VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krvavá historie? S Draculou i Čachtickou paní v Letohrádku Mitrovských

Brno – Karlštejnská paní, která mučila své poddané, Alžběta Báthory koupající se v krvi svých obětí. A samozřejmě legendární Dracula z rumunské Transylvánie. Letohrádek Mitrovských na Starém Brně ožil výstavou, která zábavnou formou představuje historii upírství v českých i světových dějinách.

22.4.2016 AKTUALIZOVÁNO 25.4.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií

Výstava Dracula a ti druzí – Krvavá historie v letohrádku Mitrovských. Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Podle kurátora Petra Lukase výstava přibližuje jak bytosti smyšlené, tak ty reálné. „Legendy o upírech vycházejí často ze skutečných událostí a hrůzostrašných střetů s neznámem a se smrtí. Není proto divu, že se upíři stali jedním z nejoblíbenějších romantických námětů, který je živý i dnes," uvedl kurátor.

Například Dracula, jehož příběh byl mnohokrát zfilmovaný, byl ve skutečnosti Vladem III. „Proslul zejména svou tvrdostí, o níž se vypráví mnoho legend. Jisté je, že jeho oblíbeným způsobem popravy bylo kruté, pomalé a bolestivé narážení na kůl. Tímto způsobem usmrcoval válečné zajatce i zločince," doplnil Lukas.

Dracula a ti druzí – Krvavá historie
- Místo: Letohrádek Mitrovských na Starém Brně, Veletržní 19 (pěšky od zastávky Mendlovo náměstí asi 200 metrů).
- Otevřeno: úterý až neděle, 10.00 až 16.00 hodin, výstava začíná dnes a trvá do 19. června 2016.

Vlad se podle něj proslavil především díky románu Dracula od Brama Stokera, kde je popisován jako upír. „Podle moderních výzkumů ale Stoker o skutečném knížeti Vladovi mnoho nevěděl a svůj příběh sestavil z jiných legend. Nesmrtelnost, kterou mu Stoker připisoval, ovšem nakonec získal: mluví se o něm dodnes," podotkl Lukas.

Spisovatel se při psaní Draculy údajně isnspiroval osudem jihočeské kněžny Eleonory Amálie ze Schwarzenbergu. Tu výstava také představuje. „Ve snaze po potomkovi popíjela krvavě rudé likéry a dokonce i vlčí mléko, o němž věřila, že povzbuzuje plodnost. Ač byla vášnivou lovkyní, vlky zásadně nestřílela. Na krumlovském zámku dokonce založila jejich „chovnou stanici", kde tato zvířata sama krmila a starala se o ně s nebývalou péčí. Nocí se pak rozléhalo táhlé vytí nad městem a lidé si povídali, že jejich kněžna holduje černé magii," podotkl spolukurátor a výtvarník výstavy Jan Maroušek.

Připomněl, že tou dobou v Čechách zrovna vrcholil hon na upíry, podporovaný některými církevními teology. „Habsburskou monarchii doslova zachvátila upíří hysterie, až musela císařovna Marie Terezie vydat zákaz otevírání hrobů a znesvěcování těl. Víra kněžny v narození syna Josefa Adama I. se naplnila až v roce 1722. Eleonora však slábla a mluvilo se o tom, že má otrávenou krev z konzumace vlčího mléka. Brzy se objevily první zvěsti o tom, že se Eleonora sama stává upírem," doplnil Maroušek.

Dalším z příběhů, který výstava vypráví, je osud hraběnky Alžběty Báthory známé jako Čachtická paní. Nebo příběh „krvavé" paní Kateřiny z Komárova. „Její život je plný až neuvěřitelně krutých zločinů. Týrala mladé služebné. Zápisy líčí, jak Bechyňová řezala svým obětem maso z těla, střídavě je polévala ledovou a horkou vodou, kůži dřela železnými kartáči, svalstvo pálila vařícím máslem a otevřené rány solila. V této době sice bylo značně kruté nakládání s poddanými mezi šlechtou obvyklé a přesto bylo její chování tak brutální, že na sebe sama upozornila," doplnil Lukas.

Kateřina z Komárova byla nakonec odsouzena a zemřela v pražském hradním vězení – ve věži Mihulce.

Na výstavě se také návštěvníci dozvědí, jak upíra rozpoznat a hlavně jak se proti němu chránit: česnekem, cibulí, ale například i méně známou, ale účinnou metodou – vsypá ním máku do úst. „Kromě textů výstava představuje upíry ve stylizovaných scénách. Od běžného domácího sání až po upírskou hostinu, které se účastní i Dracula. Figury vypadají věrohodně, speciálně pro tuto výstavu také vznikly multimediální pohyblivé obrazy," doplnil Lukas.

Výstava je podle něj určená především dětem, ale i dospělým. „Ráda se s dcerou přijdu podívat, mě samotnou toto téma zajímá a pokud je představeno v těchto souvislostech, bude to zřejmě i poučné. Jen doufám, že se dcera nebude bát," uvedla Jana Flanderová z Brna. Výstava v Brně zůstane do 19. června.

Autor: Markéta Stulírová

22.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Masopust v brněnských Kníničkách.
16

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Brno – Dříve tam k odpočinku ukládali mrtvé, dnes tam nachází klid živí. Park v líšeňské Trnkově ulici se už na podzim možná dočká rekonstrukce. Růst v něm mají nové stromy a návštěvníkům posvítí lampy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies