VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Daleký sever, ale blízké téma lásky, pomsty a nenávisti

Brno /RECENZE/ - Městské divadlo zakončilo sezonu původním muzikálem čerpajícím ze severské mytologie.

29.6.2009
SDÍLEJ:

Mysticko­romantický muzikál Balada o lásce.Foto: DENÍK/Attila Racek

Fotogalerii naleznete ZDE

Nejen na osvědčené muzikálové superhity zaměřuje svoji dramaturgii Městské divadlo Brno. Po světových Bídnících a Evitě přispělo do mozaiky současného hudebního divadla původním autorským muzikálem Balada o lásce (Singoalla), který měl na Hudební scéně premiéru 6. června.

Původní muzikály nastudované Městským divadlem v dřívějších sezonách vycházely namátkou buď z biblických námětů (Babylon), historických událostí (Koločava), Homérových eposů (Odysseia), nebo z aktuální současnosti (Svět plný andělů).

Tentokrát sáhli v Brně trochu riskantně po tématu Čechům na míle vzdáleném: po severské mytologii. Při sledování muzikálu se ale brzy ukáže, že od brněnských inscenátorů to nebyla vůbec špatná volba. I když totiž dokonale neznáme historické pozadí a místní reálie, tajemně mystický svět kdesi ve skandinávském království vytváří atraktivní kulisu pro jinak nadčasový příběh o lásce a pomstě.

Původní komorní verzi muzikálu Singoalla realizovali dramatik a režisér Rino Brezina s hudebním skladatelem Danielem Fikejzem před dvanácti lety v Klicperově divadle v Hradci Králové. Při současném nastudování doplnili tvůrčí tým ještě libretista Ivan Huvar a autor konečné textové úpravy Petr Gazdík. Pro toho tak jde po komponovaném večeru Jazz Side Story a několika inscenacích pro vlastní G-Studio o první velkou režii.

První polovina brněnské inscenace Balady o lásce plyne v hodně svižném tempu, které diváka prakticky nenechá vydechnout a nenásilně ho vtáhne do příběhu. Dějový spád ozvláštňují náročné akrobatické prvky přímo od hlavních hereckých aktérů i odvážná taneční čísla v choreografii Lucie Holánkové.

Navození až lyricky snové atmosféry s množstvím zajímavých světelných kontrastů umožňuje scéna vytvořená Danielem Dvořákem. Žádné ohromující efekty, ale jednoduše a přitom účelně interpretované přírodní živly, dřevěné kmeny, oheň a kouř. Scénické řešení dotváří vy〜užití dvou poloprůsvitných opon, které prostor nápaditě rozčleňují. Kostýmy z dílny Sylvy Zimuly Hanákové s převládající červeno-černou barvou zase patřičně odkazují k tajemnu a šamanským rituálním obřadům.

Hlavní sílu a emoce však vyvolává Gazdíkova inscenace především díky hudbě. Mysticky laděná partitura v sobě propojuje rockové a jazzové melodie s klasickými i etnickými prvky. Živý pětadvacetičlenný orchestr pod vedením dirigenta Dana Kalouska je interpretoval bezchybně. A i když Balada o lásce nepřináší žádný ústřední hit, který by si divák broukal ještě po cestě domů z divadla, jako celek působí hudba neotřele a invenčně.

Ve druhé části se však příběh zbytečně zadrhává, když autoři do děje přimotali i historické souvislosti včetně morové epidemie, náboženské obřady nebo filosofická rozjímání. Hlavní pozornost se přesouvá z mladých milenců na chlapce Steska, do té doby netušeného syna Erlanda a Singoally (náročnou dětskou roli výborně zvládl Marek Hurák). Teprve až samotný závěr přináší naději a víru v lepší budoucnost.

Titulní postavu pohanské Singoally, osudové ženy, manželky, milenky i matky, obdařila mladá Marta Prokopová pohybovou elegancí. Hůř už si vedla v hereckém projevu, když jí nešlo chvílemi pořádně rozumět, nevyvarovala se ani několika intonačních odchylek. Jejího milence, křesťana Erlanda, vykreslil Jiří Mach jako mužného a charismatického hrdinu.

Městské divadlo Brno má za sebou jednu z nejnabitějších sezon za poslední roky. Zakončilo ji sympatickým pokusem o původní autorské dílo, které českým divákům přiblížilo jinak vzdálenou severskou mytologii.

A určitě by ani nevadilo, kdyby se jméno hlavní hrdinky objevilo i přímo v názvu inscenace, a ne jen v jejím podtitulu. Singoalla není tak těžko zapamatovatelná a navíc zní patřičně exoticky i libozvučně.

Autor: Lenka Suchá

29.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Vizualizace plánovaného komunitního centra.
10 12

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení