K sólu před koncem vás nabudilo, že už byste nemusel prodloužit bodovou sérii?

Už ve třetí třetině jsem měl nějaké šance. V přesilovce pět na tři jsem střílel, dvakrát šel puk do brány, ale Málek ho chytil. Všichni jsme měli šance, nakonec vyšla ta poslední. Čtrnáct vteřin před koncem bylo pro nás jen dobře, protože jde vedení jednoduše udržet.

Připomínají vám spoluhráči, že jste bodoval v každém utkání?

Ne. Nevím, co říct. Kdo by si stěžoval mít v každém zápase bod? Budu se snažit, aby mi série vydržela.

Vítěznou akci jste si promyslel?

Věděl jsem, že zbývá půlminuta, díval jsem se na kostku. Jeden hráč se mi postavil ve středním pásmu. Nebylo těžké jej obejít. Druhý couval, takže jsem zvolil střelu, protože jsem už byl na dostřel. Vystřelil jsem a puk skončil za jeho zády.

Věděl jste, že beka předjedete?

Vůbec ne. Ale věděl jsem, že už nemůžou, což šlo ve třetí třetině vidět. Dostal jsem se na úroveň obránce a tušil jsem, že do střely nedá hokejku, tak jsem vypálil.

Dostanete ještě větší chuť, když vidíte, že beci nemůžou?

Ano. Když nemůžou, už tolik nebrání, nepouštějí se do rohů. Je to pro nás lepší, když máme sílu.

Třetí třetiny jsou vaše obrovská zbraň. Už máte i v hlavě, že do poslední části vlétnete?

Těžko říct, jestli hraje roli psychika. Spíš bych řekl, že je to ve fyzičce. Ostatní mančafty mají třeba dvě lepší pětky, a pak dvě slabší. V prvních dvou třetinách víc vytěžují první dva útoky a my pořád hrajeme na čtyři, protože nám to vyhovuje. Když nastoupíme do poslední třetiny, hráči soupeře už mají o sedm minut víc, než my všichni ostatní. Pak máme víc sil.

Těšíte se pak víc na poslední třetinu?

Za stavu 1:1 se na ni těšíte. Horší by bylo, kdybychom prohrávali 0:3.

Vašemu druhému útoku se od startu sezony daří. Věnují se vám víc soupeři?

Sem tam to poznávám, když na nás pošlou lajnu, která se soustředí na obranu. Jsou na nás důraznější. S tím se musíme srovnat.