VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aleš Svoboda: V knize o kostnici přibližuji také pohřební rituály

Brno /ROZHOVOR/ – Nebyla jedinou kostnicí v Brně. Ale je jedinou, která se dochovala v tak zachovalém stavu. Právě to je podle Aleše Svobody na kostnici u svatého Jakuba mimořádné. Jak navíc zdůrazňuje: „V Evropě existuje několik dochovaných kostnic, ale ta Brněnská se od nich odlišuje právě svou kultivovaností a svým duchovním rozměrem, který v ní návštěvník zažívá. Je mimořádná i počtem pohřbených, kterých bylo více jak padesát tisíc," říká Svoboda. Své poznatky i dosud nezveřejněné zajímavosti shrnuje v nové knize, kterou vydalo nakladatelství O­mega.

25.7.2014
SDÍLEJ:

Aleš Svoboda.Foto: Archiv Aleše Svobody

Vzpomenete si ještě, kdy vás poprvé napadlo, že by kniha o kostnici mohla vzniknout?

Nápad udělat samostatnou knihu o kostnici měla paní Milena Flodrová. Řekla, že téma kostnice v Brně je tak zajímavé, že by si vlastní knihu zasloužilo. No, a když jsem se o tom nápadu zmínil vydavateli Dobrovskému, tak se mu nápad zalíbil a rozhodl se ji vydat. Pracoval jsem na ní tedy asi jen čtyři měsíce, protože materiálu bylo dost.

Kniha má spíše dokumentární charakter. Bylo těžké oprostit se od pocitů, které vás v době výzkumů provázely?

Emoce, které jsme zažívali při objevování kostnice i při jejím zpřístupňování, čas trochu uklidnil. Přesto si myslím, že čtenář z textu pochopí, jak významný nález to pro nás byl a jak moc jsme prožívali otázky, které zpřístupnění této zvláštní památky provázely.

Z jaké pozice jste se do průzkumů zapojoval?

Byl jsem jako stavební inženýr autorem projektu průzkumu, na základě kterého jsme kostnici objevili. Poté jsem byl s kolegou Milošem Klementem iniciátorem myšlenky na její zpřístupnění a byl jsem i spoluautorem expozice. Takže jsem byl vlastně u zrodu této historické památky od začátku do konce.

Můžete ještě ve stručnosti připomenout, kdy jste kostnici v Brně objevili a co jejímu zpřístupnění předcházelo?

Kostnici jsme objevili v listopadu roku 2001, ale trvalo ještě další měsíc, než jsme zjistili její celý rozsah. To co pak následovalo, byla různá jednání a setkávání kompetentních lidí i odborníků, včetně památkářů, archeologů i úředníků. Mnoho marných pokusů i nadějných příslibů, které střídavě vnášely do celého záměru nadšení i zklamání. Po deseti letech se vyřešila finanční otázka a my jsme se mohli pustit do práce.

Právě u příležitosti otevření kostnice vzniklo mnoho snímků i článků. Co nového a dosud neznámého publikace přináší?

Mimo podrobné prezentace všech nálezů archeologů je v knize uvedeno, co vše zjistili antropologové a co jsme zjistili o náhrobnících objevených v jedné z kostelních krypt. Pak jsou to další podrobnosti o expozici a uměleckých dílech, která vznikla speciálně pro ni. Zdůrazněna je ale hlavně filosofie, s níž jsme k této neobvyklé expozici přistupovali, protože právě to byl jeden z největších úkolů, který před námi stál – zachovat úctu k zemřelým a vše řešit eticky a pietně. Samozřejmě se také čtenáři dozví o pohřebních rituálech a zvycích, které se ve své době právě na tomto místě praktikovaly.

Brněnské podzemí znáte velmi dobře, průzkumy se zabýváte od roku 1987. Kolik má ještě Brno míst, o kterých nevíme?

Těch míst je stále ještě velmi mnoho a v žádném případě není vyloučeno, že další nálezy objevení kostnice překonají. Brno je z hlediska podzemních staveb opravdu magické místo a já věřím, že to ještě mnohokrát dokážeme. (úsměv)

A míst, o nichž se ví, že existují, ale stále na své objevení čekají?

Je potřeba dokončit průzkum v České ulici, na Kapucínském náměstí, průzkumy v prostoru bývalých barokních hradeb a bastionů a na Římském náměstí. Zajímavý bude průzkum na Moravském náměstí v místě, kde stával takzvaný Německý dům. A například hrad Špilberk a jeho okolí se zatím neprozkoumávalo vůbec. Víme o místech, kde se neznámé podzemí nachází, ale i o místech, o kterých netušíme nic.

Obálka knihy.O podzemí jste vydal celou sérii knih. Které z nich si nejvíce ceníte a proč?

Tato otázka je podobná, jako kdybyste se zeptala, která třetina hokejového utkání je nejdůležitější. (smích) Všechny knihy vznikaly v přetlaku úžasných informací, které bylo potřeba zaznamenat a sdělovat dál. První díl byl výjimečný v tom, že ukázal něco v Brně naprosto do té doby nevídaného. Druhý přinesl popis úžasných nálezů Kostnice a zveřejnil poprvé podzemí Špilberku včetně podzemních krytů a štol. Třetí díl přinesl výběr těch největších nálezů, které se od ostatních naprosto odlišují i ty které nikdo nečekal a popisuje také velmi podrobně výsledek naší třicetileté činnosti – zpřístupnění prvních tří částí podzemí.

Kolik trávíte v podzemí času? A jsou tam místa, na která chodíte, i když nemusíte? Třeba jen kvůli atmosféře…

V poslední době trávím čas spíše u počítače, ale předpokládám, že se to brzo změní. Máme v dlouhodobém plánu mnoho zajímavých lokalit k prozkoumání, takže počítač zase vyměním za baterku a pracovní oblečení. A místo které mám oblíbené? Je to určitě soustava tunelu a štol pod Běhounskou ulicí, kam občas vodím mimořádné exkurze, ale také mám rád podzemní stavbu nedávno provedenou, takzvanou tramvajovou štolu pod špilberským kopcem, která je dlouhá půl kilometru a kde nad sebou cítím tíhu Špilberku a jeho dlouhou historii. No a pak samozřejmě vinné sklepy, kde při dobrém moravském víně zažívám příjemné pocity nejen já.

Jaké téma vás pohlcuje nyní?

V současné době pracuji mimo jiné také na velkém průvodci Brnem pro nakladatelství Dobrovského a je to práce velmi zajímavá. Brno je totiž mimořádné město a to zjišťuji každý den a své poznání chci předat dál. Bude se to týkat nejen památek ale i gastronomie, umění a kultury vůbec, včetně architektury i společenského vyžití. A opravdu je o čem psát.

Narodil jste se v Uherském Hradišti a do Brna vás přivedlo studium na vysoké škole. Už tehdy jste věděl, že na jižní Moravě zůstanete?

V době, kdy jsem se rozhodoval, kde budu žít, jsem měl dvě volby: Prahu a Brno. A protože jsem chtěl mít Prahu rád i nadále, zůstal jsem v Brně a udělal jsem dobře. Brno jsem si zamiloval a Prahu nezkazil, takže mi to vyšlo. (úsměv)

Aleš Svoboda: Kostnice u svatého Jakuba.
Kniha popisuje objevení podzemních prostor v roce 2001, postupné úpravy i zpřístupnění kostnice v roce 2012, dále historii kostela sv. Jakuba, někdejšího svatojakubského hřbitova a další zajímavosti. Téměř stostránkový svazek vydalo nakladatelství O­mega.

Autor: Markéta Stulírová

25.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Na jihu Moravy padly rekordní teploty. Meteorologové naměřili přes 21 stupňů

Hokejista Richard Jarůšek.

Kometa má samá skvělá jména, říká před semifinále proti mateřskému klubu Jarůšek

Hodina cvičení denně? Po skákání na trampolínách sotva udržela kartáček na zuby

Brno /NA VLASTNÍ KŮŽI/ - Dva měsíce. Každý den hodina cvičení. Bez přestávky. Jako asistentka v redakci Brněnského deníku Rovnost jsem se rozhodla sedavé zaměstnání vyvážit dvouměsíční výzvou v tělocvičně a bojovat o změnu postavy.

Kometě budou lidé fandit hlavně v hospodách. Veřejná projekce se zatím nechystá

Brno – Ve středu odstartuje v královéhradecké hokejové aréně semifinálová série Tipsport extraligy. Domácí Mountfield HK poprvé hostí Kometu a v Brně po delší pauze znovu začíná hokejová horečka. Brněnský deník Rovnost zjišťoval, jestli budou fanoušci moct podpořit brněnský tým před velkoplošnými obrazovkami, které byly v minulých sezonách na náměstí Svobody či na Moravském náměstí.

Samořízené automobily by se mohly testovat na dálnici D2

Vozidla bez řidiče by se do budoucna mohla v provozu testovat na dálnici D2 mezi Brnem a Bratislavou. Na dnešním jednání se na tom shodli ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a místopředseda slovenské vlády pro investice a informatiku Peter Pellegrini se zástupci automobilového průmyslu a mobilními operátory.

AKTUALIZOVÁNO

Dopravní podnik koupí 60 autobusů na plyn. Cestující potěší klimatizace

Brno – Šedesát nových autobusů na stlačený zemní plyn nakoupí do konce příštího roku brněnský dopravní podnik. Příjemnou novinkou bude jejich klimatizace. „Chceme, aby každý nově pořízený trolejbus nebo autobus měl klimatizaci takzvaného salónu, čili prostoru pro cestující. Kromě toho, že jsme vyslyšeli jejich prosby, také usilujeme o moderní hromadnou dopravu, kterou bude lidé rádi jezdit," okomentovala mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies