VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE: Elektra prověřila kvalitu brněnské opery

Brno – Opera Elektra, kterou v režijním nastudování Rocca uvedlo Národní divadlo Brno, upoutá výkonem hostující pěvkyně Janice Bairdové a minimalistickou scénou.

1.6.2012
SDÍLEJ:

Opera Elektra, kterou v režijním nastudování Rocca uvedlo Národní divadlo Brno, poutá výkonem hostující pěvkyně Janice Bairdové.Foto: DENÍK/Attila Racek

Na závěr sezóny se Brňané dočkali nastudování  nevšedně odvážného titulu – opery Elektra z pera Richarda Strausse. V Brně tak Elektra zazněla poprvé od roku 1927, a to v režii Rocca – současného uměleckého šéfa opery pražského Národního divadla. Titulní roli ztvárnila hostující Američanka Janice Bairdová.

„Přeinstrumentovaná" partitura této jednoaktovky klade mimořádně velké nároky na interprety i na posluchače. Dílo, podobně jako dříve napsaná Straussova Salomé, vyjadřuje duševní a duchovní atmosféru své doby, zmatek, dekadenci a nejistotu. Dekadence je patrná především v klíčových tématech temné sexuality, nemoci a rozkladu. Jaký byl estetický záměr vzniku tohoto díla? Ani  tak snaha šokovat, jako spíše pohnout s tehdejším hudebně přesyceným, v umění „všemu zvyklým" posluchačem.

Tato Elektra je jednoznačně Roccovou autorskou inscenací, neboť současný umělecký šéf opery pražského Národního divadla je zde zodpovědný za režii, scénu i kostýmy. Jde zároveň o jednu z jeho nejlepších brněnských realizací, vzdálenou jeho konceptu „postopera.forma", stojícímu za mnohdy rozpačitými, „efektními" uměleckými výsledky (vzpomeňme třeba příšernou Popelku), a směřující, podobně jako v případě loňské La Dafne, ke klasickému, uměřenému výrazu. V stylizovaném herectví a kostýmech vidím vliv tendence zvané new romantic – tato aktualizace kupodivu výborně zafungovala. Roccovi se podařilo na jevišti rozehrát dusné, tíživé mytologické psychodrama, které se ve svém formálně čisté zpodobení vzdaluje původním dekadentním východiskům. Závěr opery je silný, samotný konec pak poněkud matoucí, nechává diváka ptajícího se: Proč zemřela Chrysothemis, Elektřina sestra, a nikoli Elektra (jak by se slušelo)?

Minimalistická, monumentalizující scéna upomíná na to nejlepší ze svobodovské scénografické tradice. Spuštěné řetězy oddělují svět uvnitř mykénského paláce a svět „mimo". Obrovské, symetricky uspořádané zlaté kvádry symbolizují bludiště principů, které člověka přesahují a drtí. V průběhu představení se scéna mění pouze osvětlením, což je velmi působivé.

Statická, v nejlepším slova smyslu jednoduchá inscenace připomíná antické drama nejen kostýmy vedlejších postav a sboru, ale svým celkovým étosem. Kdo se těšil na potoky krve, byl patrně zklamán: to hlavní se zde odehrává v náznacích, herectví je uměřené a stylizované – někdy až trochu komicky, např. ve scéně, kde „westernový" Orestes předvádí, jak umí zacházet s nožem. Celková koncepce představení tak dává především prostor krásnému básnickému textu. Představení se konalo bez přestávky, což bylo dobře, divák tak totiž musel tragédii protrpět od začátku do konce; odpočinek by býval zmenšil sílu závěrečné katarze.

Tento večer patřil především hostující Američance Janice Bairdové v hlavní, vypjaté roli Elektry. V této roli, patřící mezi to nejtěžší, co v oboru dramatického sopránu existuje, podala výkon velký nejen objemem (např. v krvežíznivém výstupu Allein, weh ganz allein), ale také tím, jak jej prožila. Bairdová je především zkušená wagnerovská pěvkyně, straussovský repertoár jí však také není cizí, což bylo znát. Jiskřivým sopránem disponující Adriana Kohútková v roli Chrysothemis ve společných výstupech hlavní hvězdu místy dokonce zastiňovala. Mezzosopranistka Helena Zubanovich skvěle herecky i pěvecky ztvárnila roli Klytaimnestry, která se však spíše hodí pro altistku. Kladně hodnotím také tenoristu Ivana Choupenitche jako Aigistha a především Jakuba Kettnera v dramaticky klíčové, hrdinně-barytonové roli Oresta. Úvodní ansámbl služek také nebyl špatný.

Orchestr řízený Casparem Richterem se s komplikovanou partiturou v „očesané" verzi vypořádal se ctí, občasná chybička se v změti polyfonního přediva spolehlivě ztratila. Elektra se hrává o něco rychleji, řezavěji a expresivněji, lépe však, že zazněla takto a relativně bez chyb. Sbor zpíval tradičně dobře.

Škoda, že se tato inscenace dočkala pouze čtyř uvedení, marketingový tah s údajnou „hvězdou Metropolitní opery" totiž očividně docela vyšel: na středeční derniéře bylo Janáčkovo divadlo odhadem ze tří čtvrtin zaplněné – což je velký úspěch, když si uvědomíme, o jak „nevděčný" titul jde! Brněnská Elektra tak zůstává především silnou vzpomínkou, důkazem, že Janáčkova opera může dělat světový repertoár na solidní úrovni, a nadějným příslibem do budoucna.

Autor je studentem Hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Richard Strauss: Elektra

Libreto: Hugo von Hofmannsthal
Uvedlo: Národní divadlo Brno
Dirigent: Caspar Richter
Režie a scéna: Rocc, kostýmy: Rocc a Miroslav Sabo, sbornistr: Pavel Koňárek.

MILOŠ ZAPLETAL

Autor: Redakce

1.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci Komety na Moravském náměstí. Ilustrační foto.

Kometě budou lidé fandit hlavně v hospodách. Veřejná projekce se zatím nechystá

Autonomní Audi A7 samo ujelo téměř 900 kilometrů v provozu.
14

Samořízené automobily by se mohly testovat na dálnici D2

AKTUALIZOVÁNO

Dopravní podnik koupí 60 autobusů na plyn. Cestující potěší klimatizace

Brno – Šedesát nových autobusů na stlačený zemní plyn nakoupí do konce příštího roku brněnský dopravní podnik. Příjemnou novinkou bude jejich klimatizace. „Chceme, aby každý nově pořízený trolejbus nebo autobus měl klimatizaci takzvaného salónu, čili prostoru pro cestující. Kromě toho, že jsme vyslyšeli jejich prosby, také usilujeme o moderní hromadnou dopravu, kterou bude lidé rádi jezdit," okomentovala mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Brno - Nevšední obrázek mohli minulý pátek zahlédnout Brňané v Lidické ulici. Skupina lidí popíjela pivo a zároveň šlapala do pedálů v pojízdné cyklohospodě. Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek. „Zatím řešíme detaily, abychom splnili všechna pravidla ve vyhlášce. Počítám s tím, že už v dubnu spustíme první jízdy pro zájemce," uvedl Fišer.

Věžáky v Šumavské ulici se změní. Přibude nákupní galerie i parkoviště pod zemí

Brno – Budovy bývalého Cheposu v brněnské Šumavské ulici čeká další přestavba. Po obnově pláště budovy C se změní i budovy A a B.

AKTUALIZOVÁNO

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Hradec Králové, Brno – Sektory dvou fanouškovských táborů ve Fortuna Areně dělí jen pár metrů, fanoušci brněnské Komety si však zaplatí za vstupenku o 280 korun víc. Brňané v semifinále hokejové play-off extraligy, které startuje ve středu a ve čtvrtek v Hradci Králové, dají za lístek 450 korun, domácí fandové jen 170. „Ceny do sektoru hostí jsme nastavili ve stejné výši, jako budou mít naši fanoušci na stání v Brně," potvrdil generální manažer Hradce Králové Aleš Kmoníček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies