VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Botanické oddělení: herbáře, mechy i houby

Brno /FOTOGALERIE/ - Poslední díl seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea přibližuje rozsáhlé sbírky a činnost botanického oddělení.

9.10.2009
SDÍLEJ:

Botanické oddělení depozitáře Moravského zemského muzea v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea v Brně najdete v pravém sloupci.

Mechy, lišejníky, řasy, kapradiny, přesličky a cévnaté rostliny sbírají, lisují a evidují botanikové a odborníci Moravského zemského muzea v Brně. Celkem má botanické oddělení přes devět set tisíc herbářových položek a všechny z nich jsou dokladem toho, že se flóra a vegetace vyvíjejí. Dokazují současně i to, že rostliny, které byly před několika desetiletími v České republice časté, jsou dnes vzácné, a naopak: že rostliny, které mají svůj domov v dalekých zemích, se u nás postupně zabydlují.

Historie botanického oddělení sahá do roku 1818, kdy vzniklo Moravské zemské muzeum. Botanické oddělení sídlilo původně na Zelném trhu. Po válce, stejně jako oddělení entomologické, bylo ve vile v Preslově ulici a před deseti lety se přestěhovalo do Slatiny. Tam, v Hviezdoslavově ulici 29a, působí i dnes.

Od jara do podzimu

Zpočátku sbírky oddělení vznikaly s důrazem na moravský region, teprve později jako celosvětové. „Nejvíce máme cévnatých rostlin, sbírky ale samozřejmě obsahují i mechy, lišejníky, řasy nebo houby. Za nejcennější považujeme takzvané typy, což jsou rostliny, podle nichž byla vystavena jména nově popisovaných rostlin. Těch máme řádově deset tisíc,“ upozornil na důležitou část sbírky vedoucí botanického oddělení Karel Sutorý. Dodal, že tento „zlatý fond“ sbírek uchovávají ve speciálních červených obálkách.

Cévnaté rostliny botanikové sbírají od jara do podzimu, mechy v jakémkoliv ročním období. „Dříve se rostliny sbíraly do speciálních plechových schránek, které se nosily přes rameno. Dnes používáme uzavíratelné umělohmotné sáčky,“ prozradil postup odborníků Sutorý. Rostliny botanikové následně umísťují do speciálních sušicích papírů a lisují pomocí dřevěného lisu. „Nesmí se zmáčknout moc, ale ani málo. Délka sušení je různá, záleží na tloušťce a vodnatosti listu,“ uvedl Sutorý. Po usušení se rostliny na dva týdny vloží do mrazáku, nízká teplota totiž zničí škůdce a hmyz, kteří exempláře poškozují. Odolné jsou jen mechorosty, ty tuto dezinfekční proceduru absolvovat nemusejí.

Houby a mechorosty

Správně ošetřené rostliny pracovníci oddělení ukládají do papírových obálek a složek, které rozdělují dle čeledi a abecedy. V přízemí budovy ve Hviezdoslavově ulici využívají dva depozitáře, v každém z nich jsou kovové regály nebo modernější kompaktory. Ty umožňují využít maximální prostor místnosti. „Většinu sbírek máme zde. Asi polovina mechorostů a všech sto tisíc hub je v depozitáři na zámku v Budišově u Třebíče. Důležitou součástí botanického oddělení je také obsáhlá knihovna čítající okolo šedesáti tisíc svazků,“ dodal Sutorý.

Zcela unikátními jsou některé z botanických knih, k nimž patří Mathioliho herbář vydaný Danielem Adamem z Veleslavína v roce 1562 nebo kniha o cestě císaře Maxmiliána I. po Brazílii, kterou napsal v roce 1859 přehlížený brněnský botanik Jindřich Wawra.

Součástí botanického oddělení je také houbařská poradna, která při Moravském zemském muzeu v Brně vznikla v šedesátých letech a působí na Zelném trhu dodnes. Je určena všem Brňanům, kteří uvítají pomoc s určováním hub.

Botanické oddělení
- zaměřuje se na vyšší rostliny, houby a mechorosty s důrazem na střední a jižní Evropu
- herbáře oddělení čítají přes devět set tisíc položek, knihovna oddělení má přes šedesát tisíc svazků. Knihovna i herbář jsou přístupné odborné veřejnosti v pracovní době oddělení (nejlépe po předchozím ohlášení)
- vedoucím oddělení je od roku 1978 Karel Sutorý
- součástí oddělení je houbařská poradna, kterou vede Vladimír Antonín. Houbařská poradna se zaměřuje na určování hub (i pro veřejnost), lektorkou činnost, ochranu hub a spolupracuje také s nemocnicemi na expertizách při otravách houbami

Autor: Markéta Stulírová

9.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hustá doprava v okolí Koliště. Ulici kvůli opravám parovodů uzavřeli.
9 13

Řidiče v Brně omezí další uzavírka. Tentokrát na Moravském náměstí

Milan Lutonský v dresu Zbrojovky Brno.
1

Slavia šlapala a zaslouženě vyhrála titul, ocenil Lutonský

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Brno - Nepříjemné chvilky zažili v neděli v podvečer cestující v rychlíku směřujícím z Brna do Prahy. Anonym totiž ohlásil, že v soupravě je bomba. Policisté vlak prohledali v zastávce Královo Pole, žádnou výbušninu nenašli.

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Brno – Nuda u vody? Na koupalištích na Brněnsku letos zřejmě nehrozí. Hned na několika koupalištích totiž lidé najdou nové hřiště nebo zajímavé možnosti, jak si zpestřit letní program. V Tišnově se rodiny s dětmi dočkají vytouženého bazénu pro děti.

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies