VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Art slaví devadesáté výročí od založení

Brno - /FOTOGALERIE/ Přesně před devadesáti lety zahájilo v Brně provoz současné kino Art v Cihlářské ulici. Výročí si v pátek připomenou pamětníci i studenti.

24.3.2009 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
23 fotografií

Kino Art.Foto: archiv DENÍKU

Je čtyřiadvacátého března a v sále učňovského domu založeného spolkem Mährischer Gewerbeverein zahajuje provoz Jugendkino neboli kino pro mládež. Vstupné stojí podle místa k sezení dvě nebo tři koruny, ti, na které židle nezbyla, za lístek zaplatí jen korunu a padesát haléřů. Píše se rok 1919 a v Cihlářské ulici vzniká kinosál, který si postupně zamilují všichni příznivci filmu. A to i přesto, že policejní ředitelství, které v té době rozhodovalo o kinematografech v českých zemích, udělení kinolicence Brnu nedoporučilo.

Hudební klaun

Dnes kino Art slaví devadesáté výročí, k jehož připomenutí připravilo Brněnské kulturní centrum na páteční noc promítání pásma českých animovaných filmů nebo setkání s pamětníky. Své hudební umění návštěvníkům akce předvede DJ Liquid A.

„Devadesáté výročí založení Artu si v pátek od šesti hodin večer připomenou jak současní návštěvníci kina, tak ti, kteří se pamatují na jeho prvopočátky. Málokdo kromě nich už dnes ví, že prostory pro promítání byly sice zkolaudovány v březnu 1919, ale kino stále nemělo povolení od úřadů. Zástupci kina v domnění, že pro školní představení nepotřebují povolení, hráli bez licence až do února roku 1922,“ přibližuje historii mluvčí Brněnského kulturního centra Eva Pánková. Dodala, že v tomtéž roce byla zahájena jedna z prvních přestaveb, díky níž se kapacita sálu zvětšila z 255 na 466 míst k sezení.

Mezi prvními filmy, které měli diváci dnešního Artu vidět, byl i snímek o výrobě oceli. „Promítaly se přírodní snímky, válečný film Upoutaný balon, komický Hudební klaun nebo Výroba oceli v Poldině huti,“ uvedl alespoň stručný výčet tehdejší programové nabídky vedoucí kin města Brna Daniel Zásměta. Městská kina spravuje Brněnské kulturní centrum a kromě Artu je městským kinem také Scala na Moravském náměstí.

V roce 1939 získalo kino novou koncepci a vzniklo takzvané Studio, které chce tříbit vkus a nepočítá s kasovními trháky. „Kino prošlo rozsáhlou přestavbou, po válce pak zahájilo provoz až v červnu 1945. Právě tehdy vznikla malá promítárna s 16mm promítacím strojem pro vědecko­populární filmy v prostorách dnešního baru Promítačka,“ dodal Zásměta.

Textem v Benátkách

Na přelomu tisíciletí Art obhájil svoji existenci a kromě baru pro kuřáky a kavárny v něm vznikla fotografická Galerie Artistů. Ta za čtyři roky svého působení hostila přes čtyřicet fotografických výstav. „Do Artu jsem chodil od sedmi let. Pamatuji si na Asterixe a Obelixe nebo film Bohové musejí být šílení. Kromě toho jsem tam hrával kulečník, který tam tehdy byl,“ vzpomíná na devadesátá léta dnes sedmadvacetiletý Petr Kalaš, který ještě donedávna v Cihlářské ulici bydlel.

Uznání se Artu dostalo loni, kdy byl na zářijovém benátském semináři oceněn programový bulletin kina, a to jako nejlepší tištěné médium zaměřené na propagaci kina. V prosinci 2008 prošel interiér Artu rekonstrukcí – byly vyměněny sedačky a nainstalováno nové plátno, ozvučení a DVD projektor.

Promítačka, bar a Galerie Artistů

Jubilující kino Art na konci loňského roku prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Dostalo moderní sedačky, stereo ozvučení a nové promítací plátno. Nyní jej čekají další, komplexnější proměny. Hledá se nový provozovatel kavárny a baru. A z budovy, kde sídlí, se v budoucnu zřejmě stane multikulturní centrum.

Provozovatelé kina mají s budovou v Cihlářské ulici dlouhodobé plány. „Počítáme s rozsáhlými změnami. Zatím uskutečníme ty drobné, týkající se interiéru. Naším cílem je ale změnit celou koncepci Artu. Chceme vytvořit multikulturní centrum. Jsme ovšem jen provozovatelé. Budova patří městu, takže veškerá rozhodnutí jsou v jeho kompetenci,“ uvedla Eva Pánková, tisková mluvčí Brněnského kulturního centra, které kino spravuje. V úvahu přichází i varianta, že město pronájem kancelářských prostor, které se v objektu kina také nachází, neprodlouží. Zatím je vše v jednání.

„S Brněnským kulturním centrem projednáváme různé varianty a případné přestavby a zatím jsme nedospěli ke konkrétnímu závěru,“ uvedl ke vzniku multikulturního centra tiskový mluvčí Magistrátu města Brna Pavel Žára. Ne všichni návštěvníci kina by rozšíření přivítali. „Art bych nechala tak, jak je. Má svou atmosféru, která by rozšířením zmizela,“ řekla studentka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Tamara Plšková, která navštěvuje jak oba promítací sály kina, tak přilehlou kavárnu Artistů s galerií a bar Promítačka.

Právě pro kavárnu a bar nyní město hledá nového nájemce. „Tomu současnému ze společnosti Dot Café vypovědělo město Brno z důvodů nízkého nájmu smlouvu. Magistrát navrhl dvě řešení, buď zvýšení nájmu na vyměřenou částku, která je dvacetinásobně vyšší, nebo vypsání výběrového řízení na nového nájemce. K tomu se nakonec přiklonil,“ dodala Pánková.

Pondělní den byl posledním, kdy mohli zájemci zasílat své návrhy. Koncem týdne je komise vyhodnotí a ohlásí jméno firmy, která kavárnu povede. Podle slov ředitele brněnských městských kin Daniela Zásměty to může být opět Dot Café.

Vedoucí brněnských městských kin Daniel Zásměta o současné situaci říká: Mít dvě kina není špatná bilance

Vedoucím brněnských městských kin se Daniel Zásměta stal na podzim roku 2004. Ve své práci se snaží spojit svůj mnohaletý zájem o kulturu, film, divadlo ale i výtvarné umění.

Do jaké míry se vám daří plnit záměry, které s Artem a Scalou máte?
Plány s fungováním obou kin jsou denně konfrontovány s realitou, která sebelepší záměry okamžitě koriguje. S Artem můžeme být spokojeni, ale starosti mi dělá Scala, která by zasluhovala také rekonstrukci. Jakékoliv rozsáhlejší investice do Scaly ovšem zatím blokuje mnohaletý soudní spor o určení vlastníka budovy, který vede město.

Věříte, že pokud by Scala divákům nabídla komfort, jaký mají multiplexy, mohla by jim konkurovat?
Ano. Ale dalším je fakt, že kamenná kina získávají filmové kopie většinou s několikatýdenním zpožděním než multiplexy. Když jsme hledali v této věci zastání u antimonopolního úřadu, bylo nám řečeno, že se distributoři chovají tržně, což jim nelze zazlívat. Takže i nadále musíme s uvedením filmu čekat.

Jak si stojí v porovnání s jinými městy Brno, které má „jen“ dvě městská kina?
Mít dvě kina – jedno pro artové projekce, druhé pro rodinné návštěvy, není špatná bilance. Brno by nemělo mít komplex z toho, že má „jen“ dvě městská kina. Důležité je, že ti, kterým nevyhovují multiplexy, mají na výběr.

Do kterého kina, které v Brně už není, jste chodil nejraději?
Rád vzpomínám na projekce filmového klubu v jundrovské Svratce v polovině 80. let. Ty noční průvody temnou stezkou přes řeku Svratku ke vzdálené zastávce tramvaje se zapomenout nedají. Rád jsem chodil i do Alfy a Jalty a jako snad každý pamětník vzpomínám s nostalgií na kultovní kino Čas, které bylo naproti hlavnímu nádraží a hrálo nekonečnou smyčku krátkých filmů.

Jaké filmové lahůdky připravujete na letošní rok?
Budou to například Dny italských filmů, které spolupořádáme s lidmi, kteří za sebou nemají zázemí ambasády. A samozřejmě také Dny evropského filmu.

Autor: Markéta Stulírová

24.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hustopečská nemocnice. Ilustrační foto.

ČSSD chce jihomoravské krajské nemocnice pod jednou organizací

Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek při panelové diskuzi.
AKTUALIZOVÁNO
3 17

Diskuze s hejtmanem: Rychlovlaky? Máme výhodu, že jsme zaspali, řekl Jančura

Výstaviště? Přední část se otevře lidem. A vzniknout má i nový pavilon

Brno /ANKETA/ - Řev motorů historických formulí a motocyklů se má již v polovině července ozývat brněnským výstavištěm. Na jeho plochu se vrátí závod, který se tam konal před půl stoletím. V pondělí zástupci výstaviště představili letošní největší akce, které lidé mohou navštívit. Navíc poodhalili budoucnost areálu. Přední část se otevře lidem, vzniknout má i nový pavilon.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Opilý muž hazardoval na kolejích. Strážníci ho museli spoutat

Brno – Silně opilého muže museli v sobotu z tramvajových kolejí odvést brněnští strážníci. „Hlídka odpoledne objevila v královopolské smyčce opilého sedmapadesátiletého muže, který se choval velmi agresivně. Dechová zkouška ukázala, že má v sobě bezmála 2,5 promile alkoholu," popsal mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Hazardér se do příjezdu sanitky choval nezvladatelně a hlídka ho nakonec musela spoutat. Přivolaná záchranná služba jej poté odvezla na záchytnou stanici.

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Zavedení elektronické evidence tržeb se od března nevyhnou ani vietnamští obchodníci. Jejich počet se odhaduje na 20 tisíc a jejich tržby podle odhadů mohou mezi maloobchodníky činit až 70 procent. Na konci loňského roku mělo v ČR trvalý pobyt přes 48 tisíc Vietnamců. Na jejich přípravu na zásadní změnu pro způsob obchodování se Deník zeptal vietnamského podnikatele Michala Tunga, který na ni své krajany již několik měsíců připravuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies