VYBERTE SI REGION

Brno dnes uctí Leoše Janáčka

Brno - Před osmdesáti lety zemřel skladatel Leoš Janáček. Výročí připomenou dnešní vzpomínkové akce.

12.8.2008
SDÍLEJ:

Leoš JanáčekFoto: wikipedia.org

Je dvanáctého srpna roku 1928, den, kdy na zápal plic uprostřed práce na své poslední opeře Z mrtvého domu zemřel v ostravském sanatoriu hudební skladatel Leoš Janáček. Přivezli ho tam v horečkách z Hukvald, jeho rodného města, do kterého se často vracel, aby v okolí tamější zříceniny přemýšlel o hudbě i svých osobních prohrách. I přesto, že Janáček zemřel v Ostravě, konal se jeho pohřeb o tři dny později v Brně – ve starém Janáčkově divadle, kde měla svou premiéru většina jeho oper. Dnes, přesně o osmdesát let později, zavzpomínají Brňané na Leoše Janáčka znovu, a to u jeho hrobu na Ústředním hřbitově v Brně.

„Vzpomínkový akt začne v jedenáct hodin dopoledne a jeho součástí bude provedení Janáčkova mužského sboru Potulný šílenec. Začátek tohoto díla, jenž je mimojiné vyrytý i na náhrobku, vznikl na text básníka Thákúra a poprvé ji v roce 1924 provedlo Pěvecké sdružení moravských učitelů,“ přiblížila dnešní program ředitelka Nadace Leoše Janáčka Eva Drlíková. Dodala, že stejné pěvecké sdružení toto pozdní Janáčkovo dílo představí Brňanům i dnes.

Brno, Praha, Anglie

I když měl Janáček k Hukvaldům, kde se v roce 1854 narodil, velice blízký vztah, byl veškerou činností připoután k Brnu. Studovat do Brna přišel jako jedenáctiletý kluk. „Otec jej poslal do starobrněnského kláštera, kde ho v nadání podporoval významný sborový skladatel Pavel Křížkovský. Poté Janáček absolvoval dva ročníky varhanické školy v Praze a studoval konzervatoř v Lipsku a ve Vídni,“ uvedla o skladatelově mládí Veronika Vejvodová z Památníku Leoše Janáčka v brněnské Smetanově ulici. Ten vznikl z původního domu manželů Janáčkových a před čtyřmi lety byl po rekonstrukci znovuotevřen veřejnosti.

Ještě předtím však Janáček se svou ženou Zdeňkou Schulzovou žil na Starém Brně v Měšťanské (nynější Křížové pozn. redakce) ulici. Po narození dcery Olgy se přestěhovali na Klášterní (nynější Mendlovo pozn. redakce) náměstí. Tam vznikla i první opera Šárka. Bohužel se k tomuto místu váže i nešťastný rodinný osud – ve dvou letech zde zemřel jeho syn Vladimír a poté i jeho dcera Olga. Smrt oblíbené dcery Janáčka zasáhla v roce 1903, tedy v době, kdy skladatel dokončoval své životní dílo, operu Její pastorkyňa.

„Předlohu mu tvořila stejnojmenná hra Gabriely Preissové a Janáček na ní pracoval téměř devět let. Hledal tehdy svůj hudební výraz, a protože ji pražské Národní divadlo odmítalo provést, musel se spokojit s brněnským uvedením. Šéf pražské opery Kovařovic ji totiž dvanáct let odmítal,“ vysvětlila Vejvodová. I když ředitel pražské opery nakonec ustoupil, nepřestal nikdy mluvit o Janáčkově diletantismu a provedl v opeře spoustu změn.

V rozhovoru Tomáše Sedláčka s Milanem Kunderou z roku 2004, na otázku, zda se pro tyto úpravy Janáček nebouřil, Kundera odpovídá: „Jistěže ano. Ale jak víme, vše závisí na poměru sil. A slabý byl Janáček. Měl dvaašedesát let a byl téměř neznámý. Kdyby se byl příliš bránil, mohl čekat na premiéru ještě dalších deset let. Opomíjen a ponižován českými krajany našel Janáček pevnou oporu v Maxi Brodovi.“

Právě německý židovský spisovatel a hudební kritik Max Brod, kterého svět zná jako vydavatele Franze Kafky, zůstával Janáčkovi po zhlédnutí Její pastorkyně velkou oporou. Teprve v roce 1982, tedy šestašedesát let po pražské premiéře, je Pastorkyňa dirigentem Mackerrasem v Anglii zinscenována tak, jak ji Janáček původně napsal.

Paříž, Brno, USA

Veřejných poct se Leoši Janáčkovi dostává až po pražské premiéře Pastorkyně, tedy v jeho posledních dvanácti letech života. Je jmenován prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity, profesorem pražské konzervatoře a jeho dílo proniká stále více do zahraničí.

„U příležitosti letošního výročí připravuje Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s pařížskou Sorbonnou mezinárodní konferenci, která se uskuteční prvního října v Brně. První část se konala již v Paříži, zakončení bude v New Yorku,“ uvedla Vejvodová a dodala, že Janáčkovi bude patřit také každoročně pořádaný hudební festival Moravský podzim.

Autor: Markéta Stulírová

12.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies