VYBERTE SI REGION

Botanické oddělení: herbáře, mechy i houby

Brno /FOTOGALERIE/ - Poslední díl seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea přibližuje rozsáhlé sbírky a činnost botanického oddělení.

9.10.2009
SDÍLEJ:

Botanické oddělení depozitáře Moravského zemského muzea v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea v Brně najdete v pravém sloupci.

Mechy, lišejníky, řasy, kapradiny, přesličky a cévnaté rostliny sbírají, lisují a evidují botanikové a odborníci Moravského zemského muzea v Brně. Celkem má botanické oddělení přes devět set tisíc herbářových položek a všechny z nich jsou dokladem toho, že se flóra a vegetace vyvíjejí. Dokazují současně i to, že rostliny, které byly před několika desetiletími v České republice časté, jsou dnes vzácné, a naopak: že rostliny, které mají svůj domov v dalekých zemích, se u nás postupně zabydlují.

Historie botanického oddělení sahá do roku 1818, kdy vzniklo Moravské zemské muzeum. Botanické oddělení sídlilo původně na Zelném trhu. Po válce, stejně jako oddělení entomologické, bylo ve vile v Preslově ulici a před deseti lety se přestěhovalo do Slatiny. Tam, v Hviezdoslavově ulici 29a, působí i dnes.

Od jara do podzimu

Zpočátku sbírky oddělení vznikaly s důrazem na moravský region, teprve později jako celosvětové. „Nejvíce máme cévnatých rostlin, sbírky ale samozřejmě obsahují i mechy, lišejníky, řasy nebo houby. Za nejcennější považujeme takzvané typy, což jsou rostliny, podle nichž byla vystavena jména nově popisovaných rostlin. Těch máme řádově deset tisíc,“ upozornil na důležitou část sbírky vedoucí botanického oddělení Karel Sutorý. Dodal, že tento „zlatý fond“ sbírek uchovávají ve speciálních červených obálkách.

Cévnaté rostliny botanikové sbírají od jara do podzimu, mechy v jakémkoliv ročním období. „Dříve se rostliny sbíraly do speciálních plechových schránek, které se nosily přes rameno. Dnes používáme uzavíratelné umělohmotné sáčky,“ prozradil postup odborníků Sutorý. Rostliny botanikové následně umísťují do speciálních sušicích papírů a lisují pomocí dřevěného lisu. „Nesmí se zmáčknout moc, ale ani málo. Délka sušení je různá, záleží na tloušťce a vodnatosti listu,“ uvedl Sutorý. Po usušení se rostliny na dva týdny vloží do mrazáku, nízká teplota totiž zničí škůdce a hmyz, kteří exempláře poškozují. Odolné jsou jen mechorosty, ty tuto dezinfekční proceduru absolvovat nemusejí.

Houby a mechorosty

Správně ošetřené rostliny pracovníci oddělení ukládají do papírových obálek a složek, které rozdělují dle čeledi a abecedy. V přízemí budovy ve Hviezdoslavově ulici využívají dva depozitáře, v každém z nich jsou kovové regály nebo modernější kompaktory. Ty umožňují využít maximální prostor místnosti. „Většinu sbírek máme zde. Asi polovina mechorostů a všech sto tisíc hub je v depozitáři na zámku v Budišově u Třebíče. Důležitou součástí botanického oddělení je také obsáhlá knihovna čítající okolo šedesáti tisíc svazků,“ dodal Sutorý.

Zcela unikátními jsou některé z botanických knih, k nimž patří Mathioliho herbář vydaný Danielem Adamem z Veleslavína v roce 1562 nebo kniha o cestě císaře Maxmiliána I. po Brazílii, kterou napsal v roce 1859 přehlížený brněnský botanik Jindřich Wawra.

Součástí botanického oddělení je také houbařská poradna, která při Moravském zemském muzeu v Brně vznikla v šedesátých letech a působí na Zelném trhu dodnes. Je určena všem Brňanům, kteří uvítají pomoc s určováním hub.

Botanické oddělení
- zaměřuje se na vyšší rostliny, houby a mechorosty s důrazem na střední a jižní Evropu
- herbáře oddělení čítají přes devět set tisíc položek, knihovna oddělení má přes šedesát tisíc svazků. Knihovna i herbář jsou přístupné odborné veřejnosti v pracovní době oddělení (nejlépe po předchozím ohlášení)
- vedoucím oddělení je od roku 1978 Karel Sutorý
- součástí oddělení je houbařská poradna, kterou vede Vladimír Antonín. Houbařská poradna se zaměřuje na určování hub (i pro veřejnost), lektorkou činnost, ochranu hub a spolupracuje také s nemocnicemi na expertizách při otravách houbami

Autor: Markéta Stulírová

9.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies