Bláha: První verze knihy o kytaře měla formu učebních textů

Jen několik dní poté, co Vladislav Bláha přijel z kytarového festivalu v Itálii, zahájil Mezinárodní kytarový festival v Brně. Ten letošní, jednadvacátý ročník, je však pro něj přece jen v něčem jiný: ve středu večer pokřtí na Nové radnici svoji novou knihu Dějiny kytary. „V žádné slovansky mluvící zemi dosud podobný text neexistoval. A protože dějiny kytary vyučuji, požádali mě o sepsání textů, které by se daly k výuce použít," říká Bláha.

Jak dlouho jste na knize pracoval?

Posledních šest sedm let a pochopitelně se do knihy promítly i mé dlouholeté zkušenosti. První sedmdesátistránková varianta byla spíše ve formě učebních textů pro studenty Janáčkovy akademie múzických umění. Poté jsem ji stále opravoval, rozšiřoval a doplňoval o poslední světové výzkumy v oblasti historie kytary publikované v rámci vědeckých prací, přednášek a studií, až jsem dospěl k rozsahu 272 stran. Některé z informací jsou tak knižně publikovány zřejmě vůbec poprvé.

Vaše pedagogické působení na JAMU a konzervatoři pro vás tedy bylo tím hlavním podnětem k napsání knihy?

Ano, ale byl to i můj trvalý zájem o dějiny kytary. S tím souvisí i má sbírka pětadvaceti nástrojů z 19. století, včetně kytary nejvýznamnějšího kytaráře své doby Johanna Georga Staufera vyrobené před rokem 1830.

Měl jste příležitost zahrát si na kytaru ještě starší…

V muzeu hudebních nástrojů ve městě Vermillion v USA mi umožnili zahrát si na jednu z pěti dochovaných kytar Antonia Stradivariho, která pochází z roku 1700. Můj druhý koncert v tomto muzeu měl totiž v průběhu dvou let rekordní návštěvnost. Den po koncertě ředitel muzea osobně rozšrouboval vitrínu a kytaru mi půjčil.

Vrátím se zpět ke knize. Je určena i „laikům"? A co všechno v ní čtenáři najdou?

Snažil jsem se vyjadřovat srozumitelně, odborné názvy mají vysvětlivky a citace v cizích jazycích český překlad, takže i pro laiky je kniha velmi srozumitelná. Kapitoly jsem členil dle jednotlivých období a jejich významu. Vedle přehledu dějin od nejstaršího období je zde i přehled skladeb jednotlivých skladatelů a kytaristů. V závěru jsou kapitoly týkající se vývoje pedagogik a stavby nástroje. Jako bonus je poslední kapitola věnována historii kytary a kytaristů flamenca.

Řekl jste, že kniha je jediná svého druhu v České republice i přilehlých zemích. Jak si vysvětlujete, že se o to nepokusil nikdo před vámi?

Domnívám se, že je k tomu třeba několikaletá odborná práce a zkušenosti, zaujetí pro historii kytary a zejména přehled v dané oblasti. K tomu je třeba dobře ovládat jazyky, ve kterých vychází většina odborné literatury. U mě je to angličtina a němčina, se slovníkem i španělština a i italština. Znalost ruštiny jsem použil spíše v menší míře. Francouzskou literaturu mi pomohl přeložit učitel kytary a loutnista Alois Menšík.

Kolik knih jste musel pročíst?

V použité odborné literatuře jich uvádím asi čtyřicet. Z toho přibližně polovinu jsem prostudoval podrobně a také si je koupil v zahraničí, což mě stálo asi tolik, kolik bude můj honorář. Ale samozřejmě nelituji, protože mě to obohatilo vědomostně i duševně.

Setkal jste se při psaní s něčím, co vás překvapilo?

O kytaře existuje řada mýtů. Zjistil jsem, že některé věci jsou zcela jinak, než jak se dosud v odborné literatuře uvádělo.

Můžete být konkrétní?

Třeba takzvaná tabulatura označovaná v knize Švýcara Konrada Ragossniga mylně jako španělská, je ve skutečnosti neapolská tabulatura. Vyskytují se v ní nejstarší manuskripty pro loutnu, vihuelu a violu da mano. Běžně se píše, že loutna je příbuzná kytary nebo ještě hůře, že se kytara vyvinula z loutny. Ve skutečnosti se dějiny loutny a kytary rozešly před 3500 lety a existovaly paralelně, zatímco dějiny kytary a starých viol tedy smyčcových nástrojů se oddělily teprve před přibližně 700 lety. Co je těmto nástrojům vzájemně nejbližší, to je jejich zvuk, nikoliv však vývoj a stavba nástroje.

Nedávno jste se vrátil z koncertu v Itálii a v těchto dnech vás zaměstnává organizování Mezinárodního kytarového festivalu v Brně. Jak jinak trávíte léto?

V italské Mottole jsem koncertoval, byl členem poroty mezinárodní soutěže a vyučoval na významném kytarovém festivalu. Léto trávím pracovně v červenci jsem vystupoval na festivalech na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Itálii, teď vrcholí mezinárodní kytarový festival v Brně, který se stal největším svého druhu v České republice. Poté mám nějakou dobu klid a čeká mě dovolená u moře. Obyčejně last minute na nějakém ostrově.

A vaše další plány?

V listopadu se chystám odjet poosmé do Mexika, kde bych měl vyučovat a hrát na festivalu. Pokud tedy pořadatel sežene dostatek peněz k pořádání festivalu, protože krize bohužel dorazila i tam. Vzdálenější je to pak již desáté turné po USA v dubnu.

Křest knihy

Vladislav Bláha: Dějiny kytary

Křest publikace: u příležitosti koncertu Massimo Delle Cese, který 8. srpna hostí Nová radnice v Brně. Začátek je ve 20.00 h.

Kniha: má 272 stran, formát A4 a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, která publikaci vydala, stojí 350 korun.