatuje. „Bylo mi patnáct, šestnáct, když jsem tady nakoukl do velkého fotbalu. Ještě jsem z toho neměl rozum. Pro nás fotbalisty by byla neuvěřitelná čest hrát na tomto stadionu. Doufám, že si tu ještě někdy zahraju," dodává devětadvacetiletý Mezlík.

Akce začíná o hodinu a půl dřív na Moravském náměstí. Hluk zalarmuje návštěvníky okolních restaurací, kteří vylézají a natáčejí si dění na mobilní telefony. Ve čtvrt na pět odpoledne se had fanoušků za zpěvu chorálu a s máváním vlajek dává do pochodu. „Všechno nejlepší, Zbrojovko," ozývá se nejčastěji z několikaset­hlavého davu příznivců.

Zbrojováci pochodovali Brnem za Lužánky.

Chvíli předtím práskl dělobuch, který působil skoro jako signál k zahájení pochodu. Ani ojedinělá rána nenarušila bezproblémový chod akce, občasný kouř z dýmovnic mířil hlavně do vlastních řad. Vedle zbrojováků kráčí i příznivci hokejové Komety a Slovanu Bratislava. Podle některých informací dorazili i fanoušci Viktorie Plzeň a polského Ruchu Chorzów. „Upřímně jsem tolik lidí nečekal, zvlášť v takové zimě. Když jsem se na křižovatce otáčel, příjemně mě překvapilo, jak je průvod dlouhý," těšilo organizátora akce a člena Občanského sdružení Zbrojováci Jaroslava Hajna.

Práce policie v sobotu spočívá především v zastavování dopravu. „Policie žádala, aby nedošlo k ničení majetku, aut nebo napadání lidí. Všechno se úplně v pohodě dodrželo a podle mě nikdo nemůže říct, že pochod někoho urážel," míní Hajn.

O „rušení" klidu se tak stará pouze zpěv chorálů. V lužáneckém parku graduje, když účastníci průvodu podřepnou a spustí melodii „Povstaň, jsi-li zbrojovák". „Bylo příjemné poslechnout si chorály v reálu, na stadionu člověk slova moc nevnímá. Z pochodu jsem měl dobrý pocit, zaplaťpánbůh za snahu fanoušků," pokyvuje brankář mistrovského týmu z roku 1978 Josef Hron, který se akce zúčastnil i se svými tehdejšími spoluhráči Karlem Kroupou a Janem Klimešem.

Dav se krátce zastavuje i na místě bývalého zimního stadionu, kde se nyní nachází kluziště na veřejné bruslení. „Už jsme tady," skanduje průvod a návštěvníci kluziště na chvíli oněmí. Pohled na členy pochodu nabízí pohled na několik generací zbrojováků. Od těch v kočárku až po ty v důchodovém věku. „Na sto let jsme hrdí, ale chceme upozornit na špatnou situaci brněnského fotbalu a především stadionu," sděluje čtyřicátník Zdeněk Horalík.

Má šálu kolek krku, v jedné ruce drží florbalovou hůl, na ní omšelou zástavu a za druhou drží čtyřletého potomka. „Vzal jsem oba své sny a udělali jsme si takový pochod bez bab," usmívá se. „Vlajka je stará asi dvacet let, možná víc. Mně vzal táta za Lužánky poprvé v šesti sedmi letech a od té doby chodím. Zažil jsem úspěšná sedmdesátá léta," vzpomíná Horalík.

Když pochod dorazí do svého cíle, k bráně fotbalového stánku za Lužánkami, zmocní se účastníků nostalgie. „Přepadl mě smutek, už když jsme šli okolo bývalého zimáku. Fotbalové Lužánky aspoň stojí. Přichází se dovnitř stejně jako před čtyřicet lety a na člověka lehne, jak to tam vypadá," posteskne si Hron, když projde bránou před vzrostlé křoví, jímž zarůstá trávník.

Vedle stoletého výročí založení klubu letos uplyne také šedesát let od prvního utkání, které se za Lužánkami hrálo. „Dnešní večer slouží k tomu, aby všichni příznivci vzdali hold tradičnímu klubu, který slaví sto let. Zaslouží si nejen větší podporu partnerů, ale v neposlední řadě i lepší prostředí. Za podpory fanoušků snad dosáhneme na důstojný stadion, který bude sloužit Brňanům," promlouvá k příznivcům výkonný ředitel Zbrojovky Vlastimil Ostrý.

Zdroj: Youtube

Na světelnou show, která po letech opět probudila Lužánky, vybírali fanoušci peníze několik měsíců dopředu a přispěli i brněnští fotbalisté. „Nemluvím jako hráč, ale jako fanoušek. Doufám, že se sem Zbrojovka jednou vrátí," zdraví příznivce brněnský kapitán Petr Švancara. Fanoušci jej odměňují skandováním jeho přezdívky: „Mercedes, mercedes!"

Když vzplanou pochodně a rozzáří se transparent s číslovkou 100, čas se skoro zastaví. „Návrat" do reality zařídí až zpěv chorálu „Povstaň, jsi-li zbrojovák," který zahájí brněnští fotbalisté. Povstalo jich hodně. Rok založení klubu 1913 sice nikdo nezažil, ale v sobotu ukázali, že hrdou stoletou tradici neustále nosí v srdci…