VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aleš Svoboda: V knize o kostnici přibližuji také pohřební rituály

Brno /ROZHOVOR/ – Nebyla jedinou kostnicí v Brně. Ale je jedinou, která se dochovala v tak zachovalém stavu. Právě to je podle Aleše Svobody na kostnici u svatého Jakuba mimořádné. Jak navíc zdůrazňuje: „V Evropě existuje několik dochovaných kostnic, ale ta Brněnská se od nich odlišuje právě svou kultivovaností a svým duchovním rozměrem, který v ní návštěvník zažívá. Je mimořádná i počtem pohřbených, kterých bylo více jak padesát tisíc," říká Svoboda. Své poznatky i dosud nezveřejněné zajímavosti shrnuje v nové knize, kterou vydalo nakladatelství O­mega.

25.7.2014
SDÍLEJ:

Aleš Svoboda.Foto: Archiv Aleše Svobody

Vzpomenete si ještě, kdy vás poprvé napadlo, že by kniha o kostnici mohla vzniknout?

Nápad udělat samostatnou knihu o kostnici měla paní Milena Flodrová. Řekla, že téma kostnice v Brně je tak zajímavé, že by si vlastní knihu zasloužilo. No, a když jsem se o tom nápadu zmínil vydavateli Dobrovskému, tak se mu nápad zalíbil a rozhodl se ji vydat. Pracoval jsem na ní tedy asi jen čtyři měsíce, protože materiálu bylo dost.

Kniha má spíše dokumentární charakter. Bylo těžké oprostit se od pocitů, které vás v době výzkumů provázely?

Emoce, které jsme zažívali při objevování kostnice i při jejím zpřístupňování, čas trochu uklidnil. Přesto si myslím, že čtenář z textu pochopí, jak významný nález to pro nás byl a jak moc jsme prožívali otázky, které zpřístupnění této zvláštní památky provázely.

Z jaké pozice jste se do průzkumů zapojoval?

Byl jsem jako stavební inženýr autorem projektu průzkumu, na základě kterého jsme kostnici objevili. Poté jsem byl s kolegou Milošem Klementem iniciátorem myšlenky na její zpřístupnění a byl jsem i spoluautorem expozice. Takže jsem byl vlastně u zrodu této historické památky od začátku do konce.

Můžete ještě ve stručnosti připomenout, kdy jste kostnici v Brně objevili a co jejímu zpřístupnění předcházelo?

Kostnici jsme objevili v listopadu roku 2001, ale trvalo ještě další měsíc, než jsme zjistili její celý rozsah. To co pak následovalo, byla různá jednání a setkávání kompetentních lidí i odborníků, včetně památkářů, archeologů i úředníků. Mnoho marných pokusů i nadějných příslibů, které střídavě vnášely do celého záměru nadšení i zklamání. Po deseti letech se vyřešila finanční otázka a my jsme se mohli pustit do práce.

Právě u příležitosti otevření kostnice vzniklo mnoho snímků i článků. Co nového a dosud neznámého publikace přináší?

Mimo podrobné prezentace všech nálezů archeologů je v knize uvedeno, co vše zjistili antropologové a co jsme zjistili o náhrobnících objevených v jedné z kostelních krypt. Pak jsou to další podrobnosti o expozici a uměleckých dílech, která vznikla speciálně pro ni. Zdůrazněna je ale hlavně filosofie, s níž jsme k této neobvyklé expozici přistupovali, protože právě to byl jeden z největších úkolů, který před námi stál – zachovat úctu k zemřelým a vše řešit eticky a pietně. Samozřejmě se také čtenáři dozví o pohřebních rituálech a zvycích, které se ve své době právě na tomto místě praktikovaly.

Brněnské podzemí znáte velmi dobře, průzkumy se zabýváte od roku 1987. Kolik má ještě Brno míst, o kterých nevíme?

Těch míst je stále ještě velmi mnoho a v žádném případě není vyloučeno, že další nálezy objevení kostnice překonají. Brno je z hlediska podzemních staveb opravdu magické místo a já věřím, že to ještě mnohokrát dokážeme. (úsměv)

A míst, o nichž se ví, že existují, ale stále na své objevení čekají?

Je potřeba dokončit průzkum v České ulici, na Kapucínském náměstí, průzkumy v prostoru bývalých barokních hradeb a bastionů a na Římském náměstí. Zajímavý bude průzkum na Moravském náměstí v místě, kde stával takzvaný Německý dům. A například hrad Špilberk a jeho okolí se zatím neprozkoumávalo vůbec. Víme o místech, kde se neznámé podzemí nachází, ale i o místech, o kterých netušíme nic.

Obálka knihy.O podzemí jste vydal celou sérii knih. Které z nich si nejvíce ceníte a proč?

Tato otázka je podobná, jako kdybyste se zeptala, která třetina hokejového utkání je nejdůležitější. (smích) Všechny knihy vznikaly v přetlaku úžasných informací, které bylo potřeba zaznamenat a sdělovat dál. První díl byl výjimečný v tom, že ukázal něco v Brně naprosto do té doby nevídaného. Druhý přinesl popis úžasných nálezů Kostnice a zveřejnil poprvé podzemí Špilberku včetně podzemních krytů a štol. Třetí díl přinesl výběr těch největších nálezů, které se od ostatních naprosto odlišují i ty které nikdo nečekal a popisuje také velmi podrobně výsledek naší třicetileté činnosti – zpřístupnění prvních tří částí podzemí.

Kolik trávíte v podzemí času? A jsou tam místa, na která chodíte, i když nemusíte? Třeba jen kvůli atmosféře…

V poslední době trávím čas spíše u počítače, ale předpokládám, že se to brzo změní. Máme v dlouhodobém plánu mnoho zajímavých lokalit k prozkoumání, takže počítač zase vyměním za baterku a pracovní oblečení. A místo které mám oblíbené? Je to určitě soustava tunelu a štol pod Běhounskou ulicí, kam občas vodím mimořádné exkurze, ale také mám rád podzemní stavbu nedávno provedenou, takzvanou tramvajovou štolu pod špilberským kopcem, která je dlouhá půl kilometru a kde nad sebou cítím tíhu Špilberku a jeho dlouhou historii. No a pak samozřejmě vinné sklepy, kde při dobrém moravském víně zažívám příjemné pocity nejen já.

Jaké téma vás pohlcuje nyní?

V současné době pracuji mimo jiné také na velkém průvodci Brnem pro nakladatelství Dobrovského a je to práce velmi zajímavá. Brno je totiž mimořádné město a to zjišťuji každý den a své poznání chci předat dál. Bude se to týkat nejen památek ale i gastronomie, umění a kultury vůbec, včetně architektury i společenského vyžití. A opravdu je o čem psát.

Narodil jste se v Uherském Hradišti a do Brna vás přivedlo studium na vysoké škole. Už tehdy jste věděl, že na jižní Moravě zůstanete?

V době, kdy jsem se rozhodoval, kde budu žít, jsem měl dvě volby: Prahu a Brno. A protože jsem chtěl mít Prahu rád i nadále, zůstal jsem v Brně a udělal jsem dobře. Brno jsem si zamiloval a Prahu nezkazil, takže mi to vyšlo. (úsměv)

Aleš Svoboda: Kostnice u svatého Jakuba.
Kniha popisuje objevení podzemních prostor v roce 2001, postupné úpravy i zpřístupnění kostnice v roce 2012, dále historii kostela sv. Jakuba, někdejšího svatojakubského hřbitova a další zajímavosti. Téměř stostránkový svazek vydalo nakladatelství O­mega.

Autor: Markéta Stulírová

25.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

Fotbalista Miloš Kratochvíl. Ilustrační foto.

Nováčkovskou euforii zažívala i Zbrojovka. Teď ji chce překazit Olomouci

V dopravním uzlu u zoologické zahrady vzniknou veřejné toalety. Budou zdarma

Brno - Už žádné postavy močící porůznu v okolí, žádné zapáchající koutky, žádní lidé nervózně hledající místo pro úlevu. Frekventovaný dopravní uzel u zoologické zahrady v brněnské Bystrci bude mít veřejné toalety. Navíc zdarma. Potřebné zařízení bude součástí rekonstruované prodejny jízdenek dopravního podniku.

Plovoucímu autu odpadly kusy karoserie. Neckyádu ovládl paddleboard pořadatelek

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Tři, dva, jedna start! Dělejte, makejte!, ozývalo se nad brněnskými Černovicemi v sobotu v poledne. I přes déšť obsypali břeh řeky Svitavy diváci. Mladí, starší i rodiny s dětmi se přišli podívat na letošní ročník Neckyády, která je součástí festivalu Překročme řeku. "Počasí nám letos moc nepřeje, ale je to festival v přírodě, s tím se nedá nic dělat," komentuje organizátor akce Ladislav Kotík.

První burčák je v prodeji. Jak poznat ten pravý? Zákazník nemá šanci, říká vinař

Brno /ANKETA/ - Hrozny už pomalu dozrávají a s blížícím se vinobraním začíná i burčáková sezóna. Zatímco někteří vinaři čekají s výrobou burčáku na začátek září, jiní už prodávají.

Robot zatím zachraňuje plyšáky. V budoucnu může najít uplatnění i v průmyslu

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ - Učí roboty sbírat plechovky a zachraňovat plyšáky. V budoucnu by tyto chytré stroje mohly najít uplatnění i v průmyslu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení