VYBERTE SI REGION

Janků: z flákače mezi reprezentanty. Díky vyhazovu

Třinec, Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ – Bývalého hokejistu Pavla Janků nakopl k sebezdokonalování předčasný konec v brněnském Ingstavu. Pak si zahrál i na mistrovství světa.

15.9.2013
SDÍLEJ:

Pavel Janků.Foto: DENÍK/David Taneček

Nejlepší střelec domácí soutěže, tahoun za ligovým titulem, pozvánka do reprezentace a medaile na mistrovství světa téměř na dosah. Pětadvacátý rok života přinesl brněnskému odchovanci a nyní už bývalému hráči Pavlovi Janků strmý vzestup hokejové kariéry.

V sezoně 1994/1995 se najednou vyšvihl z hokejového bláta mezi českou elitu na bruslích a s hokejkou v ruce. Přitom o dva roky zpět hájil barvy Komety až ve druhé nejvyšší soutěži. „Vše se seběhlo tak strašně narychlo, že jsem si ani neuvědomoval, co se mi povedlo. Bylo to jako z nuly na sto," vzpomíná šumperský rodák, který ale odmalička žil v největším moravském městě.

Jak vše rychle začalo, tak také skončilo. Se Zlínem mu v extraligovém finále mistrovský titul unikl, když podlehl nově se rodící dynastii ze Vsetína. „Následující sezony už představoval malé národní mužstvo, ale tenkrát ještě byl k poražení. Měli jsme lepší tým, ale nevěděli jsme, co obnáší vyhrát titul," říká Janků. „Tehdy jsem si myslel, že finále budu hrát ještě několikrát, protože je jednoduché se do něj dostat. Strašlivě jsem se zmýlil. Čas mi ukázal, jak je těžké se do něj probít, a natož ho ještě vyhrát. Kdyby taková příležitost přišla na konci kariéry, rozhodně ji víc docením. Ale zpátky už to nevrátím," vzdychne.

V polovině devadesátých let zažil i svůj osobní vrchol. V základní části posbíral padesát bodů a s 28 trefami se stal nejlepším střelcem. V play off své statistiky ještě vyšperkoval, když se sedmnácti body dokonce ovládl bodování vyřazovací části. „Sešlo se plno dobrých věcí: od vynikajícího trenéra Vůjtka, spoluhráčů a i já jsem byl výborně připravený. Vše vygradovalo, ale zaplatili jsme velkou daň," přiznává.

Aby nebylo v životní sezoně výsledkového soužení málo, při své premiérové a nakonec poslední účasti na mistrovství světa se před Českou republikou zavřela medailová brána těsně před nosem. Janků se v osmi zápasech na šampionátu jednou střelecky prosadil. „V nároďáku jsem dal dohromady tři góly, takže kdo by si ho nepamatoval?" směje se.

Brňák od šesti týdnů

Na cestu, která vyvrcholila v hokejové reprezentaci, nastoupil Janků ve třetí třídě. I když se narodil v Šumperku, hokejově vyrostl na jihu Moravy. „Když mi bylo šest týdnů, s rodinou jsme se přestěhovali. Sice jsem se tady nenarodil, přesto jsem Brňák," popisuje.

Ze začátku jej trenéři stavěli do obrany, ale nakonec zakotvil v útoku. Cit pro jeho ofenzivní kvality rozpoznal pětinásobný československý mistr s Kometou a tehdy kouč Zdeněk Kepák. „Pořád jsem útočil, proto mě postavil na křídlo. A už mi to zůstalo," vysvětluje nyní už čtyřiačtyřicetiletý hráč, který svou kariéru ukončil před dvěma lety.

Místo hokejové dlouhověkosti se ale v mládí nad Janků vznášel stín brzkého konce kariéry. „V sedmnácti jsem si vlastní hloupostí natrhl kolenní vaz. Když jsem po pauze a operaci naskočil do mužů, hned jsem si urval rameno a čekala mě další pauza. Tři roky jsem se potýkal se zraněními. Tenkrát moje angažmá skončilo vyhazovem z Ingstavu," vzpomíná.

A tehdy se z hokejového bohéma stal neúnavný dříč. „Vyhazov mně strašně pomohl. Do té doby jsem byl trochu flákač. Uvědomil jsem si, že musím makat. Bez tohoto zásahu bych hokej nikdy nehrál na takové úrovni," myslí si.

Po vojně, kterou strávil převážně v záložním týmu trenčínské Dukly v Topolčanech, se na dvě sezony vrátil do Brna. Obě skončily zklamáním.

Poprvé v ročníku 1991/1992 s Kometou sestoupil. V rozhodujícím, pátém barážovém utkání s Popradem neproměnil jeden z nájezdů a Brno po porážce 3:4 po samostatných nájezdech opustilo nejvyšší soutěž. „Bylo to strašně kruté. Nikdy jsem nebyl žádný velký mág na penalty, navíc jsem byl nezkušený," lituje pádu do první ligy.

Zborcený sen

O rok později se situace opakovala, pouze v opačném gardu. Kometě sebral návrat do extraligy opět neúspěch v nájezdech rozhodujícího duelu. A právě to přimělo Janků k odchodu z milovaného Brna. Šikovného útočníka si stáhl Zlín, za který o dva roky později herně explodoval. „Kdybychom tehdy postoupili, zůstal jsem v Brně. Strašně jsem chtěl do extraligy a věděl jsem, že pokud to hned nevyjde, možná se mi uzavře už natrvalo," popisuje svoje rozhodování.

Po úspěšných pěti sezonách ve Zlíně poté vystřídal Janků ještě týmy Karlových Varů, Třince nebo Ústí nad Labem, kde svou kariéru po sezoně 2010/2011 uzavřel. „Rozhodování bylo jednoduché. Vždycky jsem chtěl hrát, co to půjde. Tehdy jsem cítil, že už mi dochází dech. Skončil jsem v ideální době," pochvaluje si správné rozhodnutí.

Na rozdíl od mnoha svých spoluhráčů v jeho životopise chybí zahraniční angažmá. „Snil jsem o NHL, ale výkonnostně jsem na ni neměl," sebekriticky přiznává. „Střídal jsem horší sezony s lepšími a vždy když se mi dařilo, zrovna jsem byl pod smlouvou," přibližuje nepřízeň osudu. Dvakrát sice dostal nabídku odejít do Ruska, tam ale Janků nechtěl. Před osmi lety měl i chvíli nakročeno za exotikou do Koreje, ale z angažmá nakonec sešlo.

Nyní dělá skauta Třinci, kde zažil podle něj nejhezčí hokejové roky. Ale nezapomíná ani na Brno. „Zůstalo mi v srdci, vždyť jsem v něm žil třiadvacet let. Od té doby jsem s ním sice zpřetrhal vazby, ale stále ho považuji za své rodné město," hrdě hlásí.

O to těžší pro něj bylo, když s Kometou musel v ústeckém dresu svádět nelítostné prvoligové souboje na začátku nového tisíciletí. „Zápasy byly pro mě vždy prestižnější a těžké," povídá.

PAVEL JANKŮ

Narozen: 28. dubna 1969 (44 let) v Šumperku

Sport: hokej

Pozice: pravé křídlo

Kluby: Ingstav Brno (do 1989), Topolčany a Dukla Trenčín (19891991), Kometa Brno (19911993), Zlín (19931998), Karlovy Vary (19982000), Třinec (20002006), Jihlava (2005), Vsetín (20052006), Ústí nad Labem (20062011), Mladá Boleslav (20102011), Kladno (20102011)

Statistiky extraliga: 749 zápasů, 535 bodů (282+253), II. liga: 213 zápasů, 181 bodů (106+75), reprezentace: 29 zápasů, 3 body (3+0)

Zajímavost: začínal jako obránce, do útoku jej zařadil až trenér a bývalá útočná legenda brněnské Komety Zdeněk Kepák

Autor: Tomáš Valaškovčák

15.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies