VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bláha: První verze knihy o kytaře měla formu učebních textů

Brno /ROZHOVOR/ - Přední český kytarista, pedagog a ředitel Mezinárodního kytarového festivalu Brno Vladislav Bláha napsal knihu, která zachycuje dějiny kytary.  

6.8.2012 2
SDÍLEJ:

Vladislav BláhaFoto: Archiv

Jen několik dní poté, co Vladislav Bláha přijel z kytarového festivalu v Itálii, zahájil Mezinárodní kytarový festival v Brně. Ten letošní, jednadvacátý ročník, je však pro něj přece jen v něčem jiný: ve středu večer pokřtí na Nové radnici svoji novou knihu Dějiny kytary. „V žádné slovansky mluvící zemi dosud podobný text neexistoval. A protože dějiny kytary vyučuji, požádali mě o sepsání textů, které by se daly k výuce použít," říká Bláha.

Jak dlouho jste na knize pracoval?

Posledních šest sedm let a pochopitelně se do knihy promítly i mé dlouholeté zkušenosti. První sedmdesátistránková varianta byla spíše ve formě učebních textů pro studenty Janáčkovy akademie múzických umění. Poté jsem ji stále opravoval, rozšiřoval a doplňoval o poslední světové výzkumy v oblasti historie kytary publikované v rámci vědeckých prací, přednášek a studií, až jsem dospěl k rozsahu 272 stran. Některé z informací jsou tak knižně publikovány zřejmě vůbec poprvé.

Vaše pedagogické působení na JAMU a konzervatoři pro vás tedy bylo tím hlavním podnětem k napsání knihy?

Ano, ale byl to i můj trvalý zájem o dějiny kytary. S tím souvisí i má sbírka pětadvaceti nástrojů z 19. století, včetně kytary nejvýznamnějšího kytaráře své doby Johanna Georga Staufera vyrobené před rokem 1830.

Měl jste příležitost zahrát si na kytaru ještě starší…

V muzeu hudebních nástrojů ve městě Vermillion v USA mi umožnili zahrát si na jednu z pěti dochovaných kytar Antonia Stradivariho, která pochází z roku 1700. Můj druhý koncert v tomto muzeu měl totiž v průběhu dvou let rekordní návštěvnost. Den po koncertě ředitel muzea osobně rozšrouboval vitrínu a kytaru mi půjčil.

Vrátím se zpět ke knize. Je určena i „laikům"? A co všechno v ní čtenáři najdou?

Snažil jsem se vyjadřovat srozumitelně, odborné názvy mají vysvětlivky a citace v cizích jazycích český překlad, takže i pro laiky je kniha velmi srozumitelná. Kapitoly jsem členil dle jednotlivých období a jejich významu. Vedle přehledu dějin od nejstaršího období je zde i přehled skladeb jednotlivých skladatelů a kytaristů. V závěru jsou kapitoly týkající se vývoje pedagogik a stavby nástroje. Jako bonus je poslední kapitola věnována historii kytary a kytaristů flamenca.

Řekl jste, že kniha je jediná svého druhu v České republice i přilehlých zemích. Jak si vysvětlujete, že se o to nepokusil nikdo před vámi?

Domnívám se, že je k tomu třeba několikaletá odborná práce a zkušenosti, zaujetí pro historii kytary a zejména přehled v dané oblasti. K tomu je třeba dobře ovládat jazyky, ve kterých vychází většina odborné literatury. U mě je to angličtina a němčina, se slovníkem i španělština a i italština. Znalost ruštiny jsem použil spíše v menší míře. Francouzskou literaturu mi pomohl přeložit učitel kytary a loutnista Alois Menšík.

Kolik knih jste musel pročíst?

V použité odborné literatuře jich uvádím asi čtyřicet. Z toho přibližně polovinu jsem prostudoval podrobně a také si je koupil v zahraničí, což mě stálo asi tolik, kolik bude můj honorář. Ale samozřejmě nelituji, protože mě to obohatilo vědomostně i duševně.

Setkal jste se při psaní s něčím, co vás překvapilo?

O kytaře existuje řada mýtů. Zjistil jsem, že některé věci jsou zcela jinak, než jak se dosud v odborné literatuře uvádělo.

Můžete být konkrétní?

Třeba takzvaná tabulatura označovaná v knize Švýcara Konrada Ragossniga mylně jako španělská, je ve skutečnosti neapolská tabulatura. Vyskytují se v ní nejstarší manuskripty pro loutnu, vihuelu a violu da mano. Běžně se píše, že loutna je příbuzná kytary nebo ještě hůře, že se kytara vyvinula z loutny. Ve skutečnosti se dějiny loutny a kytary rozešly před 3500 lety a existovaly paralelně, zatímco dějiny kytary a starých viol tedy smyčcových nástrojů se oddělily teprve před přibližně 700 lety. Co je těmto nástrojům vzájemně nejbližší, to je jejich zvuk, nikoliv však vývoj a stavba nástroje.

Nedávno jste se vrátil z koncertu v Itálii a v těchto dnech vás zaměstnává organizování Mezinárodního kytarového festivalu v Brně. Jak jinak trávíte léto?

V italské Mottole jsem koncertoval, byl členem poroty mezinárodní soutěže a vyučoval na významném kytarovém festivalu. Léto trávím pracovně v červenci jsem vystupoval na festivalech na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Itálii, teď vrcholí mezinárodní kytarový festival v Brně, který se stal největším svého druhu v České republice. Poté mám nějakou dobu klid a čeká mě dovolená u moře. Obyčejně last minute na nějakém ostrově.

A vaše další plány?

V listopadu se chystám odjet poosmé do Mexika, kde bych měl vyučovat a hrát na festivalu. Pokud tedy pořadatel sežene dostatek peněz k pořádání festivalu, protože krize bohužel dorazila i tam. Vzdálenější je to pak již desáté turné po USA v dubnu.

Křest knihy

Vladislav Bláha: Dějiny kytary

Křest publikace: u příležitosti koncertu Massimo Delle Cese, který 8. srpna hostí Nová radnice v Brně. Začátek je ve 20.00 h.

Kniha: má 272 stran, formát A4 a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, která publikaci vydala, stojí 350 korun.

Autor: Markéta Stulírová

6.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hořící cisterna s asfaltem: před příjezdem hasičů zkrotil plameny řidič auta

Ilustrační foto.
3

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Jubilejní ohňostroje: ekologové chtějí raději světelnou show

Brno /INFOGRAFIKA/ - Desítky tisíc lidí v ulicích o víkendu sledovaly oblohu nad hradem Špilberk. Letos naposledy zářila barvami při ohňostroji přehlídky Ignis Brunensis. „Závěrečný ohňostroj vidělo sto třicet tisíc lidí. Všech sedm ohňostrojů nad Brnem přilákalo přes milion diváků," informoval za pořadatele Ondřej Morávek. Ani po dvaceti letech se ale někteří lidé s existencí přehlídky nesmířili.

Farmářské trhy? Málo problematické. Loni inspektoři zjistili jen dva nedostatky

Jižní Morava /ANKETA/ – Místní produkty, čerstvé ovoce a zelenina, vonící pečivo. Jihomoravané na farmářských trzích hledají především kvalitní potraviny.

AKTUALIZOVÁNO

Zamaštěná dálnice blokovala provoz 7 hodin. Při nehodě se vysypaly prasečí kůže

Rousínov /FOTOGALERIE/ – Kovové výlisky a vepřové kůže v úterý po čtvrté hodině odpoledne zkomplikovaly provoz na dálnici D1 u Rousínova. Vysypaly se ze dvou nákladních aut, která se tam srazila.

Smuteční síň na Židenickém hřbitově nakonec nezbourají

Brno – Smuteční síň na židenickém hřbitově od brněnského architekta Ivana Rullera nakonec zbourání nepotká. Brněnští radní v úterý odvolali šest let staré rozhodnutí, podle kterého měly demoliční stroje síň srovnat se zemí. „Dotázali jsme se odborníků na architekturu a jejich posudky nám dokázaly vysokou architektonickou hodnotu síně. Připravíme plány na rekonstrukci budovy. V budoucnu bude znovu sloužit svému původnímu účelu," řekl náměstek primátora Martin Ander.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies