Aby dětem dopřála pocit profesionality, plánuje pro představení pronajmout Divadlo Radost. „Také chci nakoupit porty a mikrofony, aby děti při zpěvu nemusely křičet. Jsou ale drahé," vysvětluje Pindiaková. Na webové stránce Startovač proto vytvořila sbírku, do níž můžou zájemci přispívat.

Děti už letos v Radosti hrály pohádku Balada o křídlech, kterou nacvičovaly deset měsíců. „Pronájem tehdy zaplatil tatínek jedné z dívek. Chodili jsme hrát také do domova důchodců v Židenicích. Tam jsou ale především lidé, kteří už jen leží. Pro děti to bylo těžké a často odcházely s pláčem," říká padesátiletá družinářka.

O kroužek Dividýlko Andělské křídlo mají zájem kromě dětí z družiny také ty z druhého stupně. „V novém představení je postav oproti hercům jen třetina. Proto má-me v plánu hrát pohádku v divadle třikrát," říká Pindiaková.

Na zkoušky představení mívají děti jen dvě hodiny v týdnu, ve škole tak někdy tráví i víkendy. „Občas tam dokonce přespí. Tím pro ně není škola jen strašák, ale i zdroj příjemných zážitků," usmívá se Pindiaková.

Na organizaci autorského divadla se s družinářkou podílí další tři dospělí. Příběhy ale píše sama. „Spím s papírem u hlavy, protože s nápady nejvíc přicházím v noci. Moc mě to baví, bez dětí nemůžu být. Líbí se mi, že se při hraní všichni skamarádí a spoléhají na sebe. Nikdo neřeší, že je ten druhý bohatý nebo Rom," dodává.

KATEŘINA ŠEVČÍKOVÁ