VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aleš Svoboda: V knize o kostnici přibližuji také pohřební rituály

Brno /ROZHOVOR/ – Nebyla jedinou kostnicí v Brně. Ale je jedinou, která se dochovala v tak zachovalém stavu. Právě to je podle Aleše Svobody na kostnici u svatého Jakuba mimořádné. Jak navíc zdůrazňuje: „V Evropě existuje několik dochovaných kostnic, ale ta Brněnská se od nich odlišuje právě svou kultivovaností a svým duchovním rozměrem, který v ní návštěvník zažívá. Je mimořádná i počtem pohřbených, kterých bylo více jak padesát tisíc," říká Svoboda. Své poznatky i dosud nezveřejněné zajímavosti shrnuje v nové knize, kterou vydalo nakladatelství O­mega.

25.7.2014
SDÍLEJ:

Aleš Svoboda.Foto: Archiv Aleše Svobody

Vzpomenete si ještě, kdy vás poprvé napadlo, že by kniha o kostnici mohla vzniknout?

Nápad udělat samostatnou knihu o kostnici měla paní Milena Flodrová. Řekla, že téma kostnice v Brně je tak zajímavé, že by si vlastní knihu zasloužilo. No, a když jsem se o tom nápadu zmínil vydavateli Dobrovskému, tak se mu nápad zalíbil a rozhodl se ji vydat. Pracoval jsem na ní tedy asi jen čtyři měsíce, protože materiálu bylo dost.

Kniha má spíše dokumentární charakter. Bylo těžké oprostit se od pocitů, které vás v době výzkumů provázely?

Emoce, které jsme zažívali při objevování kostnice i při jejím zpřístupňování, čas trochu uklidnil. Přesto si myslím, že čtenář z textu pochopí, jak významný nález to pro nás byl a jak moc jsme prožívali otázky, které zpřístupnění této zvláštní památky provázely.

Z jaké pozice jste se do průzkumů zapojoval?

Byl jsem jako stavební inženýr autorem projektu průzkumu, na základě kterého jsme kostnici objevili. Poté jsem byl s kolegou Milošem Klementem iniciátorem myšlenky na její zpřístupnění a byl jsem i spoluautorem expozice. Takže jsem byl vlastně u zrodu této historické památky od začátku do konce.

Můžete ještě ve stručnosti připomenout, kdy jste kostnici v Brně objevili a co jejímu zpřístupnění předcházelo?

Kostnici jsme objevili v listopadu roku 2001, ale trvalo ještě další měsíc, než jsme zjistili její celý rozsah. To co pak následovalo, byla různá jednání a setkávání kompetentních lidí i odborníků, včetně památkářů, archeologů i úředníků. Mnoho marných pokusů i nadějných příslibů, které střídavě vnášely do celého záměru nadšení i zklamání. Po deseti letech se vyřešila finanční otázka a my jsme se mohli pustit do práce.

Právě u příležitosti otevření kostnice vzniklo mnoho snímků i článků. Co nového a dosud neznámého publikace přináší?

Mimo podrobné prezentace všech nálezů archeologů je v knize uvedeno, co vše zjistili antropologové a co jsme zjistili o náhrobnících objevených v jedné z kostelních krypt. Pak jsou to další podrobnosti o expozici a uměleckých dílech, která vznikla speciálně pro ni. Zdůrazněna je ale hlavně filosofie, s níž jsme k této neobvyklé expozici přistupovali, protože právě to byl jeden z největších úkolů, který před námi stál – zachovat úctu k zemřelým a vše řešit eticky a pietně. Samozřejmě se také čtenáři dozví o pohřebních rituálech a zvycích, které se ve své době právě na tomto místě praktikovaly.

Brněnské podzemí znáte velmi dobře, průzkumy se zabýváte od roku 1987. Kolik má ještě Brno míst, o kterých nevíme?

Těch míst je stále ještě velmi mnoho a v žádném případě není vyloučeno, že další nálezy objevení kostnice překonají. Brno je z hlediska podzemních staveb opravdu magické místo a já věřím, že to ještě mnohokrát dokážeme. (úsměv)

A míst, o nichž se ví, že existují, ale stále na své objevení čekají?

Je potřeba dokončit průzkum v České ulici, na Kapucínském náměstí, průzkumy v prostoru bývalých barokních hradeb a bastionů a na Římském náměstí. Zajímavý bude průzkum na Moravském náměstí v místě, kde stával takzvaný Německý dům. A například hrad Špilberk a jeho okolí se zatím neprozkoumávalo vůbec. Víme o místech, kde se neznámé podzemí nachází, ale i o místech, o kterých netušíme nic.

Obálka knihy.O podzemí jste vydal celou sérii knih. Které z nich si nejvíce ceníte a proč?

Tato otázka je podobná, jako kdybyste se zeptala, která třetina hokejového utkání je nejdůležitější. (smích) Všechny knihy vznikaly v přetlaku úžasných informací, které bylo potřeba zaznamenat a sdělovat dál. První díl byl výjimečný v tom, že ukázal něco v Brně naprosto do té doby nevídaného. Druhý přinesl popis úžasných nálezů Kostnice a zveřejnil poprvé podzemí Špilberku včetně podzemních krytů a štol. Třetí díl přinesl výběr těch největších nálezů, které se od ostatních naprosto odlišují i ty které nikdo nečekal a popisuje také velmi podrobně výsledek naší třicetileté činnosti – zpřístupnění prvních tří částí podzemí.

Kolik trávíte v podzemí času? A jsou tam místa, na která chodíte, i když nemusíte? Třeba jen kvůli atmosféře…

V poslední době trávím čas spíše u počítače, ale předpokládám, že se to brzo změní. Máme v dlouhodobém plánu mnoho zajímavých lokalit k prozkoumání, takže počítač zase vyměním za baterku a pracovní oblečení. A místo které mám oblíbené? Je to určitě soustava tunelu a štol pod Běhounskou ulicí, kam občas vodím mimořádné exkurze, ale také mám rád podzemní stavbu nedávno provedenou, takzvanou tramvajovou štolu pod špilberským kopcem, která je dlouhá půl kilometru a kde nad sebou cítím tíhu Špilberku a jeho dlouhou historii. No a pak samozřejmě vinné sklepy, kde při dobrém moravském víně zažívám příjemné pocity nejen já.

Jaké téma vás pohlcuje nyní?

V současné době pracuji mimo jiné také na velkém průvodci Brnem pro nakladatelství Dobrovského a je to práce velmi zajímavá. Brno je totiž mimořádné město a to zjišťuji každý den a své poznání chci předat dál. Bude se to týkat nejen památek ale i gastronomie, umění a kultury vůbec, včetně architektury i společenského vyžití. A opravdu je o čem psát.

Narodil jste se v Uherském Hradišti a do Brna vás přivedlo studium na vysoké škole. Už tehdy jste věděl, že na jižní Moravě zůstanete?

V době, kdy jsem se rozhodoval, kde budu žít, jsem měl dvě volby: Prahu a Brno. A protože jsem chtěl mít Prahu rád i nadále, zůstal jsem v Brně a udělal jsem dobře. Brno jsem si zamiloval a Prahu nezkazil, takže mi to vyšlo. (úsměv)

Aleš Svoboda: Kostnice u svatého Jakuba.
Kniha popisuje objevení podzemních prostor v roce 2001, postupné úpravy i zpřístupnění kostnice v roce 2012, dále historii kostela sv. Jakuba, někdejšího svatojakubského hřbitova a další zajímavosti. Téměř stostránkový svazek vydalo nakladatelství O­mega.

Autor: Markéta Stulírová

25.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.
1 7

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Dělnická strana - ilustrační foto.
3

Příznivci Dělnické strany budou v Brně protestovat proti politice magistrátu

VIDEO: Při ukázkách policejních zákroků zazněl štěkot psů i výstřely z pistole

Brno /FOTOGALERIE/ - Svou výzbroj a schopnosti představili v pátek na náměstí Svobody policisté. Návštěvníci se podívali na ukázky nejrůznějších zákroků i na vybavení, se kterým strážci zákona pracují.

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Podvodníci zneužili důvěřivosti starší ženy. Slíbili jí opravu hroby jejího muže

Brno, Brněnsko – Muž zvoní na zvonek a o chvilku později mu otevírá devadesátiletá žena. Sympatický mladík se představuje jako pojišťovák a důchodkyně ho pozve dál. „Požádal ji o sklenici vody, pak využil nepozornosti a ukradl jí obálku s penězi. Důchodkyně přišla o dvě stě tisíc korun," popsala případ policejní mluvčí Andrea Cejnková.

OBRAZEM: Vincent nebo Picasso? Lidé vyberou jméno malé lamy

Brno - Zatím je bezejmenný, to se ale brzy změní. Malému lamímu samci s modrýma očima, který se narodil začátkem června v brněnském Lamacentru Hády, mohou nyní vybrat jméno lidé na webu centra. Možnosti jsou Vincent, Picasso, Orion, Bruno, Leonardo nebo Drak.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies