VYBERTE SI REGION

Šenkeřík: Každý ať posoudí, jestli to byl faul nebo ne, já si myslím, že ano

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Havlíčkobrodský obránce se vrátil ze světového šampionátu hokejových dvacítek, kde s českým výběrem vybojoval konečné sedmé místo.

11.1.2011 2
SDÍLEJ:

Hokejista Petr Šenkeřík.Foto: ČTK

Mistrovství světa dvacetiletých si asi představoval trochu jinak. Každý si s jeho jménem spojí hodně kontroverzní a tvrdý zákrok v zápase s Kanadou s útočníkem javorových listů Zackem Kassianem. Havlíčkobrodský obránce Petr Šenkeřík po střetu zůstal chvíli v bezvědomí a musel dokonce jeden zápas šampionátu vynechat. Po pauze se na led vrátil, ale ani on nezabránil tomu, aby česká reprezentační dvacítka hrála jen ve skupině o udržení. Nakonec se však Češi v elitní juniorské smetánce zachránili.

Ve spojení s vaším jménem se asi všem nejvíce vybaví střet s kanadským útočníkem Kassianem.
Zákrok je na posouzení každého, zda si myslí, jestli to byl faul či nikoliv. Soupeř mě trefil ramenem, já si myslím, podle opakovaných záběrů, že to faul byl. Víc zákrok nechci komentovat. Příliš z toho ani nepamatuju, protože jsem spadl na led a pak si vzpomínám, až když mě probudil po nějaké chvíli doktor a začali mě dávat do stabilizované polohy.

Byl to asi velice tvrdý náraz, že?
Určitě. Na chvíli jsem ztratil vědomí. Doktor zavolal nosítka, protože mi z pusy tekla krev a nebylo jasné, co mi vlastně je. Mě ale naštěstí nic nebolelo. Nakonec z toho byl jen otřes mozku.

Co následovalo poté, když vás odvezli z ledu na nosítkách?
Nechali mě na stadionu, protože jsem se cítil docela dobře. Řekli mi, že podle toho jak se budu cítit další den, tak by mě případně odvezli do nemocnice na další vyšetření.

Nakonec jste ale jeden zápas vynechal, nastoupil jste až s Ruskem. Před zápasem se Švédskem jste se ještě necítil ideálně?
Dostal jsem den volno, ale ještě to nebylo ono. Trenéři mě proto ještě nechali odpočinout déle, kdyby to bylo něco vážnějšího. To se ale nepotvrdilo, proto jsem už zasáhl do zápasu s Ruskem.

Cítil jste pak ještě v dalším průběhu šampionátu nějaké následky nepříjemného střetu?
Proti Rusku jsem se ještě necítil úplně nejlépe, ale v dalších dvou zápasech už bylo vše v naprostém pořádku.

Mohl byste zhodnotit působení českého týmu na světovém šampionátu dvacetiletých?
Měli jsme velice těžkou skupinu. Možná i kvůli tomu to dopadlo, tak jak to dopadlo. Měli jsme poměrně dobrý tým, kdybychom měli jinou skupinu, mohli jsme možná i postoupit. Ale to je to pověstné kdyby. Týmy jako je Kanada, Švédsko, Rusko jsou trochu někde jinde, ztrácíme na ně, proto jsme hráli jen skupinu o udržení.

V čem si myslíte, že právě za těmito zeměmi zaostáváme?
Podle mě už se vše odvíjí od mládeže nejen na juniorské úrovni, ale už od žáčků. V Česku se hraje až příliš na výsledky, je to takticky svázané. V Americe, v Kanadě nechávají hráčům prostor, nechávají je hrát, aby se vyhráli. Výsledek jsou u nich až na druhém místě. Je to o rozdílné výchově.

Vraťme se zpátky k šampionátu. Byl jste se svými výkony na mistrovství spokojený?
První zápas jsem se cítil velice dobře, navíc jsme i vyhráli. Druhý zápas jsem nedohrál, to mě odvezli z ledu, takže jsem se vrátil až na utkání s Ruskem. V něm jsem byl trochu nervozní. Prohráli jsme, šli jsme proto do skupiny o udržení. Tam už jsme vyhráli oba zápasy, takže to dopadlo poměrně dobře.

Po prohrách se silnými soupeři, Kanadou, Švédskem a Ruskem, jste šli do skupiny o udržení. Nálada v šatně nebyla asi ideální?
Před zápasem s Německem byla v kabině hodně napjatá atmosféra. Věděli jsme, že musíme vyhrát. Nebo spíše, když vyhrajeme, budeme v klidu. Před tímto zápasem přišel do šatny pan Lener (šéftrenér svazu – pozn. red.) a pronesl k nám řeč, která nás docela dost vyhecovala.

Utkání s Německem jste nakonec vyhráli. Se Slovenskem jste si mohli tedy zápas užít.
Určitě. Už se nám hrálo o hodně lépe, nebyli jsme pod tlakem. Zápas jsme ale chtěli vyhrát, přece jenom jsou to rivalové.

Zápasy ve skupině o udržení určitě nejsou příjemné. Připravovali vás nějak trenéři po psychické stránce?
Všichni jsme věděli, že musíme porazit někoho z těch tří soupeřů. Snažili se nás uklidňovat, že hrajeme dobře. Snažili se všemi možnými způsoby nám zvednout sebevědomí.

V elitní skupině jste se nakonec zachránili. Kam vůbec řadíte účast na mistrovství světa ve své kariéře?
Velice si toho cením, protože ne každému se povede hrát na mistrovství světa, i když „jen“ juniorů. Je možná škoda, že to dopadlo, tak jak to dopadlo, ale jsem rád, že jsem se šampionátu zúčastnil. Přece jen jsem získal nějaké další zkušenosti. Teď se uvidí, jak se bude vyvíjet moje kariéra dál. (úsměv)

Odbočme trochu do zákulisí týmu. Jaký jste měli ve Spojených státech program?
Příliš jsme toho nestihli, v podstatě to byli jen tréninky a zápasy. (smích) Ale když jsme měli volný den, vyrazili jsme do města na nákupy. Ještě během přípravného kempu v Detroitu nám ale pan Fischer (asistent trenéra Přerosta – pozn. red.) zařídil lístky na zápasy NHL i NBA, poté jsme se přesunuli do Rochesteru, kde jsme sehráli dva přípravné zápasy. Pak už následoval přesun do dějiště šampionátu, tam už příliš volného času nebylo.

V zámoří jste byl s reprezentací během Vánoc, slavil jste to s rodinou dodatečně?
Když jsem přijel, dostal jsem pár dárků. Já už jsem to zažil loni, kdy jsem také neslavil Vánoce doma, protože jsem zrovna působil v Kanadě. Letos mi to nepřišlo až tak zvláštní.

Kdo byl váš spolubydlící na pokoji v průběhu kempů a šampionátu?
První dva týdny jsem bydlel s Radimem Heřmanem. On se bohužel do konečné nominace nedostal, musel letět domů. Protože nás byl lichý počet, bydlel jsem sám.

Losovali jste o samostatný pokoje, nebo na vás zbyl?
Poté co odjel Radim, jsem řekl, že budu klidně bydlet sám. Na pokoj jsem se ale stejně chodil jenom vyspat, protože jsme byli s klukama pohromadě. Buď jsme si povídali, nebo se dívali na televizi.

Kdy jste se vůbec ze zámoří vrátili?
Domů jsem se dostal v pátek večer.

V Česku hrajete první ligu za Havlíčkův Brod, dostal jste nějaké speciální volno, či jste se hned zapojil do přípravy s Rebely?
Chtěli, abych nastoupil už v sobotu. Ale měl jsem ještě nějaké zdravotní problémy, proto jsme se dohodli, že si přes víkend ještě odpočinu a zapojím se až do pondělního zápasu s Berounem.

Byl jste v průběhu šampionátu s někým z brodského týmu v kontaktu, sledoval jste výsledky Rebelů?
Přímo v kontaktu jsem se žádným ze spoluhráčů nebyl. Ale na onlajnech nebo internetu jsem výsledky samozřejmě sledoval. Bylo dobré, že dostali do první osmičky. Doufám, že jim v dalších zápasech co nejvíc pomůžu.

Autor: Jan Hammer

11.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Výstava Betlémů láká na tři sta let staré modely. A možná i na historický objev

Předklášteří – Století staré modely Betlému nebo možný historický objev lze spatřit na týdenní výstavě v Předkláštěrí. Kromě nich si návštěvníci mohou spatřit kresby andělů žáků místní základní školy.

Zbrojovce začala zimní pauza. Dobrý start jara nám dodá kyslík, myslí si Hyčka

Brno – Poslední trénink, po němž začalo hráčům třítýdenní volno. Fotbalisté brněnské Zbrojovky v pátek měli poslední sraz, na kterém společně ukončili volnější týdenní přípravu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies