VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šuna získal s Kometou sedm titulů. Potom fáral na dole Mír

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Neopájel se takovou přízní fanoušků jako největší hvězdy týmu Vlastimil Bubník, Bronislav Danda nebo František Vaněk. Měl za úkol krýt jim záda. Přesto má bývalý hokejový útočník Karel Šůna velký podíl na sedmi titulech brněnské Komety.

21.12.2013 1
SDÍLEJ:

Bývalý hokejista Komety Karel Šůna.Foto: DENÍK/Attila Racek

Patřil do třetí lajny, které se říkalo údržbáři, na centru jej zpočátku doplňoval Jiří Zamastil a na levém křídle Rudolf Scheuer. „Věděli jsme, že musíme držet krok a nedostat branku. Pak nám aspoň povolili, že můžeme nějaký gól dát, což jsme řádně plnili," usmívá se vitální Šůna, který na konci ledna oslaví osmdesáté narozeniny.

Na svou roli si v nabitém kádru tehdejší Rudé hvězdy Brno nestěžoval. „Věděl jsem, že první útok ani druhý útok nikdy hrát nebudu, vždyť to bylo takřka národní mužstvo. Nikdy jsem se nerovnal k Bubníkovi či Dandovi. Přesto lidi občas volali: Údržbáři na led," vypráví bývalý útočník.

S Kometou vybojoval za osm sezon sedm titulů a jedno třetí místo. Podle něj mužstvo vládlo právě proto, že každý znal své povinnosti. „Každá lajna měla úkoly, které si musela plnit a tečka. Byli jsme údržba a dávali jsme dalším dvěma útokům jistotu, že když si odpočinou, nenastane problém. Branku nedostaneme, případně nějakou dáme, oni s plnou silou vjedou na led a provedou dílo," objasňuje Šůna.

Karel Šůna
Narozen: 29. ledna 1934
v Praze (79 let)
Sport: lední hokej
Post: útočník
Kluby: České Budějovice (do 1954), Kometa Brno (1954 1962), Zbrojovka Brno (1962 1963), Dolní Suchá (1965 1968)
Největší úspěchy: sedminásobný mistr Československa s Kometou (1954/1955 1957/1958 a 1959/1960 1961/1962), třetí místo v sezoně 1958/1959
První liga: 10 sezon, 186 zápasů 89 bodů (66 gólů + 23 asistencí)
Reprezentace: 2 utkání/1 gól
Trenérská kariéra: mládež Komety Brno
Zajímavost: po skončení kariéry pracoval pět let jako horník v karvinských dolech
Rodina: manželka Olga, syn Tomáš

Užíval si, že patřil do týmu, který válcoval protivníky a jednu dekádu takřka neměl soupeře. „Vnitřně jsme cítili, že na to máme, hlavně na domácím hřišti. Když byl někdo v Rudé hvězdě, musel hrát dobře. Navíc nám to klapalo, na hřišti jsme drželi při sobě. Pro mě to byla krásná léta," podotýká bývalý hokejista, jenž vyrůstal v Litvínovicích poblíž Českých Budějovic.

Jeho ctižádost jej už v devatenácti letech katapultovala do prvního týmu českobudějovického Slavoje a v první sezoně v nejvyšší soutěži se stal druhým nejlepším střelcem týmu. Když narukoval na vojnu, sáhla po něm nově se tvořící Rudá hvězda. „Měsíc jsem strávil v přijímači u pohraničníků v Chodové Plané, pak mě převezli do pražské Stromovky, kde bylo sídlo Rudé hvězdy," popisuje svou pouť Šůna.

Tam se poprvé setkal s Bubníkem, Dandou či Františkem Mašlaněm. „Hned jsme dostali výstroj a hráli turnaj o Štít 7. listopadu. Šlo to i bez tréninku, tenkrát jsme skončili snad druzí," povídá Šůna, který v prvním utkání vstřelil výstavní branku Spartě. „Zápas snímal filmový štáb a na záběrech je vidět, jak nějaký Šůna přejel modrou čáru a před ním stáli vysocí beci Cee a Ujčík. Lehce se rozestoupili, takže jsem kotouč přehodil přes ně, projel a dával branku," vybavuje si.

O podobnou akci se pokusil v sezoně 1956/1957, kdy odehrál dvě utkání za reprezentační béčko. Ve švédské obraně proti němu stáli obrovití Björn se Stoltzem. „Díval jsem se na kotouč a jel na ně. Sejmuli mě tak, že jsem sotva dýchal a odtáhli mě na střídačku. Pak už jsem si dával bacha," směje se Šůna.

Do Komety se dostal jako zelenáč, jemuž nejen na ledě, ale i v roli hrajících trenérů šéfovali Bubník, Danda a Slavomír Bartoň. „Měli něco za sebou, takže jsem držel jazyk za zuby a poslouchal. Po letech už i mně narostly růžky, chodili jsme spolu na pivo, takže jsem i já jim občas vytkl, když nedali gól. Ale ne moc, to bych nemusel hrát," rozesměje se Šůna.

Nyní už neodmyslitelně patří k hráčům, kteří odstartovali slavnou éru Komety, jež vyústila v jedenáct titulů. „Pro mě jako kluka z venkova bylo nepředstavitelné, že jsem se dostal do klubu, který hrál tak prim. Bubník a Danda byli kapacity, ale jinak jsem si říkal, že ostatní jsou mladí kluci jako já, cítil jsem se s nimi rovnocenný," popisuje útočník.

Osm sezon odehrál za Rudou hvězdu, v jejímž dresu si dopřával oblibu nadšených brněnských fanoušků. „Lidi nás milovali dost, jinak by nebyl stadion při každé příležitosti plný. Když jsme vyjeli na led, řvalo se, a nejraději byli, když jsme dávali branky. A těch jsme stříleli dost," vykládá Šůna. „Pamatovali si nás a zastavovali na ulici, i když jsem potom skončil," říká.

Urostlému útočníkovi tleskali diváci, když někdy přitvrdil. „To mi sedělo, ale tenkrát se nehrálo tak tvrdě jako dnes. To jen Ruda Potsch rozdával své bodyčeky. Pamatuji si, jak mi jeden útočník v Litvínově hokejkou úmyslně roztrhl pusu, myslel jsem, že ho zabiju. Náš doktor mi ji hned na střídačce zašil," zmiňuje uznávaného lékaře Václava Houbala.

V týmu skončil v roce 1962, kdy Rudá hvězda přešla pod Závod kuličkových ložisek. „Řekl jsem, že tam už nepůjdu. Dostal jsem nabídku od Zbrojovky od trenéra Chocholatého. Přišel jsem na rok, po kterém klub spadl z nejvyšší soutěže, takže jsem s hokejem skončil definitivně," sděluje Šůna.Bývalý hokejista Komety Karel Šůna.

O úplný závěr kariéry přesto nešlo. Šůna ještě tři sezony pomáhal ve druhé lize Dolní Suché na severu Moravy. V tu dobu už pracoval jako horník na karvinském dole Mír, kam jej přivedl švagr. „Napřed jsem nechtěl jít, ale přesvědčil mě, že si víc vydělám. Dostával jsem měsíčně osm tisíc na ruku, jako hokejista jsem měl za vyhraný zápas sto osmdesát korun, s těžkým soupeřem tři stovky. Naštěstí jsme vyhrávali často," přibližuje Šůna, který později vedl mládež Komety.

Práce v dolech pro něj znamenala něco zcela nového. „Když jsme fárali sedm set metrů pod zem, říkal jsem si: Ježíšmarjá. Za pět let, která jsem tam pracoval, jsem si pak ani neuvědomoval, že to je něco jiného než jít po ulici. Jen tam byla spousta prachu a nikde žádná okna," povídá.

Obavu měl jen z nebezpečných závalů, které se mu vyhnuly. „Docházelo k nim především v noci. Ze začátku jsem měl strach, ale pořád jsem si říkal, že se nic nestane," vypráví.

Z Karviné se v roce 1968 vrátil do Brna, kde coby vyučený instalatér získal práci na krajské správě jako údržbář a později zásobovač. Pracoval ještě téměř pět let po dovršení důchodového věku. „Byl jsem zvyklý chodit každý den na sedmou do práce. Nevěděl jsem pak, co dělat, takže jsem sháněl brigády. Po čase jsem se na to vykašlal. Mám chatu v Komíně, kde trávím čas od jara do podzimu, je tam fůra práce. Pěstuju okurky, rajčata a s kamarády hraju mariáš," líčí.

Své následovníky v brněnské Kometě sleduje spíš v televizi, na stadion se často nedostane. „Mám na starosti přítele psa, kterým jsem od rána do večera vytížený a nezbývá mi čas," uzavírá Šůna.

Autor: Jaroslav Kára

21.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies