Hráli za Kometu Brno. Teď se jí postaví

V brněnské Kometě hokejově vyrostli, přesto je osud a dřívější žalostné poměry v klubu donutily odejít do jiných koutů republiky. „Vítkovický“ Petr Hubáček, „liberecký“ Jiří Hunkes či „třinecký“ Jiří Polanský. Všechny tyto extraligové borce pojí brněnský patriotismus a následující sezona pro ně bude tak trochu zvláštní i jedinečná.

V extralize se poprvé střetnou s klubem, který je hokejově vypiplal. „Su Brňák. Když se tu člověk narodí, tak je prostě hrdý na svoje město. Už se na vzájemný zápas těším. Proti Kometě jsem si sice zahrál už v Tipsport Cupu, ale to ještě nebylo to pravé ořechové,“ vrací se devětadvacetiletý útočník Petr Hubáček k nedávnému přípravnému zápasu, který Vítkovice vyhrály 3:1.

Bydlí kousek od Moravského náměstí, odmalička na stadionech držel pěsti brněnským hokejistům i fotbalistům, přesto působí s krátkými pauzami už přes deset let ve Vítkovicích. Kometě na přelomu tisíciletí hrozil úplný zánik, klub by mu v té době neumožnil dále rozvíjet hokejový talent. I proto odešel.

Po třinácti letech však Kometa opět okusí nejvyšší soutěž, proto se nabízí možnost Hubáčkova návratu. „Nemůžu se moc vyjadřovat ke Kometě, když jsem smluvně vázaný v Ostravě. Už jsem to jednou udělal a dostal jsem trošku přes prsty. Nicméně cítím, že bych se chtěl jednou vrátit,“ nezakrývá Hubáček své budoucí plány.

Podobné hokejové stěhování zažili i další brněnští odchovanci. Třinecký útočník Jiří Polanský v Brně hrával s Davidem Appelem i Martinem Havlátem, pak chtěl ale zkusit extraligu a prosadil se právě v Třinci. Na hnízdo, z něhož vylétl do hokejového světa, nezapomněl. „Brno je moje číslo jedna. Brňák budu i po skončení kariéry v Třinci,“ říká bez delšího rozmýšlení sedmadvacetiletý útočník.

Hokejová extraliga, která startuje už 9. září, nabídne i spoustu dalších vzácných návštěv. V Kometě poprvé okusil extraligu i pardubický zadák David Havíř, na Brno vzpomíná rád i vítkovický útočník Radim Hruška, který hrál za modrobílé před dvěma lety. „Kometa má skvělé fanoušky. Mám ty nejhezčí vzpomínky. Jednou bych se rád vrátil,“ povídá Hruška.

Brněnští odchovanci, kteří teď zkouší štěstí v jiných extraligových týmech, na Kometu nedají dopustit, přesto se všichni shodují. „Na ledě pro nás bude soupeř a budeme ji chtít samozřejmě porazit.“

Zadák Hunkes vzpomíná na Úvoz

Občas přijede do Brna na víkend. Když skončí hokejová sezona, bývá tu ještě častěji. Obránce libereckých Bílých tygrů Jiří Hunkes sice z Komety odešel už v patnácti letech, přesto na své rodiště i hokejové začátky nezapomíná.

„Když se někdy sejdeme s kamarády z hokejové školy na Úvoze, tak si rádi zavzpomínáme. Už je to nějaký ten pátek,“ směje se pětadvacetiletý obránce.

Specifický večer pro něj nadejde v neděli 4. října, kdy ve dvanáctém extraligovém kole s libereckým týmem přicestuje do Ronda. „Na ten zápas se hodně těším. Po dlouhé době si zahraju doma v Brně. Přijdou se podívat známí, diváci udělají parádní atmosféru,“ zasní se Hunkes.

A nebrání se ani klasickému hecování bývalých spoluhráčů před zápasem. „Sice jsem už dlouhou dobu pryč, ale s pár klukama se znám. Určitě si zavoláme,“ přiznává obránce s bohatými zkušenostmi z mládežnických reprezentací.

V Brně hrál juniorskou extraligu až do roku 2000, pak si jej vyhlédl Třinec, v jehož dresu jako osmnáctiletý mladíček poprvé naskočil do extraligy. V týmů Ocelářů zůstal až do roku 2006, kdy zkoušel štěstí v zahraničí.

Po krátkém angažmá ve finských týmech Lukko Rauma a Pelicans Lahti se rozhodl pro návrat domů. Upsal se Liberci, kde letos načne třetí sezonu. „Jsem tu spokojený. Mám tu platnou smlouvu a rád bych tu zůstal, co nejdéle to půjde. Ale určitě by jednou nebylo špatné zahrát si ještě někdy za Kometu,“ povídá Hunkes.

Téměř deset let sleduje velký kamarád Jiřího Polanského svůj mateřský klub zpovzdálí. „Hokejové dění v Brně samozřejmě sleduju. Vím, jak Kometa přes léto posílila, ale těžko odhadovat, jak na tom její tým v tabulce bude. Extraliga bude strašně moc vyrovnaná. Netroufám si říct, kde se kdo bude pohybovat,“ zdráhá se tipovat zadák Jiří Hunkes.

Polanský: Brno je moje číslo jedna

Málokterý hokejista se bude těšit na extraligové zápasy na brněnském ledě tak jako Jiří Polanský. Sedmadvacetiletý útočník Třince si mezi fanoušky Komety Brno bude připadat téměř jako doma. Do světa velkého hokeje se totiž vydal právě z moravské metropole. „Brno je moje číslo jedna. Brňák budu i po skončení kariéry v Třinci,“ nedá na své město dopustit zkušený centr Ocelářů.

Polanský si odbyl extraligovou premiéru už před deseti lety v duelu s Litvínovem. Od té doby nasbíral v nejvyšší soutěži v 341 zápasech 165 kanadských bodů. „Chtěli bychom s Třincem uhrát bezproblémový postup do play off. Hodně se obměnil kádr. V obraně je zkušenost a v útoku dravost mládí. Já bych měl hrát s Honzou Peterkem prvního a druhého centra,“ říká k situaci ve svém klubu.

Polanský se v mládežnických letech potkával na ledě s dalšími Brňáky, o kterých je hodně slyšet. Za všechny vzpomeňme třeba Davida Appela a hokejového světoběžníka Martina Havláta, který letos vyměnil dres Chicaga Blackhawks za barvy Minnesoty Wild. „Jsem v kontaktu s klukama, kteří hrají extraligu. Martin je v NHL a ostatní, kteří hrají třeba na Slovensku nebo první ligu už jsou na potkávání trošku dál,“ vzpomíná na jména, jako Jiří Hunkes, Radek Haman nebo David Ludvík. „Je to vždycky příjemné, když je v dresu soupeře někdo známý nebo nějaký Brňák. Je to znát,“ usmívá se.

Polanský se věnuje tři roky také in-line hokeji. Účastnil se mistrovství světa a letos získal s brněnským klubem bronzovou medaili z extraligy. „Není to pro mě doplněk, ale cílená příprava na další sezonu,“ říká hráč s přezdívkou Polda.

Mezi hokejisty je momentálně hodně populární golf. Polanský má ale jiného koníčka. „Jsem velký rybář, ale letos v Třinci se mnou nikdo nechodil. Samozřejmě že mě zajímá i Brněnská přehrada. Líbí se mi projekt na její vyčištění a člověk taky vidí místa, která jinak vůbec nezná,“ komentuje na závěr odhalené břehy brněnského moře.

TOMÁŠ SVOBODA
MAREK TĚŠÍK