VYBERTE SI REGION

Alfons Mucha: zakladatel secesního plakátu

Brno /TÉMA, ROZHOVOR/ - Přesně před 70 lety zemřel moravský rodák a jeden z nejznámějších českých výtvarníků a ilustrátorů Alfons Mucha

14.7.2009
SDÍLEJ:

Alfons Mucha.Foto: archiv

V úterý si připomínáme sedmdesát let od úmrtí Alfonse Muchy. Přibližně za rok ve stejné době, tedy 24. července 2010, si zase připomeneme sto padesáté výročí narození tohoto světově proslulého umělce, pocházejícího z nedalekých Ivančic u Brna. Mucha se v uměleckém prostředí Paříže na sklonku 19. století stal vedle Julese Chéreta a Henriho de Toulouse-Lautreca zakladatelem secesního uměleckého plakátu a významným propagátorem uměleckého stylu Art Nouveau, nazývaného ve spojitosti s jeho pařížskou tvorbou „le style Mucha“.

Božská Sarah

Jeho šťastnou múzou se zvláštním řízením osudových okolností stala jedna z prvních hvězd populární kultury, francouzská herečka Sarah Bernhardtová. Plakátová díla z období, kdy tato osudová žena ozářila svým charizmatickým duchem Muchovu pařížskou tvorbu, tvoří vrchol výstavy uvedené od 20. března do 7. června 2009 Moravskou galerií v Brně v Muzeu krásných umění v Budapešti pod názvem In Praise of Women. Alfons Mucha: Czech Master of Art Nouveau. Budapešťské publikum mělo možnost spatřit jedinečná Muchova díla, jako například plakáty Gismonda a Dáma s kaméliemi pro divadelní představení, v nichž „božská Sarah“ předváděla evropskému i americkému publiku vrchol svého hereckého umění.

Jako spoluautorka výstavy jsem s Petrem Štemberou z Uměleckoprů­myslového muzea v Praze vycházela ze sbírkového bohatství vlastních institucí a představili jsme v Budapešti Muchovu plakátovou a dekorativní tvorbu, zejména z jeho vrcholného pařížského období. Výběr stěžejních děl jsme doplnili ukázkami kresebných skic, studijních fotografií a několika obrazy z majetku Muchovy nadace, ze Severočeského muzea v Liberci i z Muzea v Ivančicích, které je součástí Muzea Brněnska ve Šlapanicích u Brna. Budapešťská výstava byla vůbec první autorovou monografickou výstavou v tomto městě a navštívilo ji více než pětasedmdesát tisíc návštěvníků.

Repríza budapešťské přehlídky Muchovy plakátové a dekorativní tvorby se v rozšířené podobě uskuteční také v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu, a to od 15. října 2009 do 24. ledna 2010. Výběr děl doplní zápůjčky kreseb a maleb z českých galerijních, muzejních a privátních sbírek. Některá z Muchových děl Brňané uvidí vůbec poprvé.

První výstava plakátů Alfonse Muchy se v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu uskutečnila ještě za autorova života: v říjnu až listopadu 1936.

O oživení zájmu o Muchovu plakátovou i malířskou tvorbu se zasloužila brněnská kunsthistorička Jana Smejkalová, která uspořádala v Brně výstavu Muchových plakátů v roce 1979 a následně zde představila i výběr z Muchova malířského díla v roce 1980.

Alfons Mucha si byl vědom významu své tvorby, když v roce 1936 napsal u příležitosti své plakátové výstavy v Uměleckoprů­myslovém muzeu v Brně tehdejšímu řediteli Sochorovi: „Myšlenka uspořádati výstavu afiší je velice zajímavá a dá se z ní pěkně ukázati, jak se před čtyřiceti lety nazíralo na afiše vůbec. Tenkrát, za mé doby, byly zdi města Paříže, zrovna tak jak jiných měst, značně monotonní: spokojili se oznamovatelé formou a tiskem jednoduchým, bez příkras. Pokud je známo, vedle malíře Chéreta byl jsem já, který si troufal osvěžiti nároží města.“

Mucha putující

Nyní Evropou putuje další velká výstava Alfonse Muchy, která pod názvem Retrospektiva představuje výběr ze všech oborů autorovy tvůrčí činnosti a představuje exponáty z významných světových sbírek.

Po premiéře ve Vídni (12. února až 1. června 2009) v Österreichische Galerie Belvedere tuto výstavu uvádí Francie (do 20. září 2009) v Musée Fabre v Montpellier. V závěru roku ji přivítá Kunsthalle der Hypo-Kulturstiftung v Mnichově (9. října až 24. ledna 2010).

Moravskou galerii v Brně na této výstavě zastupuje Muchův plakát pro VI. Všesokolský slet v Praze (na snímku vlevo) a paraván, pocházející z Muchova raného období, s olejomalbou znázorňující arkadickou krajinu s mytologickým výjevem malovaným v makartovském stylu. Jedná se o unikátní Muchovo dílo vytvořené pro jeho mecenáše, hraběte Khuena.

MARTA SYLVESTROVÁ

Vedoucí hustopečského muzea Soňa Nezhodová říká: Mucha byl velký český vlastenec

Hustopeče - Ilustrační tvorbu Alfonse Muchy vystavuje do konce srpna Městská galerie a muzeum v Hustopečích. Mucha se v tehdejším vinařském městě pod Pálavou ocitl prostřednictvím své rodiny, která se roku 1889 do Hustopečí přestěhovala z Ivančic.

Čím je výstava nazvaná Alfons Mucha pro Hustopeče zajímavá?
Vystavujeme soubor čítající přes padesát ilustrací pro české tiskoviny vydávané v Hustopečích. Vznikly v letech 1889 až 1894, tedy v době, kdy si Mucha svůj umělecký rukopis teprve formoval. Mucha je zhotovoval pro tiskoviny, které v Hustopečích vydával jeho švagr Filip Kuber.

Co ilustrace zachycují?
Šlo především o kresby k divadelním výstupům a do humoristických časopisů, především Veselých listů. Mucha je zhotovoval v Paříži a při častém dopisování se sestrou Annou je vkládal do dopisů. Pošta z Paříže tehdy do Hustopečí dorazila za neuvěřitelné čtyři dny. Kuber pak díla vydával v místní tiskárně. Originály ilustrací se však bohužel nedochovaly.

Neobvyklé jsou hlavně vystavené karikatury…
Vzhledem k tomu, že tehdejší německý nacionalismus nebyl prost i různých antisemitských výpadů, často i vulgárního ražení, používal této zbraně i český nacionalismus. A Filip Kuber nebyl výjimkou. Antisemitské karikatury z pera mistra Muchy jsou tedy asi tím největším, ale ne zrovna nejmilejším překvapením této výstavy.

Podařilo se tehdy Muchovi uspořádat v Hustopečích výstavu obrazů?
Ano, dvě. Ta z roku 1898 byla obeslána osmdesáti obrazy přímo z Paříže. Mezi nimi byla například díla Lumír nad Vyšehradem, Kytice, Přísaha Slovanů matce Slávii nebo skica Cyrila a Metoděje. Z názvů vyplývá, že šlo o demonstraci české historie a mytologie. Výstava však byla prodělečná, protože německé obyvatelstvo ji ignorovalo a čeští venkované z okolí Hustopečí nebyli na takovéto akce zvyklí.

Mucha se prý také přátelil s bratry Mrštíky, je to pravda?
Ano, využil svého pobytu v Hustopečích a navštívil je v nedalekých Divákách. Dokonce s nimi konzultoval podobu Slovanské epopeje.

Ve Francii se Mucha setkával s novými uměleckými názory, které daly později vzniknout hnutí Art Nouveau. Přesto nikdy neztratil zájem o české a moravské poměry, proč?
Byl velký český a slovanský vlastenec. Všude podporoval český národ. U nás si za cíl kladl, že z německého města udělá „Hustopeč českou“. Toto vlastenectví mu ostatně Němci neodpustili. Zemřel v Praze, několik dní po výslechu na gestapu.

MARKÉTA STULÍROVÁ
Slovanská epopej a tři tajná místa

Moravský Krumlov - Monumentální cyklus dvaceti obrazů Alfonse Muchy Slovanská epopej zdobí zámek v Moravském Krumlově od roku 1963. Zde díla zůstanou minimálně do října. A to i přes dlouhodobé snahy vlastníka pláten – města Prahy – přesunout expozici ještě do konce prázdnin zpět.

Stěhování epopeje, kterou Mucha tvořil v letech 1910 až 1928, do Prahy mělo začít prvního července. I přesto zatím zůstává v Rytířském sále moravskokrumlov­ského zámku. „Smlouva o výpůjčce obrazů vypršela třicátého června. Nyní byla prodloužena do konce září. Během této doby má Praha najít důstojné místo pro umístění expozice. Potrvá to ale déle. Než k tomu dojde, uteče hodně vody jak ve Vltavě, tak v naší Rokytné,“ vyjádřil se k situaci starosta Moravského Krumlova Jaroslav Mokrý.
Stěhování epopeje závisí na dohodě pražského radního pro kulturu Milana Richtera s umělcovým vnukem Johnem Muchou. Tomu radní navrhl několik míst pro její instalaci. „Máme tři možné varianty, kam by šla sbírka umístit. Nechci je zatím blíž specifikovat,“ prohlásil Richter.

Mucha téměř před osmdesáti lety věnoval dvacet obrazů velkých až šest krát osm metrů hlavnímu městu. Kladl si však jednu podmínku, pro dílo měla Praha vybudovat zvláštní síň. Podle Richterových slov lze tuto podmínku chápat jako morální závazek, jehož nedodržení nemá vliv na vlastnické právo Prahy. „Mucha věnoval epopej českému lidu a Praze. Do Krumlova se z Prahy značně poškozená přesunula v roce 1963 a třináct let se zde restaurovala. Po revoluci se Praha rozhodla, že se má opět vrátit, a vleče se to dodnes,“ objasnil putování díla Mokrý. Ten v listopadu loňského roku také inicioval petici za udržení epopeje ve zdejším zámku, dokud pro ni Praha nenajde důstojné místo.

Jako možný výstavní prostor pro epopej byl již dříve navržen Křižíkův pavilon, Průmyslový palác na pražském výstavišti nebo Klementinum. „Křižíkův palác se zatím upravovat nezačal, v tom Průmyslovém se jednalo o podzemní prostory. Ani zde se však ještě nezačalo pracovat,“ dodal Mokrý.

Situaci na výstavišti navíc komplikuje spor s jeho nájemcem, společností Incheba, po loňském požáru Průmyslového paláce. S Inchebou vedl spor také Moravský Krumlov. Společnosti totiž patří i zdejší zámek a letos městu vypověděla nájemní smlouvu na Rytířský sál.
Nakonec se vedení Moravského Krumlova s Inchebou dohodlo a má jej opět pronajatý na neurčito. Radní Richter nyní prohlásil, že pokud se s Muchovým vnukem nedohodne do konce letošních prázdnin, předloží vlastní návrh na umístění.

VERONIKA ZABADALOVÁ
14.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies