VYBERTE SI REGION

Čajovník Bohumil Klváň: Do tajů čaje mě zasvětili hlavně cestovatelé

Brno /ROZHOVOR/ – Čajovník Bob. Pod tímto jménem ho zná každý, kdo se v brněnských čajovnách pohybuje. Chajovna pod jeho vedením patří k nejstarším v Brně, na Dominikánském náměstí sídlí už téměř dvacet let. A proč právě tento název? „Byl to nápad herce Pavla Zatloukala, který ji v roce 1997 zakládal. V transkripci z čínštiny se píše čaj jako cha, proto Chajovna. A i když jsme přidali nad „ch" háček, aby k vyslovení navedl, hosté odjakživa říkají Chajovna s „ch" na začátku," říká o vzniku názvu Bohumil Klváň.

8.12.2015
SDÍLEJ:

Vedoucí Chajovny Bohumil Klváň.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Jak jste k čajové kultuře a prostoru na Dominikánském náměstí našel cestu?

Vychutnávat si čaj, vonět ho, hledat v něm různé chutě a libovat si v tom, to mě naučil tatínek. V období puberty mě pak začal zajímat japonský šerm, umění ninjutsu a začal jsem se je učit. Od toho se pak odvíjel můj zájem o Japonsko, Čínu a jejich kulturu, která je s čajem úzce propojená.

A onen prostor Chajovny?

Kamarád, který se mnou cvičil, mimo jiné také jeden ze spolumajitelů tehdejší Chajovny, mě začal do čajů zasvěcovat: ukazoval mi, jak se s čaji pracuje. V létě roku 1999, kdy sháněli nějakého člověka, kamarád oslovil mě. Přijal mě a zaučil. Práce mě nadchla a strašně se mi to líbilo, také proto, že do čajoven chodili lidé se zájmem o východní kulturu a bojová umění.

Povědomí o čajové kultuře bylo malé. Kde jste se učili novému?

Ano, žádné školy na to nebyly, informací bylo málo a nikdo přesně nevěděl, jak se to v Japonsku a Asii dělá. Seznamovali nás s tím hlavně cestovatelé, kteří nás v čajovně navštěvovali, říkali, jak se kde čaj sklízí a připravuje. Celé mě to pohltilo a fascinovalo, uvědomoval jsem si, jak je atmosféra v čajovně a péče o hosta důležitá. Dokonce jsem hned dostal přezdívku Pan Čajínek, protože jsem pro své pozitivní vnímání věcí téměř vše zdrobňoval.

Co pro vás bylo nejtěžší?

Na úplném začátku toho bylo opravdu moc, ale protože mě to bavilo, vše šlo rychle. A kde scházely znalosti a zkušenosti, tam jsem to doháněl ochotou. Právě v začátcích jsem se nejvíc naučil od stálých hostů a cestovatelů, které Chajovna oslovila. V létě byla návštěvnost minimální a byl tedy čas povídat si. Určitě jsem se na začátku v mnoha věcech mýlil a uvědomil si to až časem. Například pu erh jsem znal jenom jako černý čaj, a když se jeden cestovatel ptal po zeleném druhu, tvrdil jsem, že takový neexistuje. Zelený pu erh se přitom vyráběl ještě o tisíc let dříve než černý, který se průmyslově dělá teprve od sedmdesátých let.

Vzpomenete nějaké cestovatele či osobnosti, které si do čajovny našly cestu?

Konkrétně ne, protože ne všichni se právě kvůli cestování pravidelně vraceli. Ale zpočátku sem chodilo hodně herců, což souvisí právě s Pavlem Zatloukalem. Kamarádil jsem se s nimi, oslovoval je křestním jménem, ale že bych pátral po jejich konkrétním osudu či úspěchu, to ne.

Jak vzpomínáte na začátky čajovny spojené s návštěvy herců?

Pavel jako herec cestoval s Provázkem a čaj si oblíbil. Po revoluci přicházelo spousta nového, začaly se objevovat čaje z Číny a Japonska. Pavla to bavilo, čaje byly jeho koníčkem, ale hlavně mu šlo o prostor, v němž Chajovna vznikla prostor alternativní, nový a nekuřácký, kde je možné scházet se a vykládat si. Dělal to zajímavě, například když se vyhlásila vernisáž jednoho obrazu, pořádal různé večírky nebo čaj o páté, kdy se přišlo ve stylu anglických dam a gentlemanů.

V roce 2004 se Pavel Zatloukal rozhodl Chajovnu prodat. Měl jiné povinnosti a koupil jste ji vy.

Dělal jsem pro něj provozního a svou práci jsem miloval. Dostal jsem od svého dědečka a tatínka půjčku na bydlení a místo toho jsem se rozhodl pro Chajovnu. Samozřejmě jsem do toho nešel s podnikatelským záměrem, ale protože jsem chtěl dál dělat svou práci.

S tím přišla i větší zodpovědnost, starost o zaměstnance, narostla konkurence… Co přineslo oněch osmnáct let? Co vše se pro vás a Chajovnu změnilo?

Změnilo se toho hodně, ale základ zůstal stejný. Myslím, že právě v tom je Chajovna specifická, že je pořád v pozitivním slova smyslu „stará", že tu zůstalo mnohé z jejích začátků. Je to odkaz Pavla Zatloukala, který to podporoval a přitom dával lidem svobodu. Záleželo tedy vždy na lidech, kteří v čajovně pracovali. Když jsme měli různé nápady, například začít používat skleněné konvičky, souhlasil. Byli jsme také například jednou z prvních čajoven, kde si člověk mohl čaj připravit stylem Kung Fu Cha, dělat si jednotlivé nálevy a maximálně si čaj vychutnat.

Kolik druhů čajů v současnosti nabízíte a jak to lze srovnat s devadesátými lé­ty?

Kolik jich máme přesně, to nevím, ale bude to okolo dvou stovek. Laikům však mnohé z nich můžou připadat podobné, protože i když mají stejné zpracování, liší se oblastí. V začátcích byla nabídka mnohem menší, asi padesát nebo šedesát čajů. Dovozců začalo přibývat a s nimi i jejich specializace na jednotlivé oblasti. Zatímco dřív jsme čaje nakupovali sami, přes známé nebo cestovatele, nyní už je to jednodušší. Kolem roku 2004 jsme například spolupracovali s jedním čínským velkoobchodem a byli na špičce čajoven v Evropě, sjížděli se k nám zákazníci z celé Evropy. Čajové speciality se snažím shánět stále.

Nakolik lze porovnat vztah České republiky k čajům s ostatními státy v Evropě?

Je známé, že my a také Poláci a Ukrajinci máme na počet obyvatel nejvíc čajoven, dokonce víc než Čína. Je to ale zavádějící v tom, že ve věhlasných oblastech pěstování čaje je čajoven spousta, když se to ale vztáhne na celou Čínu, je to jiné. Čaj je po vodě nejrozšířenější nápoj a v tom je Česká republika unikum. Spíše se proměňují lidé, kteří do čajoven chodí, a v posledních letech těchto podniků přibývá. Může za to i arabský styl jejich pojetí a nabídka vodních dýmek, ty jsou velmi oblíbeným relaxantem.

O vodních dýmkách se vedou rozporuplné diskuze, aktuálně hlavně kvůli možnému zákazu kouření v restauracích, což by se dotklo i čajoven. Máte ze zákazu obavu?

I když to bude znít zvláštně, sleduji to jen okrajově. Když jsem v Chajovně začínal, tak jsme byli prostorem čistě nekuřáckým. Byli jsme ale otevření všem, nejen japonské tradici, a protože zájem o arabské vodní dýmky byl obrovský, vyhradili jsme jim dýmkárnu. To bylo ale až po šesti letech a rozhodně to nevnímám jako prioritu. Nemám rád, když se někomu něco zakazuje, ale nevadilo by mi, kdyby tomu tak v čajovnách bylo. Když se ale zamyslím nad tím, že jsou lidé, které to baví, zakazovat bych jim to nechtěl. Rozhodně se tomu přizpůsobíme a myslím, že pokud zákaz bude, naší Chajovny se to až tak nedotkne.

Zmínil jste různé čajové oblasti. Která z nich čajům vévodí?

Jednoznačně Čína, která má nejvíc pestrou nabídku typů čajů i zpracování. Pak bych zmínil Indii, Taiwan a teprve poté Japonsko. Tam pijí spíš zelené čaje, ale je tam menší škála rozdílnosti než u čínských. Jsou dokonce i fandové a nadšenci, kteří pěstují čaj u nás. Jeho zpracování a výroba, to je mistrovství a u nás jsem se zatím nesetkal s nikým, komu by se to povedlo a kdo by byl spokojený.

Nakolik pití čaje člověka pozitivně ovlivňuje?

Pozitivní účinky mají všechny čaje. Zelený se samozřejmě musí po utržení do krátké doby usušit, aby se zabránilo oxidaci. Černý je černý právě pro to, že se po sklizení lístky mačkají, struktura lístku se narušuje a na povrch se dostávají enzymy, oxidace se tím urychluje. Já jsem v začátcích pil světlé oolongy a hlavně čaje zelené. Čaje více oxidované a pečené jsem si oblíbil až později a momentálně patří k mým nejmilejším. U každého člověka je to jiné. Někdy máte chuť na černý čaj, který vám sedí a zvedne náladu, jindy je to čaj zelený. Víceméně ale platí, že hlavně zelený čaj podporuje trávení. Je také více vhodné popíjet ho v létě, protože člověka ochladí. Černý čaj je zase spjatý s obdobím zimy, protože více zahřeje.

Jaká je práce čajovníka? Náročná? Obohacující?

Baví mě víc práce přímo okolo čajů než jiné starosti související s provozem. Jsem rád, že nás zákazníci podporují, chodí a nakoupí si, vždy se zvládne vše zaplatit a vychází to. Rozhodně to ale nedělám pro peníze, je to spíše o nadšení a přátelství s lidmi, kteří nás navštěvují.

z historie brněnské Chajovny- Chajovna se návštěvníkům poprvé otevřela v roce 1997, provozovateli byli brněnský herec Pavel Zatloukal a výtvarník Jaroslav Milfajt
- cestu si do ní našlo mnoho cestovatelů, herců a například i literát Ludvík Kundera, milovník oblíbeného nápoje a autor knihy Piju čaj
- aktuálně čajovna nabízí přes 200 druhů čajů, včetně specialit
- v návaznosti na Chajovnu vznikl seriál Čajová miska na cestách, který je spojený s výlety Bohumila Klváně. Na různých místech v přírodě připravuje čaje, fotograficky to zaznamená a snímky zveřejňuje na webových stránkách Chajovna.cz


Pavel Zatloukal: Kolegy z Provázku jsem zval na čínské víno

Brno - Na Provázek údajně přišel pro to, aby v srdcích fanynek nahradil odcházející Jiřího Bartošku, Karla Heřmánka a Svatopluka Skopala. V Sísově filmové verzi provázkovského muzikálu Balada pro banditu si zopakoval svou jevištní postavu koločavského starosty a zbojníka Derbaka, s delším časovým odstupem se před kamerou znovu ocitl, když mu Věra Chytilová svěřila úlohu kumpána Lojzy v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntag. A poté i v tragikomedii Vyhnání z ráje, kde ztvárnil rebela Krejzu. Dvasedmdesátiletý Pavel Zatloukal působí v Divadle Husa na provázku od roku 1972. A stejně jako divadlo je s jeho působením v Brně spojená Chajovna na Dominikánském náměstí.

LÉTA DEVADESÁTÁ. Chajovnu Pavel Zatloukal otevřel v roce 1997 spolu se scénografem Jaroslavem Milfajtem, který už měl zkušenost se zařizováním několika restaurací. Právě Milfajt vymyslel, jak čajovna bude vypadat. „Vyhlédli jsme si prostor v zadním traktu, kde tehdy působilo mnoho malých obchůdků. Původně Chajovnu tvořily jen tři ,kóje', teprve později se rozprostřela do prostoru 152 metrů čtverečních. Stala se druhou nejstarší čajovnou v Brně, první byla Dobrá čajovna," upřesňuje Zatloukal.

ČAJE Z ČÍNY. Čaje se nakupovaly hlavně v Praze. Pavel Zatloukal se seznámil s majitelem společnosti, která je dovážela z Hamburku. „Poté jsme čaje kupovali z Číny, stejně jak doplňkové čajové produkty. Prodávali jsme i čajovou keramiku od spřátelených výtvarníků," poznamenal Zatloukal.

ZÁZVORKY. Nabídka čajů se rozrostla o různé pochoutky, specialitou Chajovny jsou dodnes vyžadované zázvorky. Recept Pavel Zatloukal získal od své maminky, a aby nebyly hned tvrdé, pozměnil ho a vymyslel jinak.

LUDVÍK KUNDERA PIJE ČAJ. Básník, dramatik a překladatel Ludvík Kundera, který zemřel před pěti lety, byl svou náklonností k čaji proslulý. Chajovnu několikrát navštívil. „Chajovna se mu líbila. Neměl rád pytlíkové čaje, stejně jako název Jemča, což pro něj bylo synonymem nekvalitních čajů," vzpomíná Zatloukal. Své literární vyznání a vztah k čaji Kundera zvěčnil v knize Piju čaj.

POLÍVKA A PYTLÍKÁŘI. Na své herecké kolegy z Provázku Zatloukal vzpomíná spíše jako na milovníky čínského vína než čaje. „Protože to nebyli čajaři, zval jsem je na čínské víno, to přišli vždycky. Když jsme čajovnu s Jaroslavem Milfajtem otevírali, Bolek Polívka nám říkal pytlíkáři," říká herec, který v čajovně trávil den a večer utíkal na představení do Divadla Husa na provázku. S Chajovnou se Pavel Zatloukal z pozice majitele rozloučil v roce 2004, jeho nástupcem se stal Bohumil Klváň.

Autor: Markéta Stulírová

8.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Snad budou na řadě jiní. Další koláče by mě zruinovaly, smál se oslavenec Němec

Brno – Ráno donesl do brněnské kabiny koláč jako zápisné. A večer hokejový útočník Vojtěch Němec oslavil narozeniny se spoluhráči domácím extraligovým vítězstvím 4:3 nad Hradcem Králové. „Jsem zase o rok starší a je super, že jsme po dlouhé době vyhráli, splnilo se mi přání," povídal jedenatřicetiletý centr Němec.

Krokodýly přestěhují z vany zpět do terárií. Dostavuje se stanice Kamenačky

Brno-Židenice - Přestavba přírodovědecké stanice Kamenačky v brněnských Židenicích se blíží ke konci. Návštěvníky čeká nový skleník nebo terária s krokodýly.

AKTUALIZOVÁNO

Kometě konečně vyšel úvod zápasu. Na domácím ledě přetlačila Hradec Králové

Brno /FOTOGALERIE/ – Potřebovali zlepšit začátky utkání, na které v posledních kolech doplatili. A práce, které se týden věnovali, přinesla kýžený výsledek. Brněnští hokejisté v utkání 28. extraligového kola zdolali na domácím ledě Hradec Králové 4:3.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies