VYBERTE SI REGION

Brabenec: V Kometě jsme jedna velká parta

Brno - Brněnský hokejový útočník mluvil se čtenáři o extralize, rozhodčích i zákulisí Komety. Nevyzradil pouze největšího „kance“ týmu.

1.12.2008
SDÍLEJ:

Hokejista Kamil Brabenec.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Jméno Brabenec je v Brně nepostradatelný sportovní pojem. Kamil Brabenec senior patří k legendám českého basketbalu, jeho stejnojmenný syn se letos vrátil do hokejové Komety s jasným cílem: proměnit brněnský sen s názvem extraliga ve skutečnost. Dvaatřicetiletý útočník v minulém týdnu odpovídal internetovým čtenářům Brněnského deníku. Jen jedna otázka zůstala nezodpovězená. „Kdo je největší kanec v týmu? Dumám, ale fakt nevím… To je spíš otázka na přítelkyně či manželky,“ smál se bývalý reprezentant. Zde jsou nejzajímavější části on­line rozhovoru, v němž forvard reagoval na dotazy čtenářů.

Chodil jste jako malý kluk fandit Kometě?
Ano, celkem pravidelně. Hráče jsem obdivoval, což byl jeden z impulsů, proč jsem u hokeje vydržel.

Nemrzí vás, že jste se moc neprosadil v zahraničí?
Nemrzí. Chtěl jsem zkusit hlavně Švédsko, kde jsem působil dvě léta. Sen se mi splnil. Jsme s manželkou rodinné typy a táhlo nás to domů. Na severu máme spoustu známých a kamarádů, ale ty dva roky bohatě stačily.

Dokázal byste se v minulosti uchytit v NHL, pokud by přišla nabídka?
Nevím. Hodně záleží na štěstí. Zda vám dají šanci, a na vás, jestli ji chytnete. Abych řekl pravdu, nikdy jsem po tom netoužil. Nechtělo se mi tam. Navíc na to nemám postavu. Spíš mě lákalo Švédsko a sever. Nechci, aby to znělo jako alibismus, ale neprosadili se tam i lepší hráči než já. Třeba Patera, Procházka, Dopita…

Co považujete v kariéře za největší úspěch?
První gól v nároďáku byl hodně slastný pocit. Samozřejmě i postup s Budějkama přes ošidnou baráž. Člověk si musí dávat malé cíle a z nich se radovat.

Už víte, co budete dělat po konci hokejové kariéry. Láká vás třeba trénování?
Určitě. Letos jsem začal chodit pomáhat Liborovi (Zábranskému – pozn.red.), který trénuje třeťáky na Úvoze. Mám tam také svého pětiletého kluka. Samozřejmě se snažím něco odkoukat od Libora. Kluci ho žerou. Byl teď nemocný, tak jsme si s Pavlem Zubíčkem vyzkoušeli zvládnout těch patnáct malých draků. Bylo to skvělé. Chtěl bych začít u dětí a uvidíme, jak mi trénování půjde dál.

V poslední době se hodně mluví o demolici stadionu Za Lužánkami. Jaký na ni máte názor?
Jsem z toho smutný, ale asi se s tím nedalo nic jiného dělat. Je mi to líto.

Jakým jídlem vám blízcí nejvíc udělají radost?
Je jich víc. Mám rád suši, francouzské brambory a miluji kachnu se zelím od tchyně. To je pecka. A od maminky špenát s bramborovými knedlíky. Samozřejmě od manželky všechno. (smích)

Kdo kromě kouče Kýhose a vás má v kabině největší slovo a kdo platí za největšího vtipálka?
Nejde říct, kdo má největší slovo. Hodně si je bere Míra Barus jako kapitán. Také další zkušení: Pavel Zubíček, Ivan Padělek, Tomáš Klimt. Člověk si může udělat srandu z kohokoli a pak čeká, kde se mu to vrátí. V týmu je spousta kluků, kteří umí udělat srandu. Je tu taková rodinná atmosféra a ta mi vyhovuje.

Koho z brněnského kádru byste označil za nejšikovnějšího hokejistu?
Hodně šikovné ruce má Michal Černý stejně jako Roman Vondráček a samozřejmě Ivan Padělek. Ale každý hráč má jiné přednosti.

Uvítal byste ještě v týmu nějaké brněnské odchovance?
Určitě Marka Vorla, který hraje v Rusku. A také David Pazourek – ubrali bychom sílu Ústí. Teď mě zrovna nenapadají další možnosti.

S kým se v Kometě nejvíc kamarádíte? Jsou v týmu nějaké party, které drží při sobě?
My jsme jedna velká parta, všichni držíme při sobě. I v kolektivu se samozřejmě člověk s někým baví více, s někým méně. Já třeba s klukama, se kterými se znám odmalička, což je Robert Kántor a Pavel Zubíček. Ale parta je tu dobrá a s každým si mám co říct.

Sledují Komeťáci módní trendy? A je mezi vámi někdo, kdo na svou vizáž hodně dbá?
Většina sportovců módu sleduje, není to jen o Komeťácích. Nikdo nechodí v tesilkách ani v teplákách. Ale žádné přehnané gelování v šatně neprobíhá. O žádné extravagantní módě nevím.

Co říkáte na ty paka rozhodčí v první lize?
Neřekl bych, že rozhodčí jsou paka. V první lize se objevují spíš kluci, kteří se učí pískat, nebo rozhodčí, kteří nedostanou delegaci v extralize. Samozřejmě nás píská třeba i zkušený Šindler nebo Minář. S nimi se znám. Naučil jsem se se sudími jednat v klidu. Není dobré na ně řvát. Nejsou tak špatní, jak je prezentováno. Ale přijde mi, že někteří mladí čároví rozhodčí jsou docela arogantní. Je těžké chovat se v pohodě, když s vámi tak jedná dvacetiletý kluk.

Před play off prý tým posílí ještě nějací hokejisté. Nemůže to hráče rozhodit?
Může. Ale jde o to, jestli to rozhodí hráče, kteří vypadnou ze sestavy, nebo ty, kteří hrají. Rozhodně je pro tým výhodné mít některé posty zdvojené. Když je kádr úzký nebo se někdo zraní, musí pak trenér přemýšlet, jak to poskládat. Je lepší, když kouč může měnit kus za kus. Ale je na vedení, zda uvažuje, že je potřeba někde posílit.

Baví vás ještě děkovačky, nebo je berete spíše jako nutnost a povinnost vzhledem k fanouškům? Neplánujete přijít s něčím novým?
S něčím novým asi ne, těžko se něco vymýšlí. Ale vítáme nějaké návrhy. S podobnou děkovačkou jako v Brně jsem se nikdy nesetkal. Líbí se mi. Přijdou zápasy, po kterých máte všeho plné zuby, ale pět minut na ledě ještě zvládneme. Jsme rádi, že můžeme lidem oplatit jejich ochotu přijít na zimák.

Považujete za velkou výhodu skončit v tabulce první vzhledem k play off, zvlášť díky vynikajícímu domácímu prostředí? Minulý rok tohle ve vyřazovacích bojích asi rozhodlo…
Určitě by to byla výhoda. V Brně atmosféra hráče pohltí a zvedne je, soupeře zase může poslat do kolen. Budeme se snažit skončit první, protože publikum je sedmý hráč.

Fanoušci v Rondu při oslavách branky často naházejí na led konfety a hra se musí na několik minut přerušit. Štve to hráče?
Když vedeme 4:0, tak je mi to fuk. Ale když máme tlak nebo vyrovnáme, tak je to horší. Vyvede nás to třeba z tempa. Po gólu bych konfety omezil. Ale lidem to rozhodně neberu, když mají radost.

Zlepšil se led v domácí hale?
Nevím, čím to je. Ale většinou je katastrofální po nějakém koncertu. Nejhorší pamatuju, když jsme v Rondu hráli před dvěma lety s nároďákem proti Slovensku. Od té doby se led trošku zlepšil, ale pořád je hodně špatný. S horším jsem se nesetkal.

Jaké máte vztahy s novináři? Vadí vám, co se o vás píše?
S novináři problémy nemám. Dělají svou práci. Lidi to zajímá. O sobě jsem nikdy nic špatného nečetl, takže nemám problém. Nejsem Beckham. Jednou za měsíc být v novinách není žádný problém.

Co říkáte letošním výsledkům Budějovic. Dá se takový propad nějak logicky vysvětlit?
Je mi líto kluků. Co jsem od nich v létě slyšel, trošku se změnilo klima v šatně a omáčka okolo. Mančaft určitě není špatný. Ale znám to ze své zkušenosti. Z bahna se leze špatně ven. Záleží na nich, jak se stmelí. Samozřejmě to Budějovicím nepřeju, je to pořád druhý klub mého srdce.

Autor: Tomáš Svoboda

1.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies