VYBERTE SI REGION

Buranteatr aneb Divadlo jinak

Brno /FOTOGALERIE/ – Vytvářet poctivé činoherní divadlo, které stojí hlavně na hereckých výkonech. S takovým cílem začala před víc jak šesti lety realizovat parta nadšenců, studentů Divadelní fakulty brněnské Janáčkovy akademie múzických umění, svůj sen o vlastním divadle.

14.11.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Buranteatr aneb Divadlo jinak.

Buranteatr aneb Divadlo jinak.Foto: DENÍK/Attila Racek

Po počátečním působení v Olomouci pod názvem Divadlo Tramtarie se stejná skupina tvůrců přesunula do Brna, kde našla stálou scénu jako Buranteatr. Činnost tohoto nezávislého divadla, které právě dnes slaví rok v prostorách Knihy Dobrovský, přibližuje první díl nového kulturní ho seriálu.

Myšlenka na založení divadla se zrodila v létě 2003 v hlavách Michala Zetela a Jana Šotkovského, kteří začali svoji vizi naplňovat v Olomouci, v sále bývalého hodolanského divadla.

„Toužili jsme naplnit náš sen o divadle klubového typu, které stálo i na počátku vlny malých českých divadel v šedesátých a sedmdesátých letech. A obklopili jsme se proto lidmi, kteří jsou navzájem spřízněni volbou, ne jenom společnou výplatní páskou,“ vzpomíná na úplné začátky dramaturg, autor, herec a režisér Jan Šotkovský. V olomoucké Tramtárii divadlo nakonec uvedlo čtyři inscenace, mezi nimi i slavnou adaptaci Williamsovy Tramvaje do stanice Touha.

V roce 2005 se soubor z finančních a kulturních důvodů přesunul do Brna, kde pod novým názvem Buranteatr pokračoval v započaté dramaturgii. Ovšem bez stálé scény. „Nejvíc jsme hostovali na sklepní scéně Centra experimentálního divadla nebo v Kabinetu múz. V těchto bojových podmínkách jsme působili víc než tři roky, kdy jsme nazkoušeli dohromady deset inscenací,“ uvedl umělecký šéf souboru Michal Zetel.

Od loňského podzimu našel Buranteatr stabilní zázemí v centru Brna, v Knihách Dobrovský, často označované jako „knihkupectví na Čáře proti hodinám“. „Původní sklad jsme si sami přebudovali na útulnou komorní scénu pro asi sedmdesát diváků. A je to úplně jiný pocit, když jsme si tady osahali každý milimetr prostoru,“ popsal začátky na nové scéně Zetel.

Díky stálému prostoru se mladé nezávislé profesionální divadlo dostalo do povědomí Brňanů a upoutalo i pozornost kritiky. Za rok Buranteatr odehrál skoro osmdesát představení, pravidelně vyjíždí i na zájezdy.

„Rozjelo se to slušně, lidí chodí hodně. Návštěvnost je v průměru asi osmdesátiprocentní a máme poloviční soběstačnost. Oproti tomu, kdy jsme dřív museli některá představení i úplně rušit kvůli nedostatku diváků, je to velký posun,“ naznačil Šotkovský. Doplnil, že nejúspěšnější inscenací ze současného repertoáru Burantetru je dramatizace hry Tennesseeho Williamse Skleněný zvěřinec, v němž jako host vystupuje také členka olomoucké činohry Ivana Plíhalová.

Dramaturgicky se Buranteatr zaměřuje na díla světová (Willliams, Reza, Mamet, McDonagh) i české dramatiky (Smoček, Uhde), které propojuje s vlastní autorskou tvorbou, především texty pro děti (Jak se hovnivál chtěl stát motýlem, V podpostelí, Jája a Pája). „Soustředíme se na hereckou práci, druhým opěrným bodem je právě text. Poetika našeho divadla směřuje k tragikomickému až grotesknímu pohledu na svět,“ pojmenoval inscenační styl Buranteatru Šotkovský.

Nejnovější inscenací, kterou soubor představí v premiéře příští sobotu, je původní hra Tomáše Baránka Jak sbalit ženu s podtitulem Praktická příručka technologie lovu. Text vychází z autorovy stejnojmenné knížky, které se za čtyři roky prodalo víc jak osmnáct tisíc výtisků. „Nemá to být jevištní didaktická příručka ani nijak hlubokomyslná výpověď, ale svěží a hravá komedie ze současnosti. Chceme, aby se diváci při hodinové inscenaci hlavně pobavili,“ uvedl autor Tomáš Baránek.

První výročí působení ve stálém prostoru, které Buranteatr slaví v sobotu, si od šesti hodin večer připomenou herci spolu s diváky odlehčenou kabaretní formou. Slavnostní večer potom zakončí repríza hry Yasminy Rezy Obraz, nejstarší inscenace z repertoáru Buranteatru.

Michal Isteník, herecká opora Buranteatru, říká: Jedeme spolu na stejné vlně

ROZHOVOR – Zpovzdálí a jen jako nadšený divák. Tak v začátcích sledoval počínání Buranteatru šestadvacetiletý herec Michal Isteník. Teprve po přesunu souboru z Olomouce do Brna začal s „Burany“ spolupracovat i aktivně. „Podvědomě jsem cítil, že s těmito lidmi chci dělat divadlo,“ přiznává Isteník.

Jak tedy vlastně došlo k vašemu spojení s Buranteatrem?
Původně to bylo přes mého kamaráda Honzu Šotkovského, se kterým jsme se pravidelně potkávali na Jiráskově Hronově. A hlavně jsem asi před čtyřmi lety viděl tehdy ještě v olomoucké Tramtárii jejich slavnou inscenaci Tramvaj do stanice Touha, která mě úplně dostala. Tak jsem se jim potom začal tak nenápadně vlichocovat do přízně, až mě nakonec mezi sebe přijali taky. (smích)

Od loňska máte angažmá v Městském divadle Brno. Budete v Buranteatru hrát dál?

Jasně. Jenom jsme se dohodli, že letos bych si udělal trochu volnější sezonu a nazkoušel jen jednu novou inscenaci, Dürenmattova Komplice.

Jak moc mělo vliv na fungování divadla získání stálé scény v Knihách Dobrovský?
Určitě jsme se dostali víc do povědomí a všichni nás teď můžou snadněji najít. Indiánských podmínek jsme si za ty roky předtím užili dost. A letošní sezona zatím jede fantasticky. Při některých reprízách Skleněného zvěřince jsme dokonce museli poslat asi patnáct diváků domů, protože je fakt už nešlo do toho malého sálu nacpat.

Dá se popsat, v čem je pro vás jedinečnost Buranteatru?
Pro mě je důležité, že je tam výborná parta kamarádů, kteří jedou na stejné vlně. Trávíme spolu čas i mimo divadlo, v létě jezdíme na chlapské dovolené, které si vždycky nějak tematicky zaštítíme. Předloni jsme vyrazili na socialistickou dovolenou k Balatonu, loni jsme byli na rybářské dovolené na Berounce, ale s pruty jsme k řece nedošli ani jednou.

Autor: Lenka Suchá

14.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies