„Po zápase se na kostce objevila jména nejlepších hráčů: Jan Káňa a Jiří Trvaj. Dělal jsem si legraci, že si pojedu s Trvkou pro cenu já," smál se jedenadvacetiletý člen prvního útoku.Do něj se dostal díky operaci menisku zkušené posily Libora Pivka. „Už jsem si to vyzkoušel v přípravě, když se Libor zranil. Teď jsem dostal šanci podruhé. Snažím se jí využít," přiznává rodák a odchovanec ze Zlína.

Navzdory svému věku není v první lajně nejmladší. Mizerná forma Hynka Zohorny vyhoupla na protilehlé křídlo Čermákovy řady Pavla Jenyše. A tomu je teprve sedmnáct. „I Leoš říká, že s námi mládne," vtipkuje Káňa.

Zkušenosti z prvního útoku sbíral i v minulé sezoně, kterou strávil převážně v dresu prvoligové Třebíče. „Hrál jsem i proti Davidu Výbornému a podobným hráčům. Nebojím se úkolů první formace," hlásí hokejista, který má v popisu práce defenzivnější úkoly než jeho parťáci. „Hned na začátku jsem dostal pokyny jak hrát. Snažím se to moc nekazit. Ten nedělní gól byl bonus," kývá.

Doma už mu leží i klasický suvenýr prvních branek. Pro Káňu premiérový. Ne snad, že by dal vůbec první gól kariéry. „Puk mi přivezl Tomáš Žižka. Já jsem je nikdy nesbíral. Ani v juniorce nebo ve dvacítkách," přiznává 178 centimetrů vysoký hokejista.

V neděli za Kometu odehrál třináctý zápas, ve kterém se konečně prosadil. Právě na střelbě hodlá na tréninku nejvíc zapracovat. Čekání už se mu totiž zdálo příliš dlouhé. „Už bylo fakt na čase, abych se trefil," dodává mladý člen elitního útoku brněnského celku.