VYBERTE SI REGION

Divadlo, které hýčká náročného diváka

Vyškov /MALÁ DIVADLA JIŽNÍ MORAVY/ - Seriál Malá divadla jižní Moravy představuje Divadlo bez střechy, jež uvádí komorní inscenace silných příběhů.

3.12.2011 1
SDÍLEJ:

Divadlo bez střechy a hra Dvojhlavý orel. Foto: Jaroslav Štark

Zaměřují se především na náročnější diváky. V repertoáru mají příběhy složitých lidských osudů a nevyhýbají se ani větším projektům s podobně laděnou poetikou. Ochotníci z Divadla bez střechy působí ve Vyškově osmým rokem a za tu dobu prokázali, že patří k nejlepším českým amatérským souborům. Historii i současnost souboru přibližuje další díl sobotního seriálu Malá divadla jižní Moravy.

Domovskou scénou divadla je Besední dům ve Vyškově. Zde soubor uvádí premiéry a většinu repríz. „Sál pro 250 divákům je příliš velký, proto využíváme systému jakési poloarény a elevace hlediště. Naše inscenace nejsou stavěné přímo „na kukátko“ (pro klasické rozdělení prostoru na jeviště a hlediště, pozn. redakce), i když je tak hrát můžeme,“ říká herec a manažer souboru Alois Kummer. S Divadlem bez střechy začal Kummer intenzivněji spolupracovat v roce 2006, do té doby působil v jiných vyškovských souborech.

Datum vzniku divadla se váže k roku 2003. Od té doby soubor uvedl devět inscenací, premiéru další připravuje na únor příštího roku.

„Vedle klasických dramatických textů používáme vlastní dramatizace světové i české literatury. Důležitou složkou inscenací je jejich výtvarně-hudební stránka. Na tu klademe mimořádný důraz, stejně jako i na kvalitně a podrobně zpracované programy,“ říká Kummer a upozorňuje na klíčovou osobnost Divadla Bez střechy dramaturga Vladimíra Goldu.

Dále zmiňuje kmenové režiséry Rado Mesarče a Tomáše Dorazila, (který převzal práci po Dagmar Musilové), další inscenace s vyškovským souborem nastudovali například Petr Nýdrle ze Zlína nebo Ladislav Stýblo z Brna. Za scénografy Kummer jmenuje vyškovského výtvarníka Tomiše Zedníka.

Jádro? Deset lidí

V současnosti tvoří pevné jádro divadla deset osobností, a to včetně herců, kostyméra či dramaturga. „Jsme volným sdružením přátel divadla a členství tedy není evidováno. Fungujeme pod záštitou O. S. Thalia Vyškov a Městského kulturního střediska ve Vyškově, jež nám poskytují techniku a podobně,“ říká Kummer. Upřesňuje, že v poslední době soubor ve Vyškově hraje tak třikrát ročně, další reprízy divadlo nabízí publiku z okolních měst.

Svoji pozornost divadelníci soustředí také na festivaly. Z krajských festivalů v Hodoníně a v Kojetíně se ochotníkům podařilo postoupit na celostátní přehlídku do Třebíče. Tam Vyškovští odehráli Hrubínovu Romanci pro křídlovku, Lolitu, Té síly díl jsem já a Patříš mi!. Inscenace Lolita se pak probojovala až na celostátní výběrovou přehlídku Jiráskův Hronov, který je pro amatérská divadla nejvyšší metou.

„Z letošních přehlídek jsme se zúčastnili letního Festivalu Ludmily Cápkové v Kroměříži nebo festivalu Na prknech. V květnu to pak byl Divadelní Děčín, z něhož jsme postoupili na Jiráskův Hronov,“ říká Kummer. I přes dobrá festivalová umístění nachází divadelníci velkou radost především v reakcích diváků.

„Největším úspěchem je pro nás určitě potlesk publika, který je opravdu upřímný a od srdce. A když to vezmeme z hlediska měřitelného, tak lze za největší dosavadní úspěch Divadla bez střechy považovat dvojnásobnou účast na Jiráskově Hronově, který je považován za obdobu cen Thálie pro amatérská divadla,“ říká někdejší manažerka souboru Lenka Voráčová. Dodává, že titul Šťastná událost byl v Divadelních novinách 2009 ohodnocen jako inscenace roku nejen mezi amatéry, ale i mezi profesionály.

V nejbližší době se Divadlo bez střechy Brňanům představí příští neděli. 11. prosince totiž soubor poprvé zavítá na Stadion v Kounicově ulici, kde odehraje inscenaci Krize aneb Ještě jedna pohádka o lásce. V minulosti Vyškovští v Brně přitom hostovali už vícekrát, například na sklepní scéně Divadla Husy na provázku, v 7 a půlce nebo v Líšni.

UVEDENÉ INSCENACE (2003 - 2011)

- divadlo vzniklo v roce 2003, působí v Besedním domě ve Vyškově
- zaměřuje se zejména na náročnější diváky, jimž nabízí komorní inscenace silných příběhů složitých lidských osudů
- pevné jádro souboru nyní tvoří desítka členů, v minulosti to bylo i čtyřicet
- k inscenacím, které divadlo nastudovalo, patří Hrubínova Romance pro křídlovku (2003), Nabokovova Lolita (2005), Té síly díl jsem já na motivy Goethova a Marlowova Fausta (2006), Patříš mi! aneb Fernando Krapp mi napsal dopis (2007), Hypnoskop na motivy povídek Věry Chase (2007), Schody pro kočku (2007), Dvojhlavý orel Jeana Cocteaua (2008), Šťastná událost od Slawomira Mrożka (2009), hra, jejímž autorem je rumunský dramatik Mihai Ignat Krize aneb Ještě jedna pohádka o lásce (2010).
j v únoru 2012 soubor uvede hru Dey Loherové Modrovous Naděje žen

Na divadlo nezapomínám, tvrdí Lenka Voráčová

Vyškov - Lenka Voráčová se narodila v Brně, ale od svých dvou let žije ve Vyškově. S Divadlem bez střechy spolupracovala dlouhodobě: zajišťovala vystoupení, organizaci souboru a přihlašovala jej na přehlídky. Nyní je na rodičovské dovolené a nejvíce ji zaměstnává malá dcera. „O další možné spolupráci s divadlem rozhodne budoucnost,“ říká Voráčová.

U jaké příležitosti jste se souborem poprvé spolupracovala?
K divadlu jsem se dostala celkem náhodou. V době, kdy v divadle vznikalo nové představení, obnovovala se starší a vedly se diskuse o dalších, bylo potřeba trošku systematizovat práci. Herci i další lidé v divadle byli velmi vytíženi, dramaturg i oba režiséři také potřebovali trochu odlehčit. Proto jsem kývla na nabídku starat se o manažerské otázky fungování souboru.

Sledujete činnost souboru i nyní, když jste na rodičovské dovolené?
Péče o dcerku mě sice hodně zaměstnává, ale na divadlo nezapomínám. Stále pokukuji, co se v souboru děje a co se chystá, jen do toho nezasahuji. Ale stejně občas přijdou situace, kdy se ujmu své původní role.

Co je vaší profesí?
Než jsem odešla na mateřskou dovolenou, pracovala jsem na základní škole jako učitelka zeměpisu a jazyků. Taky jsem tam s dětmi vydávala školní časopis a vedla dramatický kroužek.

Kterou z dosud uvedených inscenací považujete za nejzdařilejší?
To lze říct jen těžko, ke každé mám osobní vztah. Velmi se mi do duše vryly Schody pro kočku (jejíž repliky mám na jazyku ještě dnes), Dvojhlavý orel (který se svou originalitou zapsal do paměti publika asi nejvíc) a taky Šťastná událost (její přípravu jsem prožívala už v průběhu své šťastné události očekávání potomka).

Autor: Markéta Stulírová

3.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies