VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dravý obojživelník. Bubník zvládl fotbal i hokej

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ – Málokdo si splní sen a proklouzne do národního týmu. A jen výjimečným se to povede hned ve dvou sportech. Jedna z největších osobností českého sportu Vlastimil Bubník to zvládal bravurně.

3.9.2010
SDÍLEJ:

Vlastimil Bubník.Foto: ČTK

Další díly seriálu Když tady zářil najdete ZDE

Byl jeden z posledních „obojživelníků“, vynikal ve fotbale i v hokeji, v obou reprezentoval Československo. „Postupem času to šlo čím dál tím hůř skloubit. Spousta lidí mi říkala, ať už si konečně vyberu, ale já měl rád oba sporty,“ vypráví devětasedmdesá­tiletý legendární útočník, který hokejovou Kometu táhl ke všem jedenácti titulům.

S pukem i balonem dokázal neuvěřitelné kousky. Příklad? Na hokejovém mistrovství světa v roce 1955 nasázel Finům devět branek v jednom utkání. „Oni tenkrát nebyli tak dobří. Prostě se mi zápas povedl,“ říká skromně o výkonu, který už nejspíš žádný Čech na kluzišti nepřekoná.

Sport potají

Přitom nechybělo moc a z velké postavy českého sportu byl zahradník. Jako jeho otec. „Sport jsem měl od rodičů zakázaný. Maminka říkala: Máš školu, teprve pak můžeš dělat něco jiného,“ vzpomíná rodák z Kelče. I proto začal s vrcholovým sportem poměrně pozdě, ve dvanácti letech. A potají. Teprve časem rodiče začali ustupovat. „Táta seděl u holiče a ten říká: Včera jsem byl na fotbale. Ten Vlastík je váš syn? Hrál výborně… Otec pak přišel vyvalený domů a odnesla to maminka. Ale postupně tomu začal fandit,“ směje se.

Nejlepší hráč v historii Komety byl už odmala nadaný na všechny sporty. Ve fotbale i v hokeji válel v Králově Poli, ale funkcionáři se domluvili, že Spartak sloučí se židenickou Zbrojovkou, a tak roce v roce 1953 vznikla Rudá hvězda (Kometa), která spadala pod ministerstvo vnitra. „Tenkrát jsme se nemohli postavit na zadní. Museli jsme říct ano, jinak by nás vyhodili,“ vzpomíná Bubník na začátek velké brněnské hokejové éry.

Nový klub si po rozhodnutí stranických orgánů každý rok mohl vybírat talenty, kteří do Brna chodili na vojnu. „I díky tomu jsme byli tak dobří. Ale trénovali jsme každý den, třeba dvakrát, což tehdy nebylo zvykem,“ připomíná pověstný útočník, který Kometu v nejslavnější éře vedl jako kapitán.

A v prvních dvou letech dokonce pomáhal s koučováním týmu. „Hlavní trenér se musel starat o zaměstnání. Ale my jsme stejně moc pokynů nepotřebovali. Každý věděl, co má hrát. Sami jsme se nutili, abychom byli dobří a trénovali,“ usmívá se.

„Bubál“, jak mu kamarádi přezdívali, ohromoval diváky za Lužánkami i na dalších stadionech. O jeho drzých průnicích zakončených vzorovými blafáky si fandové vyprávějí doteď. Stejně jako o kombinacích s nerozlučným parťákem Bronislavem Dandou. „S ním jsem si rozuměl nejlíp. K sobě jsme vždycky měli nějakého údržbáře, který se vracel. Byli jsme už dopředu domluvení, co uděláme. A pak to vyšlo,“ připomíná krásné akce.

V té době už dávno válel v hokejové reprezentaci. Do její širšího kádru pronikl na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Kdo ví, možná rozhodla jen náhoda nebo osud a všechno mohlo vypadat jinak. „Taky jsem mohl sedět v kriminále,“ naráží Bubník na rok 1950, který výrazně poznamenal historii československého hokeje.

Komunistická garnitura nepustila reprezentaci na mistrovství světa v Londýně a pak její výkvět včetně Bohumila Modrého nebo Stanislava Konopáska pozatýkala a některé poslala do lágrů. „Moravská část reprezentace měla štěstí. Když nás nepustili do Londýna, Vláďa Bouzek říkal: Pojď pryč. To nemá cenu.“ I proto se vyhnuli setkání hokejistů v restauraci U Herlíků, po němž StB skoncovala s národním týmem. „Věděli jsme, o co šlo. Ale v Rudé hvězdě jsme o tom raději moc nemluvili. Mezi hráči jsme si říkali, že to byli hajzli. Ale museli jsme si dávat pozor,“ líčí.

Reprezentace pak začala psát novou kapitolu. Bez bývalých opor těžko hledala někdejší sílu, přesto se začala drápat zpět. I s pomocí Vlastimila Bubníka. „Tvořilo se nové mužstvo, včetně nás mladých bažantů. Lidi byli naštvaní, protože byli zvyklí na Zábrodského a Konopáska. Když jsme hráli v Praze, měli na nás různé politické narážky. Ale pak viděli, že jsme taky dobří a začali nám fandit,“ popisuje Bubník. S reprezentací prožil devět šampionátů, čtyři olympiády a také spoustu nezapomenutelných historek.

Třeba tu, jak se Sověti od Čechoslováků učili hrát hokej. „Oni byli výborní. Zpočátku měli obyčejné brusle na kličku. Zvali kluby i národní mančaft, aby si nás mohli nafilmovat v akci. Jednou jsme v Rusku přišli do kabiny a měli jsme všechno zpřeházené, všechno si natáčeli a podle videa pak trénovali. Byli na tom pak bruslařsky mnohem líp. A další rok přijeli v úplně nové výstroji,“ vypráví.

Olympijský rekord

Bubník vynikal i na mezinárodní úrovni, na čtyřech olympiádách sesbíral šestatřicet kanadských bodů. Jeho rekord překonal až finský rychlík Teemu Selänne. Bubál si premiéru pod pěti kruhy odbyl už v roce 1952 v norském Oslu, o čtyři roky později v italské Cortině d'Ampezzo už se proměnil ve vlajkonoše celé české výpravy. „Byla to samozřejmě velká čest,“ říká skromně.

Po olympiádě ve Squaw Valley v roce 1960 o něj dokonce projevili zájem v zámoří. „Emigrace? Ta nepřipadala v úvahu. Vždyť by mi zavřeli rodinu,“ má jasno legenda českého hokeje, která však báječně válela i s balonem. Fotbalisté díky jeho brance na mistrovství Evropy v roce 1960 vyválčili bronz. Bubník se mohl na velký turnaj vypravit už šest let předtím, na mistrovství světa jej však nepustily prosté důvody. „Musel jsem odmaturovat,“ hlá­sí.

Olympijský sen si splnil v roce 1964. Teprve v Innsbrucku, na svých čtvrtých Hrách, si sáhnul na medaili. Bronzovou placku tehdy přebíral s monoklem na oku. „Poslední zápas jsem ani nemohl hrát,“ vzpomíná s úsměvem na úspěšnou olympiádu. Na nejcennější kov však s národním mužstvem nikdy nedosáhl. „Ale vůbec mě to nemrzí. Ono to tenkrát nebylo jednoduché,“ říká Bubník.

S hokejovým Brnem se loučil v roce 1967, pak si odskočil do Vítkovic a jako vysloužilý hráč dostal od strany povolenku k angažmá ve Feldkirchu. I po konci hráčské kariéry zůstal blízko kluziště. Jen si stoupl na lavičku. V sedmdesátých letech vedl ve dvou obdobích Kometu, trénoval i slovinskou Jesenici. učil také malé talenty na hokejové škole na Úvoze. „Jestli jsem byl spokojený se svým trenérstvím? Jak v čem. Ale asi jsem byl až moc hodný, přemýšlí Bubník.

Teď si užívá sportovního důchodu. S manželkou Hanou, která bývala výbornou baletkou i moderní gymnastkou, bydlí v Medlánkách. A veškeré sportovní dění sleduje v televizi. „Mám rád box, kulečník nebo třeba golf,“ vyjmenovává. „A při letošním semifinále mistrovství světa jsem mu musela dát prášek na uklidnění,“ směje se manželka.

Jméno Bubník, alespoň v ženském rodě zůstává s Kometou spjaté i dnes, dcera Hana totiž hokejistům v létě zpříjemňuje přípravu při cvičeních na míčích bosu. „Jsme na ni hrdí,“ usmívají se oba rodiče. Jen na jednu otázku sportovní obojživelník neodpoví: Totiž jestli měl raději fotbal, nebo hokej? „To nejde rozhodnout, já miloval obojí, vlastně celý sport.“ A přidává perličku. „Ve fotbale jsem nikdy nedostal žlutou kartu. Na co faulovat? To já byl nejvíc faulovaný,“ směje se Bubník.

I to potvrzuje jeho výjimečnost.

VLASTIMIL BUBNÍK

Narozen: 18. března 1931 v Kelči
Profese: hokejista i fotbalista, pak trenér

HOKEJ – Kariéra: Královo Pole, RH Brno (ZKL Brno), Vítkovice, Feldkirch,
Reprezentace: 127 utkání/121 branek
Největší úspěchy: 4× na OH (1952, 1956, 1960, 1964 – bronz)
9× na MS (1× stříbro – 1961, 3× bronz – 1955, 1963, 1964), 11× československý titul s Kometou Brno; člen Síně slávy IIHF (1997) i ČSLH (2008)

FOTBAL – Kariéra: Královo Pole, Zbrojovka Brno
Reprezentace: 11 utkání/4 góly
Největší úspěchy: 3. místo na ME 1960
Zajímavost: Až do letošního roku držel rekord v počtu dosažených kanadských bodů na OH (36)

Autor: Tomáš Svoboda

3.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Vypnuli řečkovickou kašnu. Závadu se pokusí rozluštit technici

Domácí celek do sezony vstoupí v nových dresech, které mění po dvou letech. Zdobí je výrazné bílé pruhy na ramenou a kolem krku. Na hrudi se pak hráčům skví název nového titulárního partnera, společnosti Synerga.

Jen výhra, žádná omluvenka, burcuje kouč Habanec před Baníkem

AKTUALIZOVÁNO

Za brutální vraždu matky a bratra dostal houslista dvacet let

Brno, Jihlava – Za vraždu matky a bratra dostal šestadvacetiletý nadějný hudebník Marek Č. z Jihlavy dvacet let vězení. Ve čtvrtek o tom rozhodl Krajský soud v Brně. Marek Č. by si měl trest odpykat v nejpřísnějším vězení se zvýšenou ostrahou. Rozsudek zatím není pravomocný. Obžalovaný i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Kauzou by se tak mohl zabývat ještě Vrchní soud v Olomouci.

Přes Česko se ode dneška vracejí ze cvičení konvoje americké armády

Českem ode dneška do pondělka projede šest konvojů s maximálně 300 americkými vojáky, kteří se vracejí ze cvičení Saber Guardian 2017 v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Hranice překročí u Břeclavi a po dálnicích kolem Brna, Prahy a Plzně přejedou u Rozvadova do Německa. První konvoj by měl na české území vjet ve čtvrtek kolem 17.00. Ve čtvrtek to sdělil generální štáb české armády.

OBRAZEM: Mávali třásněmi a vytvořili rekord. Ve vlajce bylo 272 lidí

Brno – Žluté a modré třásně, kterými členové Evropského parlamentu mládeže mávají nad hlavami, a k tomu sílicí pokřik. Přes dvě stě padesát lidí ze čtyřiceti států Evropy ve čtvrtek v brněnských Lužánkách tvoří rekordní živou vlajku Evropské unie. Setkání členů parlamentu mládeže se díky tomu zapisuje do České knihy rekordů. 

Pavlík chce být slušný kapitán. Nejsme zvěř, říká

Brno – Stačilo mu půl roku, aby se posunul do ústřední role ve fotbalové Zbrojovce. Obránce Petr Pavlík v létě převzal kapitánskou pásku od dlouholetého brněnského lídra Pavla Zavadila, který odešel do Opavy. „Jsem rád, že jsem měl čest ho půl roku zažít. Dobré vlastnosti jsem se snažil odkoukat,“ usmívá se třicetiletý stoper.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení