Šachy ve středním pásmu mi moc neseděly, říká Hruška po angažmá v Oulu

Kdy jste začal myslet na návrat do Komety?

Blížil se konec přestupového období a volal mi Libor Zábranský. Rychle jsme našli společnou řeč. Byla to otázka chvilky, dvou dnů. Moc se toho tady nezměnilo. Přišel jsem mezi známé tváře. (culí se)

Nechali vám spoluhráči místo v brněnské kabině?

Nic jsem si znovu nevydobýval. (usmívá se) Seděl tam přede mnou Martin Havlát, který už tu bohužel není. Vlastně jsme se tak nějak vystřídali.

Uvítal jste návrat do Komety?

Jsem rád zpět doma. Když jsem odcházel, nepočítal jsem s tím, že se do konce sezony ještě budu vracet. Na druhou stranu možnost jít zpět do Komety tady byla od začátku. Rád si zahraju zase o nejvyšší místa v extralize.

V čem je finský hokeje odlišný od českého?

Klade se tam hlavní důraz na obranu a hraje se precizně ve střední třetině. Říká se tomu šachy ve středním pásmu. Hokej podle toho tak vypadá, když na sebe narazí týmy, které hrají oba tuto taktiku. V podstatě se šedesát minut nic neděje a vyčkává se na chybu, která přijde opravdu sporadicky. Takže výsledky 1:0 nebo 2:1 tam nejsou nic neobvyklého.

Vy jste zřejmě zvyklý na jiný styl hry…

Úplně jsem se v tom nenašel. Samozřejmě změnit z gruntu svou hru je docela těžké. Zabere to čas a toho nebylo moc. Nakonec je varianta návratu asi nejlepší, co se mohlo stát.

Obrannou taktiku využíval především Kärpät nebo jde o styl celé soutěže?

Kluci mi říkali, že s tím začal Kärpät před třemi roky ještě s Tapparou Tampere. Oba kluby s tím měly docela úspěch. Oulu udělalo dva tituly po sobě, loni skončilo třetí. Některé týmy se to snaží změnit, ale pořád každý styl vychází z vyčkávacího hokeje.

Dá se celkově porovnat kvalita obou soutěží?

Finský hokej je výborný, na druhou stranu u nás je koukatelnější. Viděla to tak i rodina a kamarádi, co se občas na nějaké utkání podívali. Když jsem viděl zápas z tribuny, řekl jsem si, že bych na takový hokej už v životě nešel. Šlo však o jeden zápas, kdy se potkal desátý s jedenáctým týmem. Nikdo nechtěl udělat chybu. Po první třetině byl stav střel snad 2:1. Duel s druhým týmem tabulky zas vypadal jinak.

Litujete, že jste před odchodem situaci víc nezvážil, když jste typově odlišný hráč?

Nemyslím si, že to byla chyba. Měl jsem příležitost zkusit si něco nového. Nemůžu říct, že jsem si ve Finsku hokejově užíval, ale fakt jsem i za tuto zkušenost rád. Může mě to i v určitém ohledu posunout.

Dá se nějak vysvětlit, proč jste nebyl produktivní, na rozdíl od slovenského útočníka Michela Miklíka, který v šesti zápasech vstřelil za Jyväskylä pět gólů, ale v Kometě v šesti duelech nebodoval?

Říkal, že je tam těžké sbírat body. Člověk si musí na finský hokej zvyknout, což určitě jde. Miki si třeba sedl líp se spoluhráči. Trochu jsem se v Oulu utápěl a přišlo mi, že si s nikým nevyhovím, ale neříkám, že je to chyba spoluhráčů. Ten, kdo přijde, se musí přizpůsobit, těžko to udělá zbylých dvacet lidí. Byl jsem na odchod trochu připravený. Když mě v Oulu brali, počítali s produktivním útočníkem, ne s hráčem do třetí nebo čtvrté pětky.

Pomohlo by víc utkání po boku krajana Jiřího Tlustého?

Začínali jsme spolu, ale pak se zranila spousta hráčů a postupně se zase vraceli. Sestava se různě motala. Vždy je horší přijít do týmu, kterému se nedaří, než do týmu, kterému se daří.

Rozuměli jste si s Tlustým mimo hokej?

Docela rychle jsme si sedli. Jezdili jsme spolu na tréninky. Radek Koblížek hraje v juniorce, takže jsme se moc nepotkávali. Bohužel pak Jirka skončil už před Vánoci, měl problémy s rukou asi rok a půl a nebylo to ideální.

Ovlivní to rozhodování, zda jít opět někdy do ciziny?

To je teď úplně zbytečné řešit. Neřekl jsem si, že už v životě nezkusím něco jiného. Nechci na Finsko jen plivat, tak to není, ale už je tato zkušenost za mnou.

Byl jste v kontaktu s týmem?

Většinou jsme hrávali zápasy v jiný den než Kometa. Vzhledem k tomu, že byla ve Finsku pořád tma, rád jsem se ještě podíval na hokej Komety. (úsměv)

Jaké to bylo ve Finsku mimo sport?

Vše v pohodě, jen jste zvyklí, že o půl deváté ráno, když jdete na zimák, tak svítí, ve Finsku je tma jak u nás v pět odpoledne. Když jsem se vracel ze stadionu ve dvě hodiny, bylo třeba šero. Člověk je trochu unavenější, minimálně ze začátku.

Zvykl byste si s manželkou na finský život?

Nestrádali jsme. Spíš nám jen chyběli kamarádi a rodina. V mužstvu hraje dost mladých kluků nebo mají rodiny s malými dětmi. Neměli jsme takové aktivity, že bychom třeba zašli na večeři společně. Poté, co odjel Jirka, jsme tam byli spíš sami. Ale s manželkou Anetou jsme to zvládli bez depresí. (usmívá se)