VYBERTE SI REGION

Chopin a Prokofjev aneb Dvě tváře romantiky

Brno /RECENZE/ - Festival Špilberk Brno nabídl Chopinův Klavírní koncert f moll iProkofjevův balet Romeo a Julie– díla, která mají mnoho společného.

16.8.2010
SDÍLEJ:

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno Aleksandar Marković.Foto: DENÍK/Attila Racek

MILOŠ ZAPLETAL

Chopinův Klavírní koncert f moll a Prokofjevův balet Romeo a Julie. Dvě díla, jež od sebe dělí více než sto let. A přesto mají mnoho společného. Přesvědčil o tom úvodní koncert mezinárodního hudebního festivalu Špilberk Brno 2010, který ve středu večer zahájil 11. ročník této přehlídky.

Hlavním jednotícím rysem Klavírního koncertu f moll a baletu Romeo a Julie je jistá romantičnost obou skladeb. V případě baletu je to literární předloha založená na slavném příběhu (ne)šťastné lásky sahající až za hrob, v případě prvního díla jde pak o (možná do jisté míry domnělý a pouze tradovaný) Chopinův citový vztah k jedné z krásek tehdejší Varšavy. Především je však jeho klavírní koncert hlubokou skladbou plnou bojovné energie vzniklou v předvečer revolučního roku 1830. Je také skladbou, která prověřuje klavíristy – a to nejen jejich techniku, ale také schopnost klavírem myslet, opravdově interpretovat.

Jde o skutečnost zvlášť pozoruhodnou, uvědomíme-li si, že Chopinovi bylo devatenáct let, když jej skládal (loni bylo 200. výročí jeho narození). Právě ona dramatická bouřlivá energie je tím, co jsem na zahajovacím koncertu letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Špilberk nejvíc postrádal.

Jan Simon je klavírista technicky zdatný, zkušený a v chopinovském repertoáru kovaný. Vždyť oba Chopinovy klavírní koncerty nahrál s Pražskou komorní filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. I na základě tohoto vystoupení mohu říci, že chopinovská poetika je mu nepochybně blízká – snad šlo o kouzlo okamžiku, které tentokrát chybělo.

Simon a šéfdirigent Filharmonie Brno Alexandar Marković pojali Chopinův druhý koncert jako intimní zpověď, lyrické introvertní dílo bez velkých výkyvů nálad, vypjatých vášní a známek vnitřního zápasu.

Koncert f moll je však perlou klavírní literatury vyžadující interpretaci přesně opačnou. Je to skladba patetická a revoluční. Fortissimo musí být skutečným fortissimem a velká gesta v třetí větě musí být pojata se vší pompou. Namísto toho hrála filharmonie bez větších dynamických výkyvů, ale i tak bohužel v nejméně vhodných okamžicích úplně „potopila“ zvuk klavíru. Snad pro onu lyričnost pojetí vyzněla nejlépe druhá věta, naopak nejvíc mě zklamala věta třetí, v níž chyběla závěrečná strhující gradace.

Naopak více než hodinový výběr z Prokofjevova baletu z roku 1935, který měl světovou premiéru právě v Brně, nabídl možnost k spravení chuti. Marković je dirigent rozmáchlého a velkého gesta, za kterým se však neskrývá jakákoliv samoúčelnost a filharmonie pod jeho taktovkou šlape jako dobře seřízený stroj. Orchestr, když přestal být vázán ohledy k sólovému klavíru, jako by pookřál a toho, co v první polovině večera nevíc chybělo – tedy dynamického odstínění – nabídl v míře nebývalé.

Prokofjevův balet je velmi náročný na souhru a také na správnou barevnou charakteristiku jednotlivých pasáží. V obou těchto bodech nebylo orchestru téměř co vytknout. Výběr z baletů je také posluchačsky velmi vděčný žánr, přesto publikum reagovalo neprávem poměrně vlažně.

Co obě díla také spojuje, je harmonické novátorství: Chopinovy harmonické postupy působily dva roky po Beethovenově smrti velmi nápadně a znamenaly jeden ze signálů nastupujícího hudebního romantismu; Prokofjev v době stalinského teroru pod vlivem neoklasicismu nově přehodnocoval základní harmonické zákonitosti, zejména durovou kadenci. Obě představují výrazný krok směrem k individualizované hudební řeči. Dnes je vidíme v jistém odstupu nejen jako dvě možné podoby toho, co jsme si zvykli nazývat „romantickým“, ale především jako dva skvosty moderního evropského umění.

Autor je studentem Hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně.

Podívejte se na fotogalerii z koncertu: Filharmonie Brno zahájila Festival Špilberk
16.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies