VYBERTE SI REGION

Zlatou medaili může přinést i kachna pod ledem

Pardubice, Brno /ANKETA/ - První pardubická rolba jezdila na lidský pohon. Správce Matlák za sebou tahal na sáňkách sud s vodou a plochu žehlila zaháknutá hadra.

28.12.2010
SDÍLEJ:

Monstrózní hokejový stánek, který vyrůstá na plochodrážním oválu ve Svítkově, již nabírá konkrétních obrysů.Foto: DENÍK/Luboš Jeníček

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Poroučení větru a dešti tady už kdysi bylo. A akce nedopadla zrovna nejlépe. Jenže poručit ledu, to je jiná. Při blížícím se extraligovém utkání pod širým nebem mezi Eatonem Pardubice a Kometou Brno, které se uskuteční v neděli 2. ledna, dostane příroda na frak. Tedy pokud nevytáhne podlé zbraně, jako sněhovou vánici nebo arktický mráz. Ale kdyby si zlomyslně usmyslela, že přijde jaro, led bude.

„Nevadilo by mu ani patnáct stupňů nad nulou,“ prozradil Zdeněk Mokroš, generální ředitel firmy, která bude mít hrací plochu ve Svítkově na starosti. Dříve měli mistři ledu daleko větší dřinu než dnes.

Všechno pro ně začalo na Štvanici. Dostavěná byla v roce 1932 a do provozu byla uvedená za zvuků Smetanovy opery Libuše. První zápas se tady hrál ale ještě před slavnostním otevřením. Manitoba Kanada porazila 17. ledna 1931 pražský LTC 2:0. Kdo se nedostavil do hlavního města, mohl si zápas vychutnávat prostřednictvím rozhlasového přenosu v podání legendárního Josefa Laufra.

V Pardubicích se umělá plocha otevřela až patnáct let po dokončení Štvanice.

Že by si diváci tehdy užívali dnešní komfort? „V roce 1951 byl kolem stadionu násep z hlíny a na východní straně stála železná tribuna s prkennými deskami,“ popisuje prostředí historik pardubického klubu Milan Černický.

„Vedle pak stála ještě taková dřevěná bouda, mám dojem, že to byly dokonce šatny a vždycky se na ní uvelebili vojáci. Vzpomínám, že při hokeji se s nimi jednou střecha propadla, ale dopadlo to dobře, naštěstí se nikomu nic nestalo,“ vybavuje si karambol Černický.

Tehdejší úprava ledu vypadala docela jednoduše, ale o to víc od ní bolely ruce. „Když padal sníh, musela se během třetiny přerušit hra, pět chlapů vzalo hrabla a museli sníh stáhnout,“ popisuje Milan Černický zimní lapálii, která se může stát i 2. ledna ve Svítkově. Jen hrabla by vystřídaly moderní rolby.

Milan Černický si první pardubickou rolbu pamatuje dobře. A ani nepotřebovala naftu: „Správce dělal pan Matlák. Na sáňkách měl sud, v něm měl teplou vodu a za sáňkami tahal ještě hadr. Pravidelně takhle po ledě jezdil před každým zápasem.“

Střechy se současný pardubický stánek dočkal až roku 1958. „Severní tribuna, kde je dnes zázemí klubu, se dokončila až po odehrané první sezoně pod střechou,“ doplňuje pardubický hokejový historik.

Zimní stadion v Brně za Lužánkami začal fungovat ještě o pár měsíců dřív než ten v Pardubicích. Část pracovní smlouvy Jaroslava Holánka, jednoho z prvních zaměstnanců areálu, zveřejnil web Komety Brno a zněla: „Začne-li padat sníh, je povinností zaměstnance dostavit se ihned na stadión a odklízet napadaný sníh na ledě i v hledišti.“

Žádný med.

Největší fuška podle něho nastala ve chvíli, kdy začal foukat jižní vítr. Brněnská teplárna na led navála tolik popílku, že se musela plocha umývat.

Pokud si někdo myslí, že dnes je ledař už jen chlápek, který se při zápase opírá o koště, o přestávce osedlá rolbu a tím jeho vliv na hokejový zápas končí, krutě se mýlí. Dovede ovlivnit i výsledek olympijského turnaje. Kanada čekala na zlato pod pěti kruhy od roku 1952. Dočkala se až v Salt Lake City před osmi lety.

Proč? Jistě, měla kliku, že v semifinále narazila na Bělorusko. Ano, Sakic si ve finále docela zařádil. Ale za všechno stejně mohla kachna.

Olympijský led totiž připravoval Kanaďan Trent Evans a nelenil. Přesně do středu hrací plochy ukryl kanadskou jednodolarovku, která na sobě nese obrázek ptáka – kachny.

Tajný amulet zapůsobil báječně. Hokejisté s javorovým listem na prsou vybojovali po padesáti letech zlato a stejně se vedlo i dámskému družstvu.

Zamražený dolar později skončil v hokejové Síni slávy v Torontu. Naposledy ve Vancouveru šla „lucky loonie“ (šťastná kachna) do akce znovu a kdo v olympijském turnaji uspěl, není třeba připomínat… Samozřejmě, byla to Kanada.

Zápasy na ledu, který nestudí? Těžko…

V Dubaji se zimní průměrné teploty pohybují kolem pětadvaceti stupňů, letní přesahují pětatřicet a stejně si tam můžete jít zabruslit. A teď to přijde. Ne v hale. Klidně na slunci.

Že je to nesmysl? Není. Díky umělé hmotě, která má podobné vlastnosti jako led. Nejde o žádnou převratnou novinku. Už v osmdesátých letech se po takové ploše proháněl třeba legendární útočník Islanders nebo Penguins Brian Trottier. Dokonce ji využíval k letní přípravě, protože bruslení na ní vyžaduje větší námahu. Výrobci nejmodernějších ploch dnes uvádějí, že se nadřete už jen o 20 % víc.

Umělý led není studený, ani mokrý. Jenže stále převažují negativa. Zmrzlá voda je zmrzlá voda. Když byla plocha instalována v Bratislavě, přízeň Róberta Pukaloviče, bývalého hráče Slovanu, si vůbec nezískala: „Má úplně jiné vlastnosti, pokud se na něm budou hráči pohybovat tak, jak jsou zvyklí, hrozí jim větší riziko zranění,“ vyprávěl pro Bratislavské noviny.

Hokejové zápasy se na syntetických panelech konat asi ještě dlouho nebudou. Led, který nestudí, bude spíš dál plnit úlohu atrakce v turistických centrech. Na víc zatím nemá.

První zimní stadion: Štvanice 1932 (zastřešen 1956).
První zastřešený zimní stadion: Ostrava 1955.
Otevření umělé ledové plochy v Pardubicích: 20. prosince 1947.
Zastřešení stadionu v Pardubicích: 12. listopadu 1958.
Otevření umělé ledové plochy v Brně: 19. ledna 1947.

Autor: Pavel Ryšavý

ANKETA

Jsou hokejové zápasy pod širým nebem atraktivnější?

Ano

71 %

Ne

29 %

Hlasovalo: 48     Anketa byla ukončena

28.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Nové jízdní řády? Změny čekají cestující už od neděle. Přibude nová linka

Brno – Z bohunické nemocnice do Technologického parku za pětadvacet minut a bez přestupů. Od neděle platí nový jízdní řád brněnské hromadné dopravy. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, cestující v něm najdou i novou expresní linku E56, která propojí Univerzitní kampus a Technologický park.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies