VYBERTE SI REGION

Sběratele titulů Dandu umlčel titulek s Coca-Colou

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Bronislav Danda je jeden ze šesti hráčů historie Komety, který získal všech jedenáct brněnských titulů. Notoval si hlavně s Vlastimilem Bubníkem.

23.11.2013
SDÍLEJ:

Bronislav Danda.Foto: hckometa.wz.cz

Když vyjde ze svého bytu naproti Mendelově univerzitě, kolemjdoucí studenti těžko poznají jednu z největších legend československého hokeje a držitele rekordních jedenácti mistrovských titulů. Narodili se dlouho po jeho slavných letech, a navíc jej neznají z novin nebo televize. Někdejší vynikající útočník Bronislav Danda totiž na žurnalisty dávno zanevřel. Od olympiády v Cortině d'Ampezzo v roce 1956 poskytl rozhovorů jen pár. Ten zatím poslední před pár dny Deníku Rovnost.

Jak vyrostla zeď mezi jednou z největších legend brněnské Komety a "sedmou velmocí"? Titulkem Místo v pět až v šest. Místo limonády Coca-Cola! Po pátém místě na olympijských hrách se do něj novináři opřeli. Prý přišel s hodinovým zpožděním na besedu s fanoušky. Americký nápoj zase měl mít negativní vliv na jeho výkony. „Taky se psalo, že jsme si s Vlastou Bubníkem navykli dělat, co chceme. To jsme neměli zapotřebí," vzpomíná Danda, který se spolu s věrným parťákem na nějakou dobu vzdal cti reprezentovat.

Právě spolupráce s nejlepším hokejistou brněnské historie se s Dandou vinula celou jeho kariérou. Bok po boku spolu třináct sezon dělali těžkou hlavu obranám brněnských soupeřů. „V reprezentaci jsme měli privilegium, že jsme si k sobě mohli vybrat centra," směje se letos již třiaosmdesátiletý člen Klubu hokejových střelců.

U jeho jména je zápis 257 branek. Na kolik z nich mu nahrál Bubník, už dnes nikdo nespočítá. Společného toho ale měli spoustu. Třeba že vedli nejlepší československý celek jako hrající trenéři. A to jim ještě nebylo ani pětadvacet let. „Dělali jsme to společně se Slávkem Bartoněm. Ale pak to zakázali a museli jsme mít normálního trenéra," připomíná Danda období mezi lety 1953 a 1955.

Šlo o jednu z mnoha odlišností tehdejšího a současného sportu. Dnes už není možné, aby se někdo na vrcholové úrovni věnoval fotbalu i hokeji. Bubník sbíral medaile na mezinárodních turnajích, jeho neoddělitelný parťák Danda také kopal víc než slušně. Nejprve v Hradci Králové, potom na vojně ve Zbrojovce. „Hrál jsem spojku nebo levé křídlo. Přestože jsem levačkou kopal blbě. Ale občas jsem se trefil," prohlašuje skromně.

Láska k „míči kopanému" mu vydržela dodnes. I v pokročilém věku si chodí s dalšími starými pány zahrát.

Nutnost výběru

Kdysi ho také oprávněně naštvalo, když přišel zákaz tohoto fotbalovo-hokejového obojživelnictví. „Naštěstí to vydrželo jenom čtvrt roku a já kopal dál. Hokej jsem si vybral i díky prvnímu zájezdu ven. Do Norska. To víte, v té době se podívat ven… To mě přesvědčilo," přiznává.

Na začátku kariéry, skrytý ve východních Čechách, to měl snazší. Za Hradec Králové, kde se narodil, hrál ve druhé lize fotbal. Za Pardubice, kde bydlel, nejvyšší hokejovou soutěž. Ale o jeho talentu se vědělo. Chtěla ho fotbalová Sparta i Ostrava. Nakonec natrvalo skončil na jihu Moravy. „Máma mi říkala, že nějaký pán na mě už čeká tři dny. Každý den sedí naproti na plotě. To byl Tonda Haukvic, který se motal kolem brněnského sportu. Ten mě dotáhl sem do Brna," vybavuje si.

Ve svých vojenských letech byl věrný Zbrojovce. Ve fotbale i v hokeji. Když po dvou letech došlo ke vzniku hokejové Rudé hvězdy, mladý šikula tam logicky putoval také. „Byli jsme s Vlastou rádi, že můžeme hrát spolu. Ale od lidí jsme si toho vyslechli spoustu. I naštvané dopisy mi domů chodily. Ale já byl rád, že můžu hrát ligu," usmívá se trojnásobný účastník olympijských her.

Fanoušky Králova Pole a Zbrojovky pochopitelně naštval odliv největších hvězd do klubu ministerstva vnitra. Dlouho jim to ale nevydrželo. „Ve druhé sezoně jako když zamete. Vlasta byl miláček diváků. Já se s ním vezl," směje se nad vrtkavostí fanouškovské přízně.

Následovalo dvanáct let, v nichž Rudá hvězda a později ZKL získala jedenáct titulů. Hlavní roli hrála nerozlučná dvojice B+D. „Byli jsme naladění na stejnou vlnu. Nikdy jsme si nic nevyčítali," upozorňuje i na duševní souhru se svým hokejovým dvojčetem.

Pravidelné mistrovské oslavy na mladých hráčích v té době trochu zanechaly stopy. „Dařilo se nám, vyhrávali jsme. Měli jsme spoustu fanoušků. I na ulici nás občas někdo zastavil. Přiznávám, že jsme měli trochu nos nahoru," klopí oči.

Bez stříbra

Nastaly ale i smutnější okamžiky jeho kariéry. Třeba v roce 1961, kdy přišel o stříbro z mistrovství světa. Na soustředění v Opavě si poranil kotník. Vypadl z nominace a do Švýcarska nejel. Tím se uzavřela jeho reprezentační kariéra. „Na tohle se vzpomíná těžko," podotýká účastník 80 mezistátních střetnutí, v nichž nastřílel 45 branek.

Neslavně končil i jako hráč Komety, tehdy Zetoru. Dorazil na sraz s kompletní výstrojí, natěšený na turné do Finska. Jenže funkcionář mu řekl: Na seznamu nejsi! Tak se završila brněnská kariéra jedenáctinásobného šampiona.

Ještě si o rok prodloužil hokejovou anabázi v italském Auronsu. „To jsem je spíš učil hokej. Trénoval jsem tam, ale po druhém kole za mnou přišli, že musím hrát. Takže jsem byl kouč, kapitán a já nevím co," culí se při vzpomínce na tehdy exotickou zkušenost.

Brusle pak obul ještě při svém dalším zahraničním trenérském angažmá. Měl už dávno po čtyřicítce, když vedl jugoslávskou Kraňsku Goru. Pak dlouho pracoval jako vedoucí mužstva u prvního týmu Komety, kterou chvíli vedl jako hlavní trenér.

S Brnem spojil celý život. Hlavně díky tomu, že v Pardubicích bydlel hned vedle Matičního jezera. Právě tam se začínala rodit jeho později hvězdná kariéra. „Když jezero zamrzlo, byl jsem z baráku furt na ledě," dodává stále vitální hokejová legenda.

Bronislav Danda

Narozen: 10. ledna 1930 (83 let) v Hradci Králové

Sport: hokej

Post: levé křídlo

Největší úspěchy: 11x titul mistra Československa (19551958 a 19601966), bronzová medaile z MS 1955. Zúčastnil se tří olympiád a šesti mistrovství světa. Od roku 2010 člen Síně slávy českého hokeje.

Hráčská kariéra: Pardubice (1950-1951), Zbrojovka Brno(1951-1953), Rudá hvězda/ZKL Brno (1991/1992 až 1993/1994), Auronso (Itálie, 1968/1969)

Trenérská kariéra: Rudá hvězda/ZKL Brno (hrající trenéři s Vlastimilem Bubníkem, 1953-1955 a 1966-1967), Auronso (Itálie, 1968/1969), Zetor Brno (1978), Kraňska Gora (Jugoslávie, 1976/77), Třebíč(19891990)

Bilance v čs. soutěži: 344 zápasů / 395 bodů (202 branek a 193 přihrávek)

Reprezentace: 80 zápasů / 54 branek

Zajímavost: na levém křídle nastupoval v hokeji i ve fotbale. Ten hrál také na nejvyšší úrovni. V mládí se o něj zajímala i Sparta Praha nebo ostravský Baník.

Autor: Michal Čejka

23.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies