„Jsem strašně šťastný, že jsme to zvládli. Osobně cítím ještě větší nadšení kvůli tomu, že nás loni ševci porazili ve finále," připomněl třiadvacetiletý útočník rok starou brněnskou bolest, kterou nyní Kometa Zlínu oplatila.

Co vám řeknou doma na to, že jste vyřadil mateřský klub?

Rodiče asi budou šťastní, že letos jsem postoupil já. Kamarádi nevím. Po sezoně s nimi zajdu na pivo a všechno probereme.

Při rozhodující brance se zdálo, že vám rána vlastně úplně nesedla. Bylo to tak?

Leoš Čermák mi dal hrozně prudkou přihrávku, která mi zlobila obě ruce. (smích) Naštěstí puk do branky nějak zapadl.

Tušil jste, že slavíte vítěznou trefu?

To jsem nečekal. Ale chtěli jsme dál Zlín do ničeho nepouštět, což se nám víceméně dařilo. Dali jsme další góly a mohli hrát poctivě dozadu.

Překvapilo vás, že Zlín už ani ve třetí třetině nevyvíjel velkou snahu vyrovnat?

Za toho stavu už to měli hosté těžké. Navíc jsme začali hrát takový škaredý hokej, puky jsme jednoduše vyhazovali. Zlínu čas letěl, my jsme bránili.

Kolik sil vás rozhodující sedmý zápas stál?

Celá série nás stála dost sil. Ale tím, že jsme vyhráli, je zase hned dobijeme.

Do série jste šli jako třetí tým základní části, Zlín byl šestý. Vnímali jste před sedmým zápasem, že od vás fanoušci postup vyžadují?

Řekli jsme si, že budeme v klidu. Nehráli jsme o sestup, snažili jsme se od tlaku oprostit. To se nám povedlo.

Nevypadáte, že prožíváte velkou euforii. Cítíte hlavně úlevu?

Postup už jsme oslavili s lidmi na ledě, teď se musíme soustředit na semifinále s Litvínovem. Začíná už ve čtvrtek, od úterý se na Vervu musíme připravovat.

Loni jste měli podobně krátkou pauzu před prohraným finále. Poučili jste se z toho?

Snad ano. V Litvínově musíme hrát hlavně dobře z obrany. Před tím ještě zregenerujeme a nachystáme se na další boje.