Před rokem s brněnským extraligovým týmem našlápl přes předkolo play off k famózní jízdě až do finále, kde je zastavily Pardubice. Stejný rival, který Kometě sebral účast mezi elitní desítkou klubů v letošním závěrečném sprintu. „Sezonu rozlouskl náš vzájemný zápas. Za stavu 2:2 to bylo o jediném gólu," vzpomínal Venera, jehož na střídačce v polovině minulého týdne nahradil Vladimír Kýhos.

Minimálně do konce sezony se na extraligovou lavičku neposadíte. Jak se cítíte bez práce?

Samozřejmě to není příjemné, na druhou stranu nejde o žádnou tragédii. Člověka to mrzí, že to takhle dopadlo. Každý si hledá svoje způsoby, jak se s tím vyrovnat. I já si našel svůj.

Jaký?

To je moje věc, každý si musí najít recept sám. Jak uzná za vhodné. (úsměv)

Jako trenéra vás nikdy klub předčasně neodvolal. Mrzí brněnská zkušenost o to víc?

Zatím ne. Ani jsem se k tomu neupínal, všechno je jednou poprvé. Je to normální. A proč z toho nedělám tragédii? Protože polovina mužstev v této sezoně vyměnila trenéra. Některé dokonce dvakrát. Jako kouč do toho jdu s tím, že mám možná padesátiprocentní šanci, že sezonu dokončím, kde jsem ji začal. Každé zaměstnání má svoje rizika.

Překonal jste těžké období, kdy už se hovořilo o vašem odvolání, třeba na konci ledna. Nepočítal jste potom už s tím, že sezonu dokončíte i přes neúspěch v základní části?

Cítil jsem plnou podporu, i když se nedařilo. Nikdo mi nevyhrožoval, spíš se mě ptali, jestli ještě cítím sílu bojovat dál. Toho si strašně vážím. U nás je jen jediný klub, který by v této situaci trenéra nevyměnil, a to je Slavia. Loni skončila po základní části dvanáctá, letos druhá. To je ale možné jen vzhledem k mimořádné osobnosti Vladimíra Růžičky.

Měl jste stále chuť bojovat, i když se týmu nedařilo?

Byl jsem rozhodnutý sezonu dobojovat do konce. Když už jsem něco zkazil, byl jsem připravený si to vyžrat. Hrát play out určitě není nic příjemného. Mám nevýhodu v tom, že nejsem splachovací. I na mně se neúspěchy podepisovaly. Hráči od Ládi Kýhose z nějakých pětadevadesáti procent možná uslyší to samé jako ode mě. Ale on je v tuto chvíli určitě čerstvější.

Vidíte jmenování Kýhose vaším nástupcem jako správný krok?

Věřím, že je to pro Kometu dobrá volba. Zná brněnské prostředí. Věřím, že se mu bude dařit.

Jaký byl váš první dojem, když se vám nepodařilo postoupit do předkola play off?

Že je to obrovské zklamání. Utekla nám spousta bodů. Místo nás se radovaly Pardubice, které loni udělaly titul a patří dlouhodobě k extraligové špičce. Dva zápasy proti nám navíc vyloženě rozhodli hráči NHL Hemský s Krejčím. Nechci to nijak zlehčovat ani se zbavovat odpovědnosti. Jenže útlum měla vedoucí Plzeň, Sparta na začátku sezony, nebo právě Pardubice. Nám bohužel chyběly pouhé dva body.

Projevuje se nějak i krátká doba, kdy je Kometa znovu v nejvyšší domácí hokejové soutěži?

V extralize je teprve čtvrtý rok. Aby trvale patřila mezi nejlepší, to ještě nějaký čas potrvá.

Bylo tedy loňské druhé místo náhodné?

To nedokážu říct. Emoce opadly a já si kladu spoustu otázek. Třeba jaká je reálná síla Komety? To, jak jsme se prezentovali na začátku sezony? Nebo teď ke konci? Proto chci, aby zmizely negativní nálady. Chci fanoušky poprosit, aby mužstvu zůstali věrní. I když jsme nepostoupili do play off. Opravdu to není nic extra mimořádného.

Chce po vás vedení Komety nějaké hodnocení sezony?

Teď je potřeba mužstvo uklidnit a žádným způsobem nenarušovat jeho práci ve zbytku ročníku. Vidím tak deset různých faktorů, některé výraznější. To jsou věci, které jsem připravený dopodrobna rozebrat. Ale v užším kruhu lidí z klubu. Ti musí pochopitelně vědět víc než veřejnost.

Nepřišla po konci na lavičce Komety přes všechno to zklamání nakonec i úleva?

Našli se známí, kteří mi řekli: Už nevypadáš tak ustaraně jako před týdnem. (úsměv) Je strašně důležité zvolit pozitivní přístup k životu. Co tím získám, když budu chodit po Brně nebo po Zlínu zamračený?

To se ale každému nelíbí. Ve čtvrtečním vydání deníku Sport se do vás opřel redaktor, že prý jste po silvestrovském výprasku 0:7 v Karlových Varech vypadal až moc v pohodě.

V pohodě jsem určitě nebyl. Ten člověk netuší, co se dělo v kabině. Možná jsem si měl dát pozor a chovat se jinak. Když ale přijdete dvacet minut po zápase na tiskovou konferenci, kde panuje silvestrovská nálada a generální manažer domácího týmu Mira Vaněk, který nikdy na tiskovky nechodil, tam rozléval novinářům becherovku… S těmi lidmi jsem tam strávil tři roky. Přijde mi normální, že se s nimi bavím.

Vysoká porážka vás netrápila?

Nebylo mi to jedno, ale snažím se věci brát s nadhledem. I když se nedaří. Nevidím v tom nevýhodu. Neuznávám něco jako povinný smutek. Ještě za starého režimu jsme doma prohráli zápas, už ani nevím s kým, a já se usmál do hlediště na své děti. Jeden místní novinář si mě pak trochu podal. Ale je to věc názoru. To uznávám.

Ztrácel jste v sezoně někdy svůj nadhled?

Ano. Asi nikdy jsem tolikrát nevyjel na hráče jako letos. Možná bylo někdy vhodnější situaci odlehčit. Ale trenér je placený i za to, že když se nedaří, tak udělá bouřku v kabině. Otázka je, jestli vždycky zvolíte vhodné slovo. Ale chyby dělají v hokeji všichni.

Kam zařadíte ve své kariéře tuto sezonu, která začala fantasticky?

Žádný takový žebříček nemám. Pro mě jde o obrovské zkušenosti. I přes zklamání na konci. Kdo dělá sport, ví, že se někdy daří a jindy ne. Naučil jsem se i prohrávat.

Napadlo vás první měsíce tohoto ročníku, že z toho bude průšvih?

Mám daleko k plavbě na růžovém obláčku. (smích) Když se hodně daří, musíte zůstat při zemi. Ono vám to pomůže v době, když se naopak nedaří. Bylo mi jasné, že vše nepůjde pořád tak hladce. Ze začátku jsme měli zápasy, kdy jsme měli dvacet střel na bránu a dali jsme čtyři góly. Ke konci jsme dali ze čtyřiceti ran jeden. Počítal jsem s tím, že spadneme někam do středu tabulky, jak jsem to očekával před sezonou. Neodvažoval jsem si ale připustit, že neuhrajeme aspoň předkolo play off.

Část fanoušků Komety váš odchod vyčítá vedení klubu. Objevují se hlasy, že jste byl nejlepší trenér za posledních dvacet let. Cítíte zadostiučinění?

Všem fanouškům za podporu děkuju, ale tak to neberu. Nikomu nic nezazlívám a tento krok chápu. Také jsem dělal manažera. Musíte dělat nepopulární kroky.

Takže vám vaše funkcionářská minulost pomohla?

Je to naprosto odpovídající situaci. Jako hlavní trenér zodpovídám za výsledky. Mrzí mě to, ale to je všechno. Až na Slavii by situace dopadla stejně v každém klubu. Jako trenér máte pouze padesátiprocentní šanci na přežití.

Spekuluje se o vašem angažmá v KHL v pražském Lvu. Co je na tom pravdy?

Nevím, kde se informace objevila. Není to pravda. Zatím vůbec nevím, co bude dál. Věřím, že si na mě někdo vzpomene.

Jak budete na Brno vzpomínat vy?

Děkuji všem, kteří nás podporovali a hokejem žili. Moc si vážím toho, že jsem mohl v takovém skvělém hokejovém prostředí téměř dva roky pracovat. Bez jakékoliv nadsázky a lichocení takové publikum jsem zatím nikde nezažil.