VYBERTE SI REGION

Nadrchal si v Kometě prožil debut po pohřbu

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Československý průkopník brankářské masky strávil v Brně dlouhých sedmnáct sezon. Z hokejových bitev si odnesl 106 stehů v obličeji.

10.6.2010
SDÍLEJ:

Bývalý hokejový brankář Vladimír Nadrchal.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Další díly seriálu Když tady zářil najdete ZDE

Ten den si s ním život pohrál. Brankář Vladimír Nadrchal pohřbil otce a o pár hodin později se vůbec poprvé postavil do branky hokejové Komety.

„Byl to asi takový osud, na který muselo dojít. Ten den byl šťastný, protože jsem se dostal do výborného týmu a klubu, k němuž dodnes tíhnu, a zároveň trochu smutný. Po pohřbu v Pardubicích na mě čekala šestsettrojka (Tatra 603) a já jel přímo na zápas,“ vzpomíná dvaasedmdesátiletý legendární gólman.

Psal se rok 1957. Nadrchal své první utkání v brněnském dresu vyhrál, stejně jako většinu z téměř pěti set bitev, ve kterých za Brno nastoupil. V dresu Komety vydržel dlouhých sedmnáct let. „Za tu dobu jsem tady zdomácněl,“ vypráví pardubický rodák, který se může pyšnit přízviskem „československý vynálezce brankářské masky.“

Přitom nechybělo moc a jeho kousky s lapačkou a vyrážečkou by nikdo neobdivoval. „Těsně po válce jsem měl nález na plicích. Dva roky jsem se léčil v sanatoriu a zmeškal rok školy. Vrátil jsem se sice zdravý, ale s doporučením nenamáhat se. Respektoval jsem to,“ vzpomíná Nadrchal.

Zimní stadion měl pár set metrů od domova, ale na hokejové kamarády se zatím chodil jen dívat. Pak se vše zlomilo. „Jeden večer chyběl gólman. Kluci říkali: Běž do brány, tam se stejně stojí, moc se nenadřeš,“ líčí Nadrchal, jak se dostal na své místo.

Mezi tyčemi už zůstal. „Prohlídky u doktora byly v pořádku. Tak jsem pokračoval a docela mně to šlo,“ říká s notnou dávkou skromnosti. Vždyť s hokejem začínal v jedenácti a už po šesti letech chytal první ligu i přátelské reprezentační zápasy. „Jo, byl to docela dobrej skok,“ pousměje se.

Spousta ran

Výkonnostní nárůst ale nepřišel sám od sebe. Jak se talentovaný gólman vydrápal tak rychle nahoru? „Chytl jsem dobré období, kdy přišla do Evropy lapačka a vyrážečka, které byly alespoň malinko podobné těm dnešním. Dřív brankáři používali jen dvě boxerky, které jsem zažil už pouze tak okrajově. Měl jsem štěstí,“ povídá Nadrchal.

Kamarádi z reprezentace mu přivezli vyřazenou lapačku a vyrážečku a začínající gólman v létě chytal a chytal. „Kluci do mě stříleli, a já zvládl techniku asi moc dobře. Navíc ostatní gólmani takovou výstroj ještě neměli. Oproti mladým jsem měl výhodu. Ta mě vyhoupla do ligy i do nároďáku,“ myslí si.

Jen shoda náhod však roli nehrála. „Gólman v sobě něco musí mít. Vůli, odolnost, pohyblivost, sportovní myšlení i spoustu dalších předpokladů,“ přiznává Nadrchal.

A hlavně odvahu. Tehdejší gólmani totiž používali jen skromné předchůdce dnešní výstroje a hlavu si nijak nezakrývali. „Bylo pod úroveň nosit nějakou ochranu na obličej. To si nikdo nedovolil, i když jsme v té době byli už dost rozbití. Střelba se dostala na dost slušnou úroveň, odnášely to zuby, nosy, obličeje,“ popisuje Nadrchal své řemeslo.

Protože do sebe brankáři nechali dobrovolně řezat, sklízeli za to občas u ostatních posměch. „Gólmani jsou trošku jiní. Říkalo se nám, že jsme gumy, takoví blázni. Málokdo si dovede představit, že vlezeš do branky a tam do tebe plnou parou mlátí. Už tomu se každý divil,“ objasňuje Nadrchal. „Myslím, že jsem byl trošku výjimka. Byl jsem guma, ale ne moc velká,“ dodává se smíchem.

Mrštný brankář si dokonce začal vést specifickou statistiku. Počítal, kolikrát mu doktoři zasáhli do obličeje. „Mám v něm 106 štychů,“ ví naprosto přesně. Ke svérázným součtům jej přivedl další legendární gólman Jacques Plante. „Ve sportovních časopisech vycházely jeho fotky, kde se chlubil stehy na obličeji. Když jsem to viděl, začal jsem je počítat taky,“ osvětluje vznik nápadu.

V sezoně 1959/60 se však šrámy kupily. A pověstná poslední kapka přišla před Vánoci. „Měl jsem těsně před svatbou. Honza Kasper mi na tréninku golfákem vyrazil čtyři přední zuby. Tak jsem se ženil zadrátovanej,“ líčí úsměvnou historku. Nadrchal pak začal v hlavě přemítat o masce, kterou už v té době testovali gólmani za velkou louží. „Když na vás jde puk, nesmíte se bát. Ale přece jenom jsem si u sebe všímal momentů, kdy člověk reagoval tak, jak by neměl. Třeba se natáhl a dostal gól pod nohama,“ přiznává Nadrchal.

V roce 1960 na olympiádě ve Squaw Valley už američtí gólmani používali „plastové škrabošky“. Nadrchal dál neotálel. Společně s kamarádem začal koumat nad možností, jak si masku pořídit taky. „Otázka zněla, z čeho ji vyrobit?“ ptali se. Nadrchal si pak o rok později na světovém šampionátu ve švýcarské Ženevě osahal krytku obličeje u amerického kolegy Martina a k jeho vlastní už scházel jen krůček.

Brněnští „hokejoví kutilové“ pak zažili úsměvné historky s plástvemi od medu i sádrou, z nichž si chtěli obličejový kryt vytvořit. Teprve pak přišli na správný materiál. „Žlutá tkanina sklolaminát a dvousložková lepidla. Chtělo to jen zkoušet, aby maska nepraskala. Potřebuješ dejchat. Nejdřív se před pusu dávaly takové dráty, ale ty se neosvědčily. Když jsi dostal pukem, vylítly a ještě se ti zapíchly do obličeje,“ rozkrývá začátečnické trampoty. „Právě maska mi jako jediná zbyla z výstroje. Po konci kariéry jsme museli věci odevzdat,“ povzdechne si.

Hokejová výstroj se v šedesátých letech pořád zdokonalovala. Stejně jako Vladimír Nadrchal. Sbíral medaile z olympiád i světových šampionátů, s Kometou získal dohromady osm titulů. „Ale že bychom nějak moc slavili? To ne. Vyhráli jsme, udělali jsme dvě tři kolečka a šli na pivo. Tím vše končilo. Ale to nese doba. Kdybychom dneska zvítězili tolikrát po sobě, tak bychom asi slavili podobně. Taky bychom měli víc peněz,“ vtipkuje Nadrchal.

Úspěšný debut

Ten se na mistrovství světa poprvé představil v Oslu v roce 1958. Jako původní náhradník bral cenu pro nejlepšího gólmana turnaje. „Že by mi to pak vlezlo do hlavy? Myslím, že ne. Nebyl jsem ten typ, který by se pořád někam cpal,“ říká Nadrchal.

V reprezentaci odchytal spoustu památných zápasů, ale žádný nechce nijak vyzdvihovat. „To prostě nejde, ale moc si cením ceny pro nejlepšího brankáře na turnaji ve Winnipegu ke stému výročí založení kanadské asociace,“ zmíní rok 1967.

V závěru své bohaté kariéry dostal nabídku z italské Cortiny d’Ampezzo, jejíž mužstvo vedl proslulý brněnský kouč Antonín Haukvic. „Bylo to v létě 1973. Trénoval jsem tam asi padesát mladých gólmanů, večer jsem si zachytal zápas, což nikdo nemusel vědět,“ povídá šibalsky. Jenže reakce z normalizovaného Československa na sebe nenechala dlouho čekat. „Asi po měsíci mi přišel telegram: Okamžitě se vrať. Někdo asi donesl, že tam chci zůstat, což byla fáma,“ zdůrazňuje Nadrchal.

A návrat do Brna byl pro něj smutný. Kometa totiž angažovala zkušeného gólmana Vlada Dzurillu a z Nadrchala byla rázem dvojka. „Asi se sichrovali, kdybych v Itálii zůstal. Ale Vlado s tím neměl co dočinění. Byl to dobrej kluk, srandista. Když tady odchytal následující sezonu, získal skvělou fazonu a znovu se vrátil do nároďáku,“ vzpomíná na další brankářskou ikonu.

Nadrchala už trápily zdravotní potíže, rok ještě naskakoval v Prostějově, ale pak hráčskou kapitolu nadobro uzavřel. A rovnou se vrhl do trenérské činnosti. Několikrát dělal asistenta trenéra v Kometě, koučoval v Třebíči i v Itálii.

Před třemi lety se znovu vrátil do svého milovaného klubu, kde až do letošního března trénoval gólmany. „Uvidíme, jestli budu pokračovat,“ naráží na své problémy se zády a kyčlemi, které mu v poslední době ztěžují běžný život. „Klidně bych si i teď vyzkoušel novou výstroj, ale kvůli nohám to nejde. Když si vezmu lapačku a vyrážečku, tak jsem pořád dobrej,“ zajiskří mu v očích.

Hokej i brankářské řemeslo se podle něj hodně změnily, jedno však zůstává stejné. „Hlava. Pokud ji má brankář v pořádku a dokáže předvídat, nebude dobrý, ale výborný,“ má jasno.

Na hrátky s pukem nedá dopustit. Moc dalších koníčků vynikající gólman v životě ani nevyhledával. „Byl jsem vždycky fixovanej na hokej a na svou rodinu. Je to docela jednotvárný kolotoč,“ uvědomuje si. Jedno však ví naprosto jistě. „Šel bych do toho klidně znova.“

VLADIMÍR NADRCHAL

Profese: hokejový brankář, později trenér
Narozen: 4. března 1938 v Pardubicích
Hráčská kariéra: Dynamo Pardubice (1950 do 1957), Kometa Brno (1957–1974), TJ Prostějov (1974–1975), 65 zápasů v reprezentaci
Největší úspěchy: stříbro z OH 1968 a bronz z OH 1964, 2× stříbro na MS (1961, 1965), 1× bronz (1959), v roce 1958 při debutu na MS vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje; 8× mistr československé ligy, člen Síně slávy československé­ho hokeje
Rodina: ženatý, manželka Jana, dcery Jana a Marcela
Zajímavost: je československým průkopníkem brankářské masky

Autor: Tomáš Svoboda

10.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Dokončují nové kluziště v Řícmanicích. Dostane ho obec

Brno – Na nové ledové ploše se projedou řícmaničtí zájemci o bruslení už po Novém roce. Plánované kluziště dělníci v současnosti dokončují. Mimo zimní sezonu poslouží prostor jako víceúčelové hřiště pro volejbal, fotbal, badminton, tenis a další sporty.

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies