„Zápasy jdou rychle za sebou. Ve volném čase pomalu dělám jen to, že lehnu a spím," usmíval se šestadvacetiletý bek nyní nejlepšího týmu NHL Chicaga Blackhawks v rozhovoru pro Deník.

V Evropě jste platil za ofenzivního beka. Nyní máte za dvacet zápasů dvě asistence. Je to pro vás nezvyk?
Na body teď nehledím, to je druhořadá věc. Snažím se dělat hlavně svou práci, kterou po mně trenéři chtějí. Na rozhodování utkání jsou tady jiní hráči. Zatím jsem nehrál ani jednu přesilovku, jen oslabení. Za každou cenu se nehrnu do střely, aby tam už padl první gól. Pořád se spíš učím.

Zvykl jste si na hru v jiných úhlech na menším kluzišti?
Pořád se to lepší. Snažím se koukat i na jiné obránce. Je to pro mě úplně jiný styl hokeje, než jsem byl zvyklý hrát. Strašně důležitá věc je, v jakém prostoru se pohybovat. Po všech obráncích chce trenér, aby byli v pohybu, bruslili, nestáli a všechno tlačili směrem nahoru. Také v práci s hokejkou je velký rozdíl.

PSALI JSME: Kempný byl u vítězného gólu Chicaga a připsal si první bod v NHL

Takže jste se vlastně učil zámořskou hokejovou abecedu?
Ze začátku jsem na detaily hodně myslel. Hlídal jsem si, abych měl třeba hokejku v jedné ruce, a ne v obou rukách. Myslel jsem si, že s hokejkou hraju v pohodě, ale poté co jsem přišel sem… (smích) Trenéři nás zkrátka hodně upozorňují na určité aspekty.

Užší kluziště je i hodně o soubojích. Už jste zažil, že vás někdo tahal za dres a vyzýval k bitce?
Nabídku jsem ještě žádnou nedostal, ale všechny zápasy jsou vypjaté a plné emocí, takže člověk nikdy neví, co se stane. Každý zápas je tvrdý a rychlý, takže musím být připravený.

Michal Kempný v dresu Chicaga.Zdroj: ČTK

Schylovalo se k bitce s Davidem Perronem v listopadu v duelu se St. Louis Blues?
V jednom médiu bylo vyjádřené, že jsem dostal na hubu, ale tak to vůbec nebylo. Nešlo o bitku, jen jsem ležel na ledě a on na mě akorát skočil. Klasická strkanice, nikdo mě nesundal. Vypadalo to tak jen na videu, které se publikovalo.

Naopak hokejově vás některý z hráčů za těch dvacet zápasů zaujal?
Nedávno jsme hráli v Edmontonu, kde jsme dostali 0:5. Hrál tam kanadský talent Connor McDavid. Je úplně odskočený od ostatních. Je strašně šikovný, rychlý, fakt se těžce brání. Nadchl mě. Dál jsme hráli v Los Angeles a Drew Doughty je opravdu výborný obránce. Učím se i tím, že koukám, jak hrají protivníci. Jinak se samozřejmě rád dívám i u nás na ty hvězdičky. (usmívá se)

Liší se trénink v NHL hodně od Evropy?
Například ranní rozbruslení se jede na bomby, že všichni lítají nahoru dolů a nic se nevypustí. Hodně kluků zůstává půl hodiny po tréninku na ledě a snaží se pracovat na individuálních dovednostech. V tomto je větší rozdíl oproti Evropě, že každý na sobě víc pracuje a chce se zlepšovat.

TAKÉ ČTĚTE: Chicago vyhrálo posedmé v řadě, v sestavě nechyběl Kempný

Také si přidáváte?
Nejsem bažant, protože už mi je šestadvacet let, ale samozřejmě jsem první rok v NHL. V žádném případě si tak nemůžu dovolit odejít jako první z ledu. Navíc jsem měl vždy ve zvyku zůstávat déle. Mají tady určitá pravidla, která se musí dodržovat.

Překvapil vás nějaký aspekt ve vybavení klubu?
Máme nádhernou, rok starou šatnu. I lékařská péče je super. Každý tým má na stadionu rentgen. Když někoho nastřelí do nohy, hned si svleče výstroj a jde se kontrolovat, jestli to nemá zlomené. Tohle u nás není.

V Chicagu jsou dva Slováci i Čech Michal Rozsíval. Držíte pospolu?
Vídám se s nimi nejvíc, ale máme v týmu i hodně mladých Američanů, kteří jsou v pohodě. Snažím se komunikovat se všemi a nestydět se, ale moje angličtina ještě není taková, že bych si s nimi vykládal od rána do večera.

V kabině Komety se stará o zábavu třeba Jozef Kováčik, kdo má podobnou úlohu v Chicagu?
Třeba s Brentem Seabrookem je docela sranda. Máme víc takových typů. O zábavu je postaráno.

Michal Kempný v dresu Chicaga.Zdroj: ČTK

Někdo z kanadských hvězd s vámi pravidelně komunikuje?
Obrovsky si vážím třeba toho, že po zápase za mnou dojdou beci Duncan Keith nebo Brent Seabrook a řeknou mi, že jsem odehrál dobrý duel. Jsou to velcí hráči, což předvádí i na ledě.

Máte organizované týmové akce na utužení kolektivu?
Společných večeří či akcí je dost. Na výjezdu v Calgary jsme měli týmový bowling. Měli jsme i Halloween párty a čeká nás nováčkovský večírek. Nevím, co se tady dělá, asi se zpívá. (culí se)

Jste nervózní ze zpěvu před celým týmem?
Asi si musím dát nějaké pivko, než půjdu na pódium něco předvést (smích).

BILANCE V CHICAGU
Počet zápasů: 20 (šestý mezi beky Chicaga)
Produktivita: 0 gólů + 2 asistence (6.)
Účast na ledě: +2 (6.)
Trestné minuty: 14 (1.)
Počet střel: 25 (5.)
Průměrný čas na ledě na zápas: 16:09 (5.), počet střídání na duel: 21,8 (5.)

Už jste si v Chicagu zvykl a zabydlel se?

Stěhoval jsem se tři nebo čtyři dny zpátky, jak jsme přiletěli z dvoutýdenního venkovního tripu. Klub mi sdělil, že si můžu najít bydlení. Jsem rád, že mám hotely nějakým způsobem z krku. Člověk, když nemá vlastní zázemí, tak je to špatné. Teď je vše v pohodě.

Bydlíte v bytě, nebo sdílíte se spolubydlícími rodinný dům?

Mám byt u jezera v Chicagu, je tady celkem hezké prostředí. Hned vedle je i zoologická zahrada.

Prošel jste si nejzajímavější místa ve městě?

Ještě v létě jsem byl u brány, které se přezdívá fazole (brána se nazývá Cloud Gate a její povrch vypadá jako zrcadlo, které odráží panorama mrakodrapů Chicaga – pozn. red.). Hodně turistů to místo navštěvuje, když přijedou do Chicaga. Samozřejmě jsem se byl podívat i u jezera. V zoologické jsem ještě nebyl. Přiznám se, že nejsem typ, který by tady procházel všechny možné atrakce. Máme náročný program. Když mám čas, tak si raději lehnu a spím. (smích)