VYBERTE SI REGION

Býval jsem bohém. Šel ubrat plyn, říká útočník David Appel

Brno – Jeho dres s číslem 81 stále nosí na hokejovou Kometu desítky brněnských fandů. David Appel pro ně zůstává modlou, i když uplynulo téměř pět let, co z klubu musel odejít. Kromě výjimečného talentu a skvělých kousků totiž dokázal vybočovat i divokými večírky. „Mít dnešní mozek, spoustu věcí bych dřív udělal jinak," přiznává odchovanec brněnského hokeje v rozhovoru pro Deník Rovnost.

24.8.2012 7
SDÍLEJ:

David AppelFoto: DENÍK

Už na prahu dvacítky válel po boku Martina Havláta v extraligovém Třinci, později táhl Kometu v první lize. Teď válčí v druhé nejvyšší německé soutěži za alpský celek SC Riessersee. „Jsem tu spokojený," hlásí útočník.

Jak se vám žije v Garmisch-Partenkirchenu?

Garmisch je krásná alpská vesnice a zdejší Riessersee tradiční klub. Má obrovskou historii. Je to několikanásobný německý mistr, naposledy vyhrál ligu v roce 1981. V devade­sátých letech začal řešit problémy s penězi. Vyhlásil bankrot. Potom postupoval ze třetí ligy, teď jsme ve druhé. Jak to bude s klubem dál? Samozřejmě záleží na penězích.

Ga-Pa je známé Turné čtyř můstků. Už jste je stihl?

Nebyl jsem přímo na sta-dionu. Když se skákalo, měli jsme trénink. V Garmischi se závodí na Nový rok. Bývá tu šílený frmol, hrozně moc lidí. Ale jinak můžu říct samá pozitiva. Začínám tu druhou sezonu – krásné městečko, klidný život, hory. Nemůžu si stěžovat. Začátkem roku jsem podepsal smlouvu na další rok. To je ve druhé německé lize standard.

Vždycky jste býval střelec, i v loňské sezoně jste nasbíral 56 kanadských bodů. Máte jasně danou roli v týmu?

Loni jsem přicházel do neznámého prostředí. Když nepočítám Slovensko, měl jsem před sebou první zahraniční angažmá. Nevěděl jsem, do čeho jdu, a měl docela strach. Je to jiná nátura, jiný jazyk. Naštěstí tu byl další Brňák Libor Dibelka, který v Německu hraje zhruba čtvrtý rok. Udělal ještě asi o patnáct bodů víc než já, díky čemuž dostal nabídku do Mnichova do Bundesligy.

Takže jste teď přišel o parťáka?

Na začátku mi tady hodně pomohl se zařízením internetu, bankovních účtů, telefonu a dalších věcí. Zpočátku jsem neměl ani základy němčiny. Na ledě jsme si hodně rozuměli.

A vás osobně ještě neláká lepší soutěž?

Rád bych si zahrál třeba Bundesligu. Je to hodně složité. Dost tady lpí na Kanaďa-
nech a Američanech. V týmech jich hraje osmdesát procent. Evropany moc nepreferují.

Jak jste se jako hračička srovnal s jejich stylem?

Bál jsem se toho, ale s Liborem jsme mohli předvádět český hokej. Čněli jsme nad nimi chytrostí. Vyhověli jsme si. Sezona nám vyšla nejlíp, jak mohla. Užíval jsem si každý zápas. Zavzpomínal jsem si na doby v Kometě. Připomnělo mně to spolupráci s Mírou Barusem a Alešem Staňkem.

Kometu jste musel opustit na začátku roku 2008. Už jste se s tím srovnal?

Mou osobu bych neřešil. Co se stalo, je minulost. Tuhle kapitolu jsem uzavřel. Nechtěl bych se v tom nějak šťourat.

A na zápasy Komety se občas dostanete?

Nemám zase tolik času. Přijedu někdy v půlce dubna. Víte, jak to chodí s lístky. Zase jsem se tolik po nich nepídil, ale nejsem zapšklý. Když přijde volná chvilka, na Kometu rád zajdu. Je to moje srdcová záležitost. V Brně jsem doma. Hrál jsem tam pro lidi. Těžko se to popisuje, když to člověk nezažije. Dáte gól, vyvolávají vaše jméno.

Kdy jste se do Kajot Areny dostal naposledy?

Na nějakém zápase play out. Ale to byly zápasy nic moc. Zato v uplynulé sezoně lidi mohli být spokojení. Paráda. Přeju jim to.

Určitě jste na stadionu viděl spoustu lidí s vaším dresem…

Člověka hrozně zahřejí u srdce. Jsem rád, že mě lidi měli rádi. Říkám si, že ty sezony aspoň k něčemu byly. Nehraju jen kvůli penězům, snažil jsem se udělat radost i tisícům fandů. Vždyť je ten hokej jedno velké divadlo, ne? Prostě show.

Hlodá vás, že v Kometě to nevyšlo a nejste teď tolik na očích?

Hlodá, nehlodá. Co mám dělat? Musím žít dneškem. Samozřejmě si vzpomenu. Ve skrytu duše si řeknu: Kur… Nebýt něčeho, mohl jsem být jinde. Myslím, že bych stále měl i na vyšší soutěže. Spousta lidí si asi řekne: On se šel uklidit do druhé německé ligy, už jen nedohrává.

Co byste jim řekl?

Je to o šanci. Kdybych ji dostal, možná ještě spoustě lidí zavřu hubu. Nemůžu dělat nic jiného, než se v každé sezoně snažit naplno a doufat, že mně někdo příležitost dá. Věk nezastavíte. Letí to. Těžko říct. Třeba by pak nepřející řekli: Zase machroval a neměl na to.

Jako mladík jste platil za velký talent, ale také jste měl pověst problémového hráče. Vyčítáte si, že se dalo něco udělat jinak?

Dalo. Už v osmnácti jsem měl možnost jít do Ameriky. Když to vidím zpětně, měl jsem ten krok udělat. Dostal jsem nabídku z juniorské soutěže, ale nevyužil jsem ji a kývl na nabídku Třince, ale mohlo to třeba dopadnout ještě hůř. Možná už bych teď hokej vůbec nehrál. Taky si myslím, že jsem byl dříve trochu bohém. Asi všichni víme, že jsem měl rád zábavu. Šel ubrat plyn.

Zklidnil jste se?

Když přijedu po sezoně, rád se pobavím. Nesedím doma. V Brně se sejdeme s kamarády hokejisty. Už se ale nebavíme takovou formou jako dřív, fakt jsem tomu holdoval hodně. Člověk pak získal takovou pověst. Ta se s vámi táhne, i když jste sebelepší hráč. Spousta manažerů i trenérů už se mnou nechtěla riskovat.

Zářil jste po boku Martina Havláta. Vídáte se ještě?

Vůbec. Při minulém mistrovství světa jsme si napsali pár esemesek. Přál jsem mu k vítězství. Drtivou většinu roku stráví v Americe. Neviděli jsme se snad osm let.

Vzpomínáte rád na doby, kdy jste spolu řádili v Třinci?

Doba v Třinci byla fantastická. Dala mně spoustu věcí, nejen negativa. Pan Hadam-czik mě, Havliho, Vencu Pletku nebo chudáka nebožtíka Honzu Marka uvedl do velkého hokeje. Za to mu patří velký dík. I Martin Havlát mu do jisté míry vděčí za to, kde je. S Martinem jsme bydleli na hotelu. Člověk si moc neuvědomoval realitu. Všechno zaplacené… Byl to bezstarostný život. Asi až moc. Mít dnešní mozek, udělám spoustu věcí jinak.

Autor: Tomáš Svoboda

24.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Nové jízdní řády? Změny čekají cestující už od neděle. Přibude nová linka

Brno – Z bohunické nemocnice do Technologického parku za pětadvacet minut a bez přestupů. Od neděle platí nový jízdní řád brněnské hromadné dopravy. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, cestující v něm najdou i novou expresní linku E56, která propojí Univerzitní kampus a Technologický park.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies