„Je to jedna z nejerotičtějších her Williama Shakespeara, která se na jeviště Národního divadla Brno vrací poprvé od roku 1971. Je to příběh velké lásky, příběh o tom, jak úzce souvisí každý odvážný čin se smrtí. Antonius poznává Kleopatru a Egypt a uvědomuje si, že existují úplně jiné světy, než jaké znal dosud,“ přiblížil děj téměř tříhodinové inscenace Zdenek Plachý.

I přesto, že je Antonius a Kleopatra považována za tragédii, tomuto žánru se současně vymyká. „Hra je plná humoru, sexu, hrdinové si svůj nešťastný osud sami přivolají. Mezi Antoniem a Kleopatrou je cítit neustálá tenze. Je to dvojice, která nemá budoucnost, a přitom patří k sobě,“ uvedl dramaturg Martin Dohnal. V Antoniovi a Kleopatře ctil Shakespeare mnohem více než v jiných tragédiích historické souvislosti. „Příběh dvou hlavních představitelů je vpleten do obsáhlého prostředí. Původně má hra dvaačtyřicet scén, my jsme je zredukovali na pětadvacet. I přesto to bude monumentální a technicky náročné divadlo,“ dodal Dohnal.

Smrt v půli cesty

Náročnost scény, jejímž autorem je Daniel Dvořák, určuje především využití imaginativních a minimalistických projekcí. „Součástí kulis jsou žárovky a světelné objekty. Vše dohromady vytváří náročný technologický systém, který vyžaduje mnoho přestaveb. Shakespeare psal totiž tuto hru na způsob filmového scénáře, každé prostředí má své specifické kulisy. Poprvé jsme v divadle využili všechny tahy,“ uvedl Plachý.

Antonius a Kleopatra je do detailů propracovaná i po emocionální stránce. Hlavní postavy prožívají přílivy a odlivy citů, v jejich milostném vztahu se střídají žárlivost a zrada. „Láska je zde chápána jako forma boje a války. Antonius vyhrával na válečných polích, ale poté pocítil, že kolbiště jeho největší války se přesouvá ke Kleopatře. Antonia volá něco neznámého, cítí, že se musí změnit. A tak přestává být bojovníkem Říma a chce se stát egyptským kouzelníkem a bohem. Smrt ho však zastihne v půli cesty,“ popsal Antoniův osud Plachý.

Kleopatra je na rozdíl od Antonia méně zahleděná do sebe. Když ji uštkne had, vykřikne sice Antoniovo jméno, k sebevraždě ji však dovede spíše hrdost. Královna Egypta se odmítne nechat Caesarem v Římě předvádět v průvodu davům jako válečná kořist. Kromě Kleopatry si v Shakespearově dramatu zahrají jen další tři ženy: Octavia (Klára Apolenářová), Chariman (Sandra Riedlová) a Iras (Erika Stárková).

Podruhé v Brně

Na českých jevištích se Antonius a Kleopatra neuvádí často. Pražské Národní divadlo hru v Pleskotově režii představilo až v roce 1967, poté v nastudování Ivana Rajmonta v roce 1999. Jaromír Pleskot uvedl Antonia a Kleopatru i v Brně, a to už v zmíněné prosincové premiéře roku 1971.

Smyslnou Kleopatru v režii Zdenka Plachého ztvární Dita Kaplanová, která se poprvé na jevišti Mahenova divadla představila v Krvavé svatbě Garcii Lorcy, poté například jako Kateřina Medicejská v Královně Margot. Válečníka Marca Antonia si zahraje Petr Halberstadt, v roli mladého a ctižádostivého Octavia Caesara diváci uvidí Petra Bláhu.