VYBERTE SI REGION

Kouč Jeřábek: Baráž? Tu si užiju z tribuny

Brno /ROZHOVOR/ – Už se těší, až si odfrkne po hektické sezoně. Ta pro něj skončila výborně. Kouč Vladimír Jeřábek přišel v prosinci na lavičku Komety v situaci, kdy už nováčka mnozí viděli v baráži. Trenér však úkol splnil, modrobílí se nakonec zachránili s předstihem.

3.4.2010 2
SDÍLEJ:

Vladimír Jeřábek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

„Teď ze mě všechno spadlo. Pojedu lyžovat do Špindlu,“ povídá jednapadesátiletý trenér.

Přesto nezapře hokejový zápal. „Určitě se zajedu podívat na baráž. Užiju si to z tribuny,“ směje se brněnský stratég.

V průběhu sezony jste přirovnával situaci týmu na konci tabulky k papiňáku. Prý to nad vámi stále syčí. Jak se cítíte, když jste z těchto problémů konečně venku?
Je to krásný pocit. Teď si jej užíváme. Je to takové zadostiučinění pro všechny, kteří na záchraně extraligy pracovali, ale hlavně jde o zásluhu hráčů. Klobouk dolů před nimi. Vymazali obrovskou bodovou ztrátu, každý zápas hráli koncentrovaně. Museli hrát bez chyb s maximálním nasazením, aby neprohráli. To bylo hrozně náročné.

Jaké bylo pro trenéra přijít v rozjeté sezony do tápajícího týmu, který byl pod velkým tlakem médií i fanoušků?
Extraligou už jsem jako trenér prošel, takže tyhle věci znám. Když jsem přišel do Brna, nemluvilo se jen o dotažení ztráty (Kometa tehdy ztrácela 12 bodů na předposlední místo – pozn. red.). Bavili jsme se, že to musíme zachránit v baráži. Pak mužstvo postupovalo dál a dál.

Až jste to dotáhli na jedenácté místo.
Nakonec novináři i další lidé říkali: Chybělo trošku štěstí a mohli jsme být v předkole play off. Já na to odpovídám: Kdybychom měli trošku smůly, mohli jsme mít deset bodů minus. Hlavně kvůli lidem jsme rádi, že jsme soutěž zachránili. Doma a hlavně také na venkovních stadionech fandové předvádí neuvěřitelné věci.

I fanoušci se však mohou obrátit proti týmu, což jste zažil hned v prvním domácím utkání. Část diváků nejdříve odešla z hlediště, pak někteří pokřikovali na obránce Bičánka…
Byl jsem z toho dost překvapený. Pořád se říkalo, že publikum kluky drží a pak přišlo tohle. Bylo to nepříjemné, naštěstí se všechno srovnalo a dopadlo to dobře.

Jak jste si vůbec zvykl na Brno?
Jo, jo. Už jsem si zvykl. Nebloudím jako na začátku. Můžu jezdit autem, i když šaliny jsou jistější (smích).

Takže tramvaji dáváte přednost?
Střídám to. Rád se vypravím do města. Už jsem byl i na Špilberku, takže to tu znám.

A už jste se bavil s vedením klubu o budoucnosti v Brně a v Kometě?
Uvidíme. Chtěli jsme si promluvit ještě před play off, jak to bude vypadat, jakou mají představu. Já většinou odjíždím v pondělí, ale když se domluvíme, přijedu. Je to kousíček. Ale když teď ze mě všechno spadlo, chci si trošku
užít. Pojedu lyžovat do Špindlu a relaxovat.

Takže „hokejový blázen,“ jak o sobě říkáte, chce teď chvilku na oblíbený sport zapomenout?
Bude odpočinek, odjedu na chatu, ale samozřejmě budu jezdit na baráž.

Tu si nemůžete nechat ujít?
Ne, budu si ji užívat z tribuny.

Přišel jste k mužstvu před třicátým extraligovým kolem. Je to v té chvíli od kouče hlavně improvizace?
Když do toho trenér jde, musí předem vědět, jakým stylem bude chtít hrát, na co je potřeba klást největší důraz. Hráčům řeknete své představy a stále vše opakujete dokola. Když mužstvo ztrácelo na ostatní tak katastrofálním rozdílem, prohrávalo, nejde hrát pořád stejně. Ani neexistuje nějaký dialog s hráči, což oni samozřejmě věděli. Když chyběly výhry, nedalo se od něčeho odrážet. Museli jsme nastavit systém.

S jakými představami jste tedy k týmu nastupoval?
Vycházeli jsme z toho, že mužstvo bojovalo, má dva výborné brankáře, což je hrozně důležité a na tom jsme systém také postavili. Nemůžete hrát hokej nahoru dolů, krásné kombinační akce a prohrát 4:6. To je naprd. Proto jsme hráli zatažení a čekali jsme na chyby soupeřů. Vezměte si, kolik zápasů jsme vyhráli 2:1 nebo 3:2.

Díky čemu se tedy mužstvo tak zvedlo?
Hráči všechno podřídili týmu, za cenu toho, že daný hokejista třeba nebude mít gól nebo přihrávku. Že neuhne střele, která může skončit až v brance. Jakmile jsme získávali body, kluci si věřili víc a víc. Když už se někdy stalo, že se třeba bezhlavě vrhli do útoku, vždycky jsme je upozornili a oni si toho byli sami vědomí.

Pomáhali vám také asistenti Ladislav Lubina s Mojmírem Trličíkem. Spolupráce fungovala dobře?
Myslím, že jsme všichni tři vytvořili dobrý tým. Všechno společně konzultujeme společně. Mojmír dělá rozbory videí, připravuje určitě situace, které zkoumáme. Při zápase každou třetinu sleduje určité věci. Já koučuju útočníky, Láďa Lubina obránce.

Dá se říct, že jste s týmem zažili opravdu krizový moment?
Myslím, že ne, protože jsme od 3. prosince, kdy jsme přišli k mužstvu, neprohráli dva zápasy za sebou. Takže krize ani nepřišla.

Jaké pro vás je trénovat tak zkušený tým, který zahrnuje osobnosti jako Dopita, Brabenec nebo Trvaj. Je složité udržovat odstup, aby vám nepřerostl tým přes hlavu?
Když se daří, tak je to vždycky výhoda. (smích) Čím víc hrajete zodpovědně stanovený systém, tím víc vyniknou kvality takových hráčů.

Gólman Sasu Hovi se v souvislosti se záchranou skloňuje ve všech pádech. Jak jste vy vnímal jeho roli?
V základní části nás oba dva gólmani, tedy i Jirka (Trvaj) vytáhli nahoru. Ve dvou kvalitních gólmanech spočívala velká síla týmu. Ke konci měl Jirka zdravotní výpadek. Když se blížilo play out, rozhodli jsme se, že dostane prostor Sasu, který měl vynikající formu. A Hovi nás rozhodně podržel na začátku skupiny o udržení, kdy se všude říkalo, že hrajeme hrozně.

Takže jste chtěli přenést zodpovědnost jen na jednoho gólmana?
Bavili jsme se s brankáři, probírali jsme tu situaci a Jirka říkal, že Sasu je ve formě. Hovi nakonec odchytal play out celé a nevím jak to říct… Prostě se stal jedničkou a dostal větší odpovědnost na sebe. Navíc domácí zápasy pro něj znamenají obrovský adrenalin. Myslím, že jsme udělali dobře.

Už před sezonou bylo jasné, že se bude soustřeďovat pozornosti i okolo Jiří Dopity. Teď jste na vlastní kůži poznal jeho roli v šatně, v čem tým pozvedává?
Jirka tým pozvedává v kabině a hlavně na ledě svým výkonem, pohybem na ledě. Řeknu dvě věci: v rozhodující chvíli dá gól na 2:1 a v oslabení padne do rány. To stačí, víc nemusím říkat. Buďme rádi, že se udržuje a že má stále takovou sílu.

Hráči si pochvalují výbornou partu v Kometě, jak ji vnímáte vy?
Parta se vždycky pozná až při porážkách. Když se vyhrává je to bomba, všichni si to nemůžou vynachválit. Tady se prohrávalo, byl tam i patnáctibodový odstup, ale řekl bych, že parta stále fungovala. Už jen v tom jak kluci bojovali.

A začalo se vyhrávat. Přišly děkovačky, jak jste si je užíval?
Já je začal vnímat a prohlédl si je vlastně až, když jsme se zachránili. Samozřejmě mám své rituály, takže jsem šel hned po zápase do kabiny a čekal jsem na kluky.

Povězte, jaké rituály?
Ne. (úsměv)

Jak se teď koučují zápasy, v nichž už o nic nejde, je to pro trenéra třeba na cigárko?
To ne, ale je to parádní. Sem tam se na kostku nebo do hlediště. Užíváme si to všichni, protože předtím jsme hráli spoustu zápasů po sobě s vědomím, že každá prohra znamená obrovský průser. To bylo těžké.

Pojďme do budoucna. Co má mužstvo zlepšit, aby mohlo v příští sezoně pomýšlet na play off?
Někdy jsme museli zápasy oddřít, protože jsme nedali v úvodu šance. Mohli jsme být klidnější. Někdy jsme dostali soupeře pod obrovský tlak, ale nerozhodli jsme už v úvodu. Pak jsme dostali gól, pak vývoj třeba otočili na konečných 2:1. Ale bylo hlavní, že jsme i tak utkání ubojovali.

Doma se taky občas stávalo, že Kometa protivníkovi gólově odskočila, ale vzápětí dostala gól. Byla to daň za tu bouřlivou atmosféru a ztrátu koncentrace?
(přikyvuje) Ano, s tím jsme se také dost potáceli. Po vstřeleném gólu jsme vždycky hráče nabádali, aby si dávali pozor. Stejně přišla nějaké hrozná chyba nebo faul z vyplynutí toho, že se k souboji nepřistoupí s maximálním úsilím. To nám zůstalo až do konce. (úsměv)

Kádr Komety se v průběhu sezony hodně měnil. Už je ustálený?
Ano. Myslím, že páteř je silná. Nějaké změny určitě přijdou, ale to je ještě předčasné řešit.

Když budete pokračovat, jaký hokej budete chtít mužstvu vtisknout?
Samozřejmě záleží na hokejistech, kteří tady budou. Myslím, že mužstvo má na to hrát asi tři možné způsoby. Když je tým silný, asi těžko můžete hrát doma před sedmi tisíci diváky nějakého zanďoura.

V play out se nakonec nejvíc prosadily Kometa s Kladnem, které byly předtím hlavními kandidáty na baráž. Čím to?
Už před play out jsem říkal, že my a Kladno budeme v psychické výhodě oproti mužstvům, které do té skupiny spadnou na poslední chvíli. Vezměte si Boleslav. Vyměnila trenéra dvě kola před závěrem základní části. Chtěli vyhrát doma s Pardubicemi, porazit Slavii a postoupit do předkola. Ale nepovedlo se. Nakonec jdou do baráže.

Takže Kometa byla už dlouho na play out mentálně připravená.
Ano. Byli jsme psychicky výš.

Autor: Tomáš Svoboda

3.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies