VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brno dnes uctí Leoše Janáčka

Brno - Před osmdesáti lety zemřel skladatel Leoš Janáček. Výročí připomenou dnešní vzpomínkové akce.

12.8.2008
SDÍLEJ:

Leoš JanáčekFoto: wikipedia.org

Je dvanáctého srpna roku 1928, den, kdy na zápal plic uprostřed práce na své poslední opeře Z mrtvého domu zemřel v ostravském sanatoriu hudební skladatel Leoš Janáček. Přivezli ho tam v horečkách z Hukvald, jeho rodného města, do kterého se často vracel, aby v okolí tamější zříceniny přemýšlel o hudbě i svých osobních prohrách. I přesto, že Janáček zemřel v Ostravě, konal se jeho pohřeb o tři dny později v Brně – ve starém Janáčkově divadle, kde měla svou premiéru většina jeho oper. Dnes, přesně o osmdesát let později, zavzpomínají Brňané na Leoše Janáčka znovu, a to u jeho hrobu na Ústředním hřbitově v Brně.

„Vzpomínkový akt začne v jedenáct hodin dopoledne a jeho součástí bude provedení Janáčkova mužského sboru Potulný šílenec. Začátek tohoto díla, jenž je mimojiné vyrytý i na náhrobku, vznikl na text básníka Thákúra a poprvé ji v roce 1924 provedlo Pěvecké sdružení moravských učitelů,“ přiblížila dnešní program ředitelka Nadace Leoše Janáčka Eva Drlíková. Dodala, že stejné pěvecké sdružení toto pozdní Janáčkovo dílo představí Brňanům i dnes.

Brno, Praha, Anglie

I když měl Janáček k Hukvaldům, kde se v roce 1854 narodil, velice blízký vztah, byl veškerou činností připoután k Brnu. Studovat do Brna přišel jako jedenáctiletý kluk. „Otec jej poslal do starobrněnského kláštera, kde ho v nadání podporoval významný sborový skladatel Pavel Křížkovský. Poté Janáček absolvoval dva ročníky varhanické školy v Praze a studoval konzervatoř v Lipsku a ve Vídni,“ uvedla o skladatelově mládí Veronika Vejvodová z Památníku Leoše Janáčka v brněnské Smetanově ulici. Ten vznikl z původního domu manželů Janáčkových a před čtyřmi lety byl po rekonstrukci znovuotevřen veřejnosti.

Ještě předtím však Janáček se svou ženou Zdeňkou Schulzovou žil na Starém Brně v Měšťanské (nynější Křížové pozn. redakce) ulici. Po narození dcery Olgy se přestěhovali na Klášterní (nynější Mendlovo pozn. redakce) náměstí. Tam vznikla i první opera Šárka. Bohužel se k tomuto místu váže i nešťastný rodinný osud – ve dvou letech zde zemřel jeho syn Vladimír a poté i jeho dcera Olga. Smrt oblíbené dcery Janáčka zasáhla v roce 1903, tedy v době, kdy skladatel dokončoval své životní dílo, operu Její pastorkyňa.

„Předlohu mu tvořila stejnojmenná hra Gabriely Preissové a Janáček na ní pracoval téměř devět let. Hledal tehdy svůj hudební výraz, a protože ji pražské Národní divadlo odmítalo provést, musel se spokojit s brněnským uvedením. Šéf pražské opery Kovařovic ji totiž dvanáct let odmítal,“ vysvětlila Vejvodová. I když ředitel pražské opery nakonec ustoupil, nepřestal nikdy mluvit o Janáčkově diletantismu a provedl v opeře spoustu změn.

V rozhovoru Tomáše Sedláčka s Milanem Kunderou z roku 2004, na otázku, zda se pro tyto úpravy Janáček nebouřil, Kundera odpovídá: „Jistěže ano. Ale jak víme, vše závisí na poměru sil. A slabý byl Janáček. Měl dvaašedesát let a byl téměř neznámý. Kdyby se byl příliš bránil, mohl čekat na premiéru ještě dalších deset let. Opomíjen a ponižován českými krajany našel Janáček pevnou oporu v Maxi Brodovi.“

Právě německý židovský spisovatel a hudební kritik Max Brod, kterého svět zná jako vydavatele Franze Kafky, zůstával Janáčkovi po zhlédnutí Její pastorkyně velkou oporou. Teprve v roce 1982, tedy šestašedesát let po pražské premiéře, je Pastorkyňa dirigentem Mackerrasem v Anglii zinscenována tak, jak ji Janáček původně napsal.

Paříž, Brno, USA

Veřejných poct se Leoši Janáčkovi dostává až po pražské premiéře Pastorkyně, tedy v jeho posledních dvanácti letech života. Je jmenován prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity, profesorem pražské konzervatoře a jeho dílo proniká stále více do zahraničí.

„U příležitosti letošního výročí připravuje Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s pařížskou Sorbonnou mezinárodní konferenci, která se uskuteční prvního října v Brně. První část se konala již v Paříži, zakončení bude v New Yorku,“ uvedla Vejvodová a dodala, že Janáčkovi bude patřit také každoročně pořádaný hudební festival Moravský podzim.

Autor: Markéta Stulírová

12.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
2

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, povídá výčepní z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies