Ornament prohlašoval za zločin, který jen zbytečně bere čas a peníze. Estetické ideály viděl v účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka. Adolfa Loose, brněnského rodáka, přiblíží návštěvníkům Špilberku nová výstava vídeňského fotografa Waltera Zedniceka, jenž svými snímky dokládá Loosův cit pro to, co lze v architektuře považovat za krásné.

„Walter Zednicek ve svých fotografiích zachycuje především architekturu počátku dvacátého století, jež je spojená s takovými jmény, jako Otto Wagner, Leopold Bauer nebo Josef Hoffman. A je mezi nimi i moravský rodák Adolf Loos, který ovlivnil dějiny evropské architektury,“ přiblížil výstavu Petr Buček z Rakouského kulturního fóra v Praze. To projekt pořádá společně s Muzeem města Brna, a to u příležitosti Česko­rakouského kulturního podzimu Brno 2008.

Stavby architektů zachycuje Zednicek i s objekty přesahujícími do jejich okolí, to vše s prvky, jež jsou typické pro tato architektonická řešení. „Z jeho fotografií lze vyčíst i jedinečnou atmosféru interiérů, které často zůstávají běžným milovníkům architektury skryty. Ať už je to z vlastnických nebo uživatelských důvodů,“ přiblížil Zednicekovu tvorbu Jindřich Chatrný z Muzea města Brna.

Je architektura umění?

Výstavu, kterou návštěvníci Špilberku najdou v prvním patře severního křídla hradu, tvoří třiačtyřicet barevných fotografií. „Jsou na nich realizace staveb, jejich interiéry a design. Architektura totiž podle Loose nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály,“ dodal Chatrný. Nejvíce odkazů po sobě Adolf Loos zanechal ve Vídni a v Plzni. Jeho architekturou se však pyšní i Moravané. Právě jim Loose připomíná cukrovar v Hrušovanech u Brna z roku 1915 a o dva roky později postavená vila majitele cukrovaru Viktora Bauera.

„Bauer byl stejně jako Loos brněnským rodákem a jejich kontakty byly dlouhodobé. Bylo tak celkem logické, že Bauer si objednal u Loose projekt své vily a o několik let později také adaptaci svého hlavního sídla a trvalého bydliště, takzvaného Bauerova zámečku, který je dnes součástí areálu brněnského výstaviště,“ uvádí v knize Slavné vily jihomoravského kraje historik Jan Sedlák.

K dalším stavbám Adolfa Loose v České republice patří Müllerova vila v Praze nebo bytové interiéry v Plzni. Ve Vídni jsou to pak Café Museum, Steinerův dům, Manzovo knihkupectví, American Bar nebo obchodní dům Goldman a Salatsch. Významný je i dům a studio Tristana Tzary v Paříži. „Café Museum se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch, jehož holá fasáda ční naproti honosného vchodu do Hofburgu, zase obilní silo nebo dekl od kanálu a Scheuův dům Vídeňané přirovnávali k alžírským chatrčím,“ dodal Buček.

Adolfu Loosovi se tak na přelomu století podařilo svojí kritikou literárně zbourat zastaralé stavby historismu, aby mohl přijmout titul zakladatele architektonické avantgardy.