VYBERTE SI REGION

Obránce Pospíšil uměl přitvrdit a Nehodu štípal do zad

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Bývalý fotbalový obránce Josef Pospíšil vybojoval se Zbrojovkou Brno mistrovský titul v roce 1978 a v nejvyšší soutěži stihl 182 utkání.

26.10.2013
SDÍLEJ:

Bývalý fotbalový obránce Zbrojovky Josef Pospíšil.Foto: DENÍK/Attila Racek

I když patřil do legendárního fotbalového týmu, který v roce 1978 zajistil brněnské Zbrojovce první a zatím poslední mistrovský titul, má obránce Josef Pospíšil zásluhu na dalším důležitém milníku klubové historie.

Na jaře 1969 totiž Zbrojovka stála před sestupem do třetí ligy. Nově se vytvářela společná druhá nejvyšší československá soutěž a aby si v ní brněnské mužstvo uchránilo příslušnost, potřebovalo v posledním zápase porazit Nitru.

To se povedlo díky kurióznímu gólu. „Zahrával jsem trestňák a míč hrozně skočil na drn. Trefil jsem ho úplně mimo branku, na druhou stranu, než jsem chtěl. Najednou se tam zjevil Vašek Lunda a dal gól. Jinak snad balon prošel až do autu, a sestoupili jsme," vybavuje si nyní osmašedesátiletý Pospíšil. „Papaláši deset minut před koncem odcházeli s hlavou dolů, ale najednou slyšeli gól a vrátili se," usmívá se.

Zbrojovka se v šedesátých letech potácela ve druhé lize, což se změnilo až s příchodem trenérské osobnosti Zdeňka Hajského. Po dvou letech s ním se mužstvo obměnilo a od sezony 1971/1972 se Brno vrátilo na prvoligovou fotbalovou mapu. „Debut jsem si odbyl hned v prvním kole při domácí výhře 1:0 se Slavií. Dva roky jsme se zachraňovali," vzpomíná bývalý obránce, jehož společně s mladším bratrem přivedl k fotbalu otec, který trénoval ve Smržicích u Prostějova.

Do Brna přišel z druholigového slovenského Bardejova, i když se o něj zajímaly Inter Bratislava, Ostrava či Plzeň. „Inter tvořil nový mančaft, ale chtěl jsem blíž domovu. Finančně jsem měl ovšem daleko lepší podmínky na Slovensku. Za domácí výhru jsme v Bardejově měli osm stovek a venku dvanáct. V Brně jen čtyři sta," porovnává.

Pospíšil dvě sezony vyrůstal vedle nejlepšího slovenského fotbalisty století Jána Popluhára. Vicemistr světa z roku 1962 v Brně končil svou bohatou kariéru. „Dostal jsem velkou školu. Sice už nebyl tak rychlý, ale vzadu všechno posbíral a hlavu měl pořád super. Ve vzduchu se přes něj málokdo dostal," sděluje.

Legendární „Bimbo" Popluhár se ještě na hřišti setkával s trenérem Hajským, ale ve Zbrojovce držel s týmem. „Běhávali jsme v Bystrci do kopce a Hajský vždy za námi. Jednou nás všechny zastavil, museli jsme na něj dýchnout a povídá: Jano, od tebe jsem to tedy nečekal," přidává historku Pospíšil, jehož rodina byla s Popluhárovou na dovolené u Balatonu. „Dostali jsme ji za postup do první ligy. Jano uměl maďarsky, takže nám všem překládal. Byl to vynikající člověk, který se nad nikoho nepovyšoval," vzpomíná.

Havránkův dril

První předpoklad pro zisk československého titulu nastal v Brně v roce 1972, kdy se mužstva ujal kouč František Havránek. Ten proslul důrazem na fyzickou připravenost. „Dával nám pořádně zabrat. Na soustředění jsme trénovali i čtyřikrát denně. Brzy ráno rozcvička s medicinbalem a potom výběh na sjezdovku Harusák u Nového Města na Moravě. Navrchu už čekal Havránek a spočítal nás, protože byla ještě tma," povídá.

Kouč kladl velký důraz na disciplínu a pro výstřelky neměl pochopení. „Když jsme chtěli jít někam přes týden, museli jsme se nahlásit. Klidně v deset večer obcházel, jestli jsme doma. Kolikrát jsme si někde sedli a číšník nám najednou hlásil: Pozor, blíží se Havránek. Druhý den nemilosrdně rozdával pokuty," vypráví Pospíšil.

Přesto si na přísného kouče, který dovedl Československo k olympijskému zlatu v Moskvě, nestěžoval. „I k sobě byl přísný. Pro úspěch udělal všechno, dal nás tak dohromady. Když jsme ho přemluvili, aby nám po zápase povolil víno, mohli jsme jen čtyři litry na mančaft. Každý si lízl a bylo hotovo," culí se.

Kdo se nechtěl podřídit, neměl v mužstvu co dělat. „Říkal nám, že kdo nechce, nemusí nic, může jít za výboranty a ohlásit přestup. Na prvním tréninku nás nutil při žonglování do kotoulů, až jsme měli odřená záda," vykládá.

Právě Havránkův dril se stal základem úspěšného mužstva, které v roce 1978 získalo mistrovský titul. „Vytvořili jsme skvělou partu, skoro všichni jsme byli z Brna a jeho okolí, to byl základ úspěchu. Havránek nás na-učil, že jsme chtěli bojovat. Byli jsme fyzicky nadupaní a měli jsme srdce, tím jsme přehrávali i lepší mančafty. Pražáci nám tehdy říkali, že už u Devíti křížů prohrávali," rozesměje se.

Havránek mužstvo vytáhl nejvýš na čtvrtou příčku, v roce 1976 pak předal skvěle kondičně vybavený tým Josefu Masopustovi. „Doladil jej po herní stránce. Byl hravý jak hrom a na tréninku kopal s námi. Jednou na soustředění v Nymburku jsme hráli dost vyhecovaně na sněhu a zajel do něj Kotas (Vítězslav Kotásek pozn. red.). Masopust vyletěl metr vysoko a za trest jsme šli na dvanáctiminutový běh. To bylo pokaždé, jak jsme se moc mydlili," říká. „Když Masopust vyjel, taky do všeho mlátil a dostali jsme kartáč jako hrom," dodává.

Do začátku mistrovské sezony nastupoval Pospíšil pravidelně uprostřed obrany s dalším Hanákem Rostislavem Václavíčkem, po odchodu Ivana Hrdličky dokonce nosil kapitánskou pásku. V ročníku 1976/1977 nevynechal jediné mistrovské utkání. Jenže v sezoně, kterou Zbrojovka završila ziskem titulu, jej ze sestavy vytlačil Karel Dvořák, který přestoupil z pražské Dukly. „Masopust říkal, že musí hrát. Ale byl často zraněný, každou chvíli trpěl na záda, až jsme ho podezřívali, že se raději vyhýbá tvrdým zápasům," líčí Pospíšil, který v mistrovském ročníku nastoupil k devíti utkáním. „I Rosťa býval nemocný, zahrál jsem si dost, někdy i na beku," necítí zahořklost.

Mistrovský titul pro něj znamená nejkrásnější vzpomínku na prvoligovou kariéru, za niž stihl 182 utkání. Branky se nedočkal. „Jednou jsem se trefil o záda Hajského. A jednou se balon odrazil od zdi, což se počítalo jako vlastní gól," krčí rameny.

Velké oslavy

Titul si Zbrojovka zajistila už kolo před koncem vítězstvím 1:0 v Trnavě. „Volno jsme dostali jen dva dny, ale oslavy byly velké. V Brně jsme měli skvělé přivítání, policajti nás nechali jet autobusem až na náměstí, dnes by se zbláznili," uvažuje. „Chodilo na nás dvacet třicet tisíc lidí a dost nám pomáhali. Když začal kotel hulákat, bylo to slyšet," hlásí obránce, který hrál domácí duel Poháru mistrů evropských zemí s Wislou Krakov.

Pospíšil původně začínal jako střední útočník, ale na vojně v Komárnu jej trenéři přeškolili na obránce. „Jinak jsem ani nevěděl, že jsem na vojně. Měli jsme vlastní četu a jen jsme nafasovali uniformu. Žádné nástupy pro nás neplatily, přísahu jsme dělali v kanceláři. Bažanti pouze zametli a v zimě jsme si museli někde ukrást uhlí. Náčelník se chodil jen ptát, jak dopadne zápas," vypráví.

Na hřišti vynikal jako hlavičkář a uměl taky přitvrdit. Zocelila ho druhá slovenská liga, kterou hrával za Komárno a Bardejov. „Tvrdá hra mi nevadila. Něco jsem schytal, něco rozdal, nebyli jsme svatoušci. Jak někdo přešel mou lajnu, tak jsem se neznal. Manželka mi po zápase vždy dávala led na kolena a kotníky," podotýká Pospíšil. „Jednou mě přebrousil hráč v Michalovcích, až jsem měl nohu v sádře. Jak přijeli do Bardejova, taky ho bolelo, když ho nesli ze hřiště," ušklíbne se.

Tvrdá hra platila i na hvězdné útočníky. „Těžké to se mnou měl Jožka Adamec. Jak dostal míč, hned jsem mu dýchal na záda a žďuchal ho. Jen mě prosil, ať ho nekopu. A Zdeněk Nehoda? To byl užalovanec. Když přebíral balon, chytal se mě zezadu a spadl. Tak jsem ho pak štípal do zad a byl pokoj," vypráví Pospíšil.

Ve čtyřiatřiceti letech s ním Zbrojovka přestala počítat. Odehrál sezonu a půl ve druholigové Královopolské strojírně a na sklonku kariéry nastupoval v I. A třídě za Domašov s Kotáskem či Kopencem pod vedením trenéra Harašty.

Na začátku devadesátých let vedl dorost Zbrojovky a béčko, pak až do důchodu prodával auta. „Někdy to byl lepší džob než hraní fotbalu. Lidi spali před Mototechnou, když přišla nová auta," směje se.

Své následovníky ve Zbrojovce sleduje, ale fotbal od operace menisku už nehraje. „Jen chodím na kus řeči do Obzoru na Lesné," uzavírá Pospíšil.

Josef Pospíšil

Narozen: 23. září 1945 v Prostějově (68 let)

Sport: fotbal

Post: střední obránce

Hráčská kariéra: Smržice, Železárny Prostějov, Dukla Komárno, Partizán Bardejov, Zbrojovka Brno, KS Brno, Domašov

Trenérská kariéra: dorost Zbrojovky Brno, asistent trenéra Boby Brno B

1. liga: 182 zápasů/0 gólů (vše za Brno)

PMEZ: 1/0

Největší úspěch: mistr Československa 1978

Rodinný stav: ženatý, manželka Eva, synové Miroslav (46) a Martin (40)

Zajímavost: na jaře 1969 po jeho trestném kopu vstřelila Zbrojovka gól Nitře, kterým se zachránila ve druhé lize

Autor: Jaroslav Kára

26.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies