Série fotografií vánočních stromků odložených u popelnic a v protipólu k nim romantická báseň Heinricha Heineho: verše opěvující přerozkošnou zemi a smrk čnící v severních horách. Trochu ironicky, trochu humorně pojala Zdena Kolečková svou instalaci spojující téma poetické monumentality s motivem současné městské krajiny. Dílo výtvarnice pojmenovala Lyrická mezihra a tento název nakonec zastřešil i její výstavu, kterou od včerejška hostí Dům umění města Brna.

Zdena Kolečková se ve své tvorbě dotýká diskutovaných a mnohdy palčivých témat. V centru jejího zájmu stojí především odsun Němců z území bývalých Sudet, ale také traumata pramenící z devastace krajiny či nevyjasněných vztahů současné generace ke svým kořenům. A právě toto vše se odráží i na brněnské výstavě. „Výstava rozkrývá souvstažnost lidských osudů s politickou situací, v níž se hrdinové ,příběhů' ocitají nezávisle na vlastní vůli," říká kurátor výstavy František Kowolowski s tím, že Kolečková ve své tvorbě využívá média fotografie, instalace, videa či malby.

Vedle již zmíněné instalace Lyrická mezihra, kterou Kolečková dokončila letos, výstava zahrnuje také instalaci Made in Ghetto. K jejímu vzniku autorku inspirovala ústecká čtvrť Předlice, která byla kdysi proslulá díky chemickému průmyslu. Nyní je však známá hlavně kvůli sociálním problémům a totálnímu úpadku. Zdena Kolečková v této oblasti rok sbírala volně rostoucí byliny a ovoce. „Vyráběla jsem z nich potraviny, nápoje, krémy, prací prášky, a to podle původních receptů," vysvětluje Kolečková, která své „výrobky" nechala následně otestovat v laboratoři. „Testy měly odhalit přítomnost těžkých kovů. Zajímavé bylo, že všechny výrobky stanovené limity splnily, což dokládá přiložená tabulka. Jsem však přesvědčena o tom, že dlouhodobé užívání potravin či kosmetických výrobků by nebylo možné," dodává výtvarnice.

Na krajinu zničenou průmyslovou výrobou Kolečková upozorňuje také ve fotografii nazvané Zdař Bůh! Autorka ji pořídila z okna zámku Jezeří, který stojí nad hnědouhelným dolem. „Snímek zachycuje měsíční krajinu s obřím velkorypadlem. Dříve byl přitom pohled ze zámku považován za jeden z nejkrásnějších v Čechách," zdůrazňuje Kolečková.

Z dalších prací autorky zaplnily Galerii Jaroslava Krále v Domě umění také práce Jedním dechem a Nejlepší kamarádka. „Tato díla zachycují vzájemně prostupné časové roviny přítomnosti a sedmdesátých či osmdesátých let 20. století, tedy období autorčina dětství," vysvětluje kurátor Kowolowski.

Zdena Kolečková patří mezi představitelky střední generace výtvarných umělkyň. Na české scéně se začala prosazovat v polovině devadesátých let 20. století, podobně jako známější Veronika Bromová, Milena Dopitová či Markéta Othová. Současně ji lze přiřadit k zástupcům takzvaného ústeckého výtvarného okruhu, který utváří například Jiří Černický, Jitka Géringová, Pavel Kopřiva či Michaela Thelenová.

Aktuálně Zdena Kolečková spolu s uměleckou tvorbou vyučuje na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde vede ateliér Fotografie v anglickém jazyce. Brněnská prezentace autorky, kterou hostí Galerie Jaroslava Krále v brněnském Domě umění, potrvá do 2. června 2013. „Výstava vznikla u příležitosti výstavního projektu Galerie G99, jehož kurátorem je František Kowolowski," uvedla mluvčí Domu umění města Brna Jana Řeháková.

KDO JE ZDENA KOLEČKOVÁ?

- její tvorba je spjata s územím severních Čech a městem Ústí nad Labem, kde se Zdena Kolečková v roce 1969 narodila a kde žije a pracuje

- ve svých dílech reaguje především na společensko-politická či historická kontroverzní témata: například na problematiku odsunu německého obyvatelstva z území bývalých Sudet, na devastaci severočeské krajiny poznamenané těžbou uhlí a chemickým průmyslem

- aktuální výstava Lyrická mezihra představuje tvorbu autorky v širších souvislostech. Výstavu nově hostí brněnský Dům umění, a to do 2. června