VYBERTE SI REGION

Daleký sever, ale blízké téma lásky, pomsty a nenávisti

Brno /RECENZE/ - Městské divadlo zakončilo sezonu původním muzikálem čerpajícím ze severské mytologie.

29.6.2009
SDÍLEJ:

Mysticko­romantický muzikál Balada o lásce.Foto: DENÍK/Attila Racek

Fotogalerii naleznete ZDE

Nejen na osvědčené muzikálové superhity zaměřuje svoji dramaturgii Městské divadlo Brno. Po světových Bídnících a Evitě přispělo do mozaiky současného hudebního divadla původním autorským muzikálem Balada o lásce (Singoalla), který měl na Hudební scéně premiéru 6. června.

Původní muzikály nastudované Městským divadlem v dřívějších sezonách vycházely namátkou buď z biblických námětů (Babylon), historických událostí (Koločava), Homérových eposů (Odysseia), nebo z aktuální současnosti (Svět plný andělů).

Tentokrát sáhli v Brně trochu riskantně po tématu Čechům na míle vzdáleném: po severské mytologii. Při sledování muzikálu se ale brzy ukáže, že od brněnských inscenátorů to nebyla vůbec špatná volba. I když totiž dokonale neznáme historické pozadí a místní reálie, tajemně mystický svět kdesi ve skandinávském království vytváří atraktivní kulisu pro jinak nadčasový příběh o lásce a pomstě.

Původní komorní verzi muzikálu Singoalla realizovali dramatik a režisér Rino Brezina s hudebním skladatelem Danielem Fikejzem před dvanácti lety v Klicperově divadle v Hradci Králové. Při současném nastudování doplnili tvůrčí tým ještě libretista Ivan Huvar a autor konečné textové úpravy Petr Gazdík. Pro toho tak jde po komponovaném večeru Jazz Side Story a několika inscenacích pro vlastní G-Studio o první velkou režii.

První polovina brněnské inscenace Balady o lásce plyne v hodně svižném tempu, které diváka prakticky nenechá vydechnout a nenásilně ho vtáhne do příběhu. Dějový spád ozvláštňují náročné akrobatické prvky přímo od hlavních hereckých aktérů i odvážná taneční čísla v choreografii Lucie Holánkové.

Navození až lyricky snové atmosféry s množstvím zajímavých světelných kontrastů umožňuje scéna vytvořená Danielem Dvořákem. Žádné ohromující efekty, ale jednoduše a přitom účelně interpretované přírodní živly, dřevěné kmeny, oheň a kouř. Scénické řešení dotváří vy〜užití dvou poloprůsvitných opon, které prostor nápaditě rozčleňují. Kostýmy z dílny Sylvy Zimuly Hanákové s převládající červeno-černou barvou zase patřičně odkazují k tajemnu a šamanským rituálním obřadům.

Hlavní sílu a emoce však vyvolává Gazdíkova inscenace především díky hudbě. Mysticky laděná partitura v sobě propojuje rockové a jazzové melodie s klasickými i etnickými prvky. Živý pětadvacetičlenný orchestr pod vedením dirigenta Dana Kalouska je interpretoval bezchybně. A i když Balada o lásce nepřináší žádný ústřední hit, který by si divák broukal ještě po cestě domů z divadla, jako celek působí hudba neotřele a invenčně.

Ve druhé části se však příběh zbytečně zadrhává, když autoři do děje přimotali i historické souvislosti včetně morové epidemie, náboženské obřady nebo filosofická rozjímání. Hlavní pozornost se přesouvá z mladých milenců na chlapce Steska, do té doby netušeného syna Erlanda a Singoally (náročnou dětskou roli výborně zvládl Marek Hurák). Teprve až samotný závěr přináší naději a víru v lepší budoucnost.

Titulní postavu pohanské Singoally, osudové ženy, manželky, milenky i matky, obdařila mladá Marta Prokopová pohybovou elegancí. Hůř už si vedla v hereckém projevu, když jí nešlo chvílemi pořádně rozumět, nevyvarovala se ani několika intonačních odchylek. Jejího milence, křesťana Erlanda, vykreslil Jiří Mach jako mužného a charismatického hrdinu.

Městské divadlo Brno má za sebou jednu z nejnabitějších sezon za poslední roky. Zakončilo ji sympatickým pokusem o původní autorské dílo, které českým divákům přiblížilo jinak vzdálenou severskou mytologii.

A určitě by ani nevadilo, kdyby se jméno hlavní hrdinky objevilo i přímo v názvu inscenace, a ne jen v jejím podtitulu. Singoalla není tak těžko zapamatovatelná a navíc zní patřičně exoticky i libozvučně.

Autor: Lenka Suchá

29.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies