Hráči využívají jejich masérských zkušeností téměř pořád. „V den zápasu jsme na nohou stále, někteří hráči chtějí masáž ráno, jiní odpoledne. A samozřejmě v pohotovosti musíme být i při samotném utkání, někdy ani nestíháme sledovat, co se děje na ledě,“ vypráví masér, který se svým kolegou dbá také na to, aby hráči při zápase měli co jíst a pít. „Padne asi padesát litrů různých nápojů. Někdo pije iontové nápoje, jiný zase obyčejnou vodu. Zajišťujeme také, aby v kabině bylo dostatek ovoce a zeleniny,“ říká Rozkopal.

Oba maséři se často stávají terčem vtipů hokejistů. „Jsme tu také hlavně proto. Z někoho si legraci dělat musí, je to lepší, než kdyby se špičkovali mezi sebou. Občas musíme být trochu splachovací,“ usmívá se Krejčí.

Nejvíc práce mají maséři s útočníkem Radkem Dlouhým, přezdívaným Dlouhán. „Pro něj jsme tu čtyřiadvacet hodin denně. Nyní, když už jako všichni utržil pár šrámů, je ještě náročnější. Ale je to úžasný pohodář, se kterým je v kabině vždy legrace,“ vypráví Krejčí.

Ten má zmapované i největší jedlíky mezi hokejisty. „Nejvíc času u stolu s jídlem stráví Jakub Koreis a Tomáš Svoboda. Pochutnávají si především na banánech a pomerančích,“ říká Krejčí.

Celé téma o zákulisí brněnského hokejového klubu
čtěte ve čtvrtečním vydání Brněnského deníku Rovnost