VYBERTE SI REGION

Domácí bigbítová historie 1956 - 1989 v knižním formátu

Brno /RECENZE/ - Milovníci československé bigbítové, potažmo rockové historie zcela určitě uvítají vydání souborné publikace, která retrospektivně mapuje vývoj daného žánru od hlubokých padesátých let až do konce osmdesátých let minulého století.

10.8.2010
SDÍLEJ:

Přebal knihy Bigbítu.Foto: Nakladatelství Plus

Známý hudební kritik Ondřej Konrád a hudební publicista Vojtěch Lindaur autorsky zaštítili souborný historický přehled odnože společensky „problematické“ hudby, která významným způsobem generačně ovlivnila myšlení a cítění mládeže a za totalitního režimu se stala zjevnou i skrytou formou protestu té části národa, která odmítala akceptovat dirigistický způsob řízené kultury z vyšších míst a chtěla si vytvářet vlastní nezávislou svobodomyslnou hudbu podle vzorů hudebních trendů přicházejících zpoza železné opony…

Kniha se vrací ke kořenům a prvotním začátkům bigbítu, který se v československých podmínkách padesátých let rodil z ilegálně importovaného amerického rock and rollu. Kulturní politika státu byla řízena prosovětských vnímáním kultury a hudba pocházející z USA byla vnímána jako ideologická diverze imperialismu vůči lidově-demokratickým zemím. Přesto se krůček po krůčku, mnohdy velmi absurdními způsoby u nás rock and roll a později bigbít prosazoval a na počátku šedesátých let se masově rozvinul mezi mládeží jako prostředek ke vnímání jisté nezávislosti a svobodomyslnosti.

Na stránkách knih ožívají skupiny šedesátých let jako Karkulka, Crystal, Komety, Olympic, Beatmen, Buttons, Hells Devils, Flamengo, Donald, George And Beatovens, Rebels, Cardinals, Synkopy 61, Fontana, Matadors, Samuels, Rogers Band, Vulkán, Atlantis, Blue Effect, Framus Five, Soulmen, Prúdy, Gentlemen, Meditating Four, Primitives Group, Progress Organization, Bluesmen… Seznámíme se s I. československým beatovým festivalem v pražské Lucerně (1967), stejně jako s II. československým beatovým festivalem (1968) a s výjezdy domácích skupin do zahraničí (dokonce i na Západ).

Od počátku sedmdesátých let, kdy normalizace udeřila i do kulturních sfér života, byl bigbít, jako nedílná součást kultury mládeže pod tlakem totalitní kulturní politiky husákovského státu. Hudebníci se museli zbavovat dlouhých vlasů, anglických názvů skupin, anglicky zpívaného repertoáru a cílená snaha razantně zredukovat počet bigbítových skupin byla prezentována hudebně-politickými prověrkami, ve snaze větší část bigbítové scény znehybnit.

Aniž by se podařilo skupinám Yatchmen, Yearning Lorry, B.C. Ages, The We, Abraam, Perpetuum Mobile, Exit nebo Formace natočit jedinou desku, zůstaly snahy těchto zajímavých skupin nenaplněny. III. československý beatový festival (1971) se tak stal na dlouhá léta poslední oficiální přehlídkou domácí bigbítové scény.

Seznámíme se s vlnou domácího jazzrocku (Jazz Q, Mahagon, Energit, Impuls, Fermáta), ale i artrocku (Modrý Efekt/Blue Effect, Progres 2, později Synkopy, Futurum), proměnami skupiny Collegium Musicum, Deža Ursínyho, ale i s nástupem alternativní hudební scény (The Plastic People Of The Universe, Extempore, Stehlík, Švehlík, Amalgam, Psí vojáci…) s punkovým šílenstvím a novovlnnými úlety (Pražský výběr, Abraxas, Letadlo, Máma Bubo, Krásné nové stroje, Precedens, Jasná páka, Garáž….) ale i s folkovými proměnami hudby Vladimíra Merty, Jaroslava Hutky, Vlasty Třešňáka, Marsyas, stejně jako experimenty Oldřicha Janoty, Betuly Penduly, českého reggae (Babalet) a intelektualizovaného (Blues Band, ASPM) a hospodského hanspaulského blues (Bluesberry), syrového hardrocku (Jiří Schelinger, Katapult, Dux, S.L.S.), a mnohými dalšími skupinami a interprety, s „honem na rockové čarodějnice“ na počátku osmdesátých let, který nemilosrdně likvidoval Vladimíra Mišíka a Etc…, Pražský výběr, Bronz, Psí vojáky a jiné, s nástupem mládežnických Rockfestů a domácí heavymetalovou smrští a s finální variantou protestů na Letenské pláni na konci r. 1989…

Publikace Bigbít je zároveň knižní variantou stejnojmenného 42dílného televizního seriálu (který je zrovna reprízován na ČT 2). Je určena především pro pamětníky a milovníky bigbítového žánru, nicméně i pro zvídavé rockery mladších generací, jejichž představy o vývoji dané problematiky mohou být značně zkreslené, ale na druhé straně může posloužit i běžnému zvídavému čtenáři objevujícímu neznámé krajiny vývoje a specifik hudebního žánru od poloviny padesátých do konce osmdesátých let jako jistý kulturní fenomén doby. V tomto ohledu zaslouží autoři respekt a úctu k podrobnému zpracování daného tématu. Ke knize jsou připojeny dva CD nosiče, které čtenáři nabídnou opravdové rarity bigbítové historie a připomenou dávno neexistující skupiny a atmosféru doby.

Nicméně brněnský příznivec bigbítu přijme dané informace poněkud zatrpkle, protože pražský úhel pohledu na jihomoravskou variantu jmenovaného žánru se jeví jako méně objektivní, než by se očekávalo. Také grafická úprava obálky mohla být zatěžkána větší výtvarnou a raději fotografickou invencí (kniha by měla být knihařsky řešena pevnou vazbou a nikoliv brožovanou, jako paperback) a zcela nepochopitelně je text knihy tištěn nikoliv klasicky horizontálním způsobem, ale vertikálním, což např. čtenáři v ležící poloze bude činit jisté obtíže… Zůstává ovšem cenným svědectvím mimořádné dokumentární hodnoty, (navzdory některým nepřesnostem), v čemž tkví její hlavní devíza….

PETR GRATIAS, Nezávislý hudební publicista

Info ke knize:
Autoři: Vojtěch Lindaur, Ondřej Konrád
Formát: 163x238 mm
Počet stran: 304
Pro čtenáře od 12 let
Nakladatelství: Plus

10.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies