VYBERTE SI REGION

Bouře zachycuje rozervanost lidské duše

Brno - (ROZHOVOR) Od dnešního večera se až do soboty vždy v půl deváté večer rozezní hrad Špilberk hudbou Zbyňka Matějů. Na velkém nádvoří tam totiž mohou Brňané v následujících čtyřech dnech zhlédnout Shakespearovo drama Bouře v režii Jakuba Korčáka s Janem Třískou v roli otroka Kalibana.

9.7.2008
SDÍLEJ:

Režisér Jakub KorčákFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Jakuba Korčáka, divadelníka působícího mimo jiné také v Brně, si mohou příznivci divadla pamatovat také jako režiséra loňské premiéry v Redutě Jak se bavil pan Sloane či předloňské inscenace v Mahenově divadle Dvanáct rozhněvaných mužů.

Bouře je považována za jednu z nejvýznamnějších her Williama Shakespeara, proč myslíte, že tomu tak je?

Bouře je hra se silnou poezií. Může být nazírána jako hra o síle a záludnosti divadla, jako politická hra o kolonialismu a věčném mocenském boji, jako absurdní modelové drama o historii světa a šíleného lidstva, které bloudí v zajetí klamu a sebeklamu… V Bouři ale můžeme vidět i obraz rozervané lidské duše. Svár protikladných sil, který v ní probíhá, vede nakonec k vnitřní proměně člověka.

V Bouři tedy spíše převládají tragické prvky?

Bouře je vlastně takovým Shakespearovým rozloučením s divadlem. Je to hra, která pojednává o lidském zrání, a která má mnoho rovin – na jedné straně je to jakýsi dokument o ztroskotání zakládající se na skutečných událostech. Pak je to však rozvinuto dál, až v pohádkově bájné metafory o lidském životě, zrání a odpuštění. Také jsou tam výrazné komediální prvky, jenž se současně prolínají s tragickým nábojem.

Na překladu jste spolupracoval se dvěma překladateli, s Lubomírem Feldekem a Martinem Hilským. Jak jste si rozuměli?

Požádal jsem o spolupráci dramaturga Martina Porubjaka, aby se na sladění textu podílel. Některé záležitosti se objasňovaly v průběhu zkoušení, aby do sebe vše zapadalo. Přístup obou překladatelů je trošku jiný, ale věřím, že inscenace texty scelí.

A co spolupráce s Martinem Hilským?

S ním pracuji velmi rád. Dokonce jsem inscenoval první Shakespearův text právě z jeho překladu. Vždycky to pro mě byla výjimečná a radostná spolupráce. Setkávání s ním je pro mě velmi inspirativní. Obdivuhodný je jeho způsob nazírání na Shakespeara, včetně neobvyklé péče o každý detail, o jeho sladění s originálem. K přiblížení k současnému vnímání, k současné době, aniž by text znásilňoval nějakým prvoplánovým pohledem.

Kdy jste se k tomuto Shakespearově textu poprvé dostal a kolik času uplynulo mezi tím, než jste poprvé pomyslel na to, že byste ji rád režíroval?

K textu jsem se dostal pradávno, tam snad moje paměť ani nedohlédne. Bylo to někdy v dobách, kdy jsem se s Shakespearem teprve seznamoval. Je to hra, o které jsem dlouho uvažoval, že bych se s ní potkal. A právě tady se mi zdálo, že je pro to příznivá konstelace. Vyplynulo to z více věcí.

Hra měla premiéru loni v Praze, co vám proběhlo hlavou, když skončilo poslední dějství a diváci začali tleskat?

Shakespearovské slavnosti jsou vždy specifickým projektem, je to něco úplně jiného než zkoušení v běžném divadle. Až na malé výjimky – a tou je v Bouři právě role Kalibana, který nemá alternaci – se zkouší všechny role a z velké části v extrémních podmínkách, v zimě, v noci… To vše klade větší nároky na člověka, který je nezná při běžné práci. Ale je to takové veliké dobrodružství, takže když to končí, tak je člověk na jednu stranu vděčný tomu, jak to dopadlo, na druhou stranu si říká: dobře, že jsme to všechno přežili.

Do role otroka Kalibana jste obsadil Jana Třísku. Souviselo vaše rozhodnutí s jeho předchozím účinkováním v Králi Learovi?

O tom, že bychom spolu rádi něco udělali, jsme spolu mluvili už dříve, takže ony ty úvahy byly při volbě tohoto textu trošku vedeny i tímto směrem.

Souvisel s vaší volbou i fakt, že jste Třískovým synovcem?

Tak určitě tím, že jsme spolu byli v kontaktu, to s tím souviselo. Já si ho však vážím jako skvělého herce, a to byl ten hlavní důvod, proč jsem s ním chtěl pracovat. Jistěže je také hezké setkávat se se strýcem, kterého jinak vidím velmi málo. Ale to byla ta druhá část věci, tou první bylo moje přání poznat jej zblízka, při práci. Z takovýchto setkání se totiž člověk sám velmi učí a roste na nich.

Jak už jste zmínil, Jan Tříska nemá alternaci. Jak velké je to pro režiséra riziko a souvisí to nějak i s vaší důvěrou v něj či disciplínou herce?

Jan Tříska to jednak nechtěl a já se přiznám, že tomu vždycky dávám přednost. Práce na roli je potom totiž soustředěnější a informace se přenáší ze zkoušky na zkoušku a není to zprostředkované. Důvody, které vedou k alternacím, jsou většinou spíše provozní, i když se často v jedné alternaci setkávají výjimečné osobnosti. Pro režiséra je však jednodušší ten jeden, takzvaný fokus.

Plánujete Bouři i na příští rok?

To je věc agentury, tohle vůbec nezáleží na mě.

Máte v úmyslu režírovat nějaké další Shakespearovo drama?

Shakespeare je vždy krásná výzva, ale v tuto chvíli žádnou takovou vizi nemám. Ale je to rozhodně něco, co je stále v mém živém povědomí.

Od roku 2005 do roku 2007 jste v Brně působil jako umělecký šéf Činohry Národního divadla, jak na toto období vzpomínáte?

Bylo to pro mě hodně inspirativní, současně to však byla velmi tvrdá práce.

Už jste tu však nechtěl déle zůstat…

To ne. Můj odchod souvisel s nástupem nového ředitele, který si to nepřál.

Letos měla v Opeře ve švédském Göteborgu premiéru Čajkovského opera Evžen Oněgin, kterou jste režíroval. Jak vznikla ta spolupráce?

Oslovil mě David Radek, který je tam šéfrežisérem. Myslím, že se to povedlo a považuji si toho. Byla to pro mě velmi cenná zkušenost.

The Tempest (Bouře)
Autor
: William Shakespeare
Režie: Jakub Korčák
Hudba: Zbyněk Matějů
Hrají: Jan Tříska (Kaliban), Dušan Jamrich, Emil Horváth a Martin Huba (Prospero), Adrian Jastraban a Martin Pechlát (Ariel), Zuzana Kajnarová a Antonie Talacková (Miranda), Ondřej Pavelka, Filip Čapka
Kde: 9. – 12. července na velkém nádvoří hradu Špilberk
Vstupné: 250,– až 550,– Kč, hraje se za každého počasí

Autor: Markéta Stulírová

9.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies