VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brno si připomíná 140 let architekta Loose

Brno - Klasik moderní architektury Adolf Loos se narodil přesně před sto čtyřiceti lety. K výročí vychází kniha Brněnské stopy Adolfa Loose.

10.12.2010
SDÍLEJ:

Výstava v Brně věnovaná Adolfu Loosovi.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Svou esejí Ornament a zločin v roce 1911 pohnul stojatými vodami světové architektury. Jeho stavby dodnes platí za skvosty moderního stavebnictví, mnohé z nich přitom utvářejí nezaměnitelný vzhled Plzně, Prahy a Brna. Dnes uplyne sto čtyřicet let od chvíle, kdy se narodil architekt Adolf Loos.

Na svět přišel 10. prosince 1870 v Brně v rodině zavedeného kameníka a sochaře. Po studiích v Liberci a v Drážďanech se usadil ve Vídni, kde se brzy stal čelním představitelem evropského modernismu. Dnes je řazen vedle takových osobností jako jsou Frank Lloyd Wright, Le Corbusier, nebo Mies van der Rohe. V Paříži postavil dům pro básníka Tristana Tzaru, Vídeň se pyšní obchodním domem Goldmann & Salatsch, Praha má zase Loosem navrženou Müllerovu vilu.

Loosův život a dílo Brňanům měla připomněla i nedávná výstava Muzea města Brna nazvaná podvojně Adolf Loos – dílo v českých zemích. Brněnské stopy Adolfa Loose. Podle autorů měla expozice úspěch. „Výstava předčila naše očekávání. Podle ohlasů návštěvníků se nám podařilo přiblížit tohoto pro Brno důležitého tvůrce lidem. Návštěvníci se dozvěděli více i o otci Adolfa Loose, který byl také důležitou osobností,“ přiblížil úspěchy nedávné výstavy její spoluautor Jindřich Chatrný.

Návštěvníci mohli v místnostech hradu Špilberk obdivovat nejen zmíněné stavby, ale i vzácné interiéry plzeňských obytných domů, domy v Hrušovanech u Brna, či nerealizovaný návrh domu pro herečku Josephine Bakerovou. Loos, který se už v roce 1899 distancoval od vídeňské školy secese, platil za tvrdého kritika historizující architektury. Jeho názory proto často nebyly přijímány, ovšem dnešní historici umění mu v mnohém dávají za pravdu. Jeho text Ornament a zločin je dodnes považován za nejvýznamnější v teorii architektury a kultury 20. století. Loos nebyl známý jen v Evropě. V letech 1893 až 1896 pobýval v USA, odkud si přivezl nový pohled na architekturu. Zemřel 23. srpna 1933 v Kalksburgu u Vídně.

Jedním z důležitých poslání loosovské expozice bylo také vysvětlení důležitosti architektova odkazu v České republice. Někteří badatelé totiž nedávno zjistili, že Loosem navržené stavby a interiéry jsou ve velmi špatném stavu. „Týkalo se to především plzeňských realizací, ale už se v tomto směru ledacos změnilo. Na druhou stranu je dobře, že se prostřednictvím výstavy o Loosovi dozvěděli lidé, kteří mají moc o něčem rozhodovat, stejně jako architekta více poznala veřejnost. Bude se teď na jeho stavby dívat jinak než dříve,“ řekl Chatrný. Dodal, že čím víc se o autorovi bude mluvit a psát, tím lépe bude jeho jedinečné dílo přijímáno.

Jindřich Chatrný spolu s badatelkou Dagmar Černouškovou připravil knihu nazvanou shodně s výstavou Brněnské stopy Adolfa Loose. Publikaci autoři pokřtí v pondělí 13. prosince v prostorách HaDivadla. „Kniha vychází k výročí narození Adolfa Loose. Nabízíme v ní konkrétní pohled na tohoto architekta a objasňujeme především jeho působení v souvislosti s Brnem a okolím,“ uvedl Chatrný. Připomněl, že kniha upozorňuje i na brněnské dílo Loosových žáků, Loosovu spolupráci s designérem Janem Vaňkem nebo jeho vazby na architekty Bohuslava Fuchse a Ernsta Wiesnera. „Úvod napsal kurátor Loosovy sbírky ve vídeňské Albertině Markus Kristen. Knihu pokřtí brněnský historik umění Jan Sedlák a kurátorka Galerie výtvarného umění ve Zlíně Ladislava Horňáková,“ vyjmenoval Chatrný.

Adolf Loos: brněnský rodák
životní data:
10. prosince 1870 (Brno) – 23. srpna 1933 (Kalksburg u Vídně)
zásadní díla ve světě:
vila Karma (Švýcarsko, 1903–12), obchodní dům Goldmann & Salatsch (Vídeň, 1909–11), dům básníka Tristana Tzary (Paříž, 1925–26)
díla v Českých zemích:
vila majitele cukrovaru (Hrušovany u Brna, 1914)
Müllerova vila (Praha, 1928–30)

Autor: Tomáš Soldán

10.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.
18

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Dny dopravní nostalgie v Brně.
17

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Nejlepší osvěžení? Jízda na obří skluzavce na Kraví hoře, pochvalují si Brňané

Brno /VIDEO/ – Z brněnské Kraví hory se v sobotu rozléhá nadšený výskot. Přestože je venku úmorné horko, davy lidí pospíchají parkem až na vrchol kopce. S nafukovacími kruhy nebo lehátky pod paží se přišli osvěžit na více než tři sta metrů dlouhou vodní skluzavku. V Brně začal druhý ročník akce Slide Czech, která se bude postupně konat ve více než deseti městech v České republice.

Nezletilý motorkář má středně těžké poranění nohy. Po srážce s náklaďákem

Brněnsko - V péči lékařů skončil v sobotu odpoledne sedmnáctiletý motorkář. Na křižovatce mezi Újezdem u Brna a Sokolnicemi na Brněnsku se srazil s nákladním autem. "Měl středně těžká poranění dolní končetiny. Záchranáři jej převezli do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd

Blanensko – Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

Díky práci snů zdarma cestuje po světě. Při natáčení mu ale opice ukradla kameru

Brno - Videa z různých koutů světa natáčí z loďky či horkovzdušného balonu. Sedmadvacetiletý Michal Gálik loni vyhrál v brněnské společnosti Sygic Travel konkurz na práci snů. Díky ní rok zdarma cestuje po světě a natáčí 360stupňová videa do internetové aplikace pro cestovatele. „Raději cestuji za přírodou než do měst. Je v nich na mě moc stresu a ruchu," tvrdí mladík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies