VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE: Elektra prověřila kvalitu brněnské opery

Brno – Opera Elektra, kterou v režijním nastudování Rocca uvedlo Národní divadlo Brno, upoutá výkonem hostující pěvkyně Janice Bairdové a minimalistickou scénou.

1.6.2012
SDÍLEJ:

Opera Elektra, kterou v režijním nastudování Rocca uvedlo Národní divadlo Brno, poutá výkonem hostující pěvkyně Janice Bairdové.Foto: DENÍK/Attila Racek

Na závěr sezóny se Brňané dočkali nastudování  nevšedně odvážného titulu – opery Elektra z pera Richarda Strausse. V Brně tak Elektra zazněla poprvé od roku 1927, a to v režii Rocca – současného uměleckého šéfa opery pražského Národního divadla. Titulní roli ztvárnila hostující Američanka Janice Bairdová.

„Přeinstrumentovaná" partitura této jednoaktovky klade mimořádně velké nároky na interprety i na posluchače. Dílo, podobně jako dříve napsaná Straussova Salomé, vyjadřuje duševní a duchovní atmosféru své doby, zmatek, dekadenci a nejistotu. Dekadence je patrná především v klíčových tématech temné sexuality, nemoci a rozkladu. Jaký byl estetický záměr vzniku tohoto díla? Ani  tak snaha šokovat, jako spíše pohnout s tehdejším hudebně přesyceným, v umění „všemu zvyklým" posluchačem.

Tato Elektra je jednoznačně Roccovou autorskou inscenací, neboť současný umělecký šéf opery pražského Národního divadla je zde zodpovědný za režii, scénu i kostýmy. Jde zároveň o jednu z jeho nejlepších brněnských realizací, vzdálenou jeho konceptu „postopera.forma", stojícímu za mnohdy rozpačitými, „efektními" uměleckými výsledky (vzpomeňme třeba příšernou Popelku), a směřující, podobně jako v případě loňské La Dafne, ke klasickému, uměřenému výrazu. V stylizovaném herectví a kostýmech vidím vliv tendence zvané new romantic – tato aktualizace kupodivu výborně zafungovala. Roccovi se podařilo na jevišti rozehrát dusné, tíživé mytologické psychodrama, které se ve svém formálně čisté zpodobení vzdaluje původním dekadentním východiskům. Závěr opery je silný, samotný konec pak poněkud matoucí, nechává diváka ptajícího se: Proč zemřela Chrysothemis, Elektřina sestra, a nikoli Elektra (jak by se slušelo)?

Minimalistická, monumentalizující scéna upomíná na to nejlepší ze svobodovské scénografické tradice. Spuštěné řetězy oddělují svět uvnitř mykénského paláce a svět „mimo". Obrovské, symetricky uspořádané zlaté kvádry symbolizují bludiště principů, které člověka přesahují a drtí. V průběhu představení se scéna mění pouze osvětlením, což je velmi působivé.

Statická, v nejlepším slova smyslu jednoduchá inscenace připomíná antické drama nejen kostýmy vedlejších postav a sboru, ale svým celkovým étosem. Kdo se těšil na potoky krve, byl patrně zklamán: to hlavní se zde odehrává v náznacích, herectví je uměřené a stylizované – někdy až trochu komicky, např. ve scéně, kde „westernový" Orestes předvádí, jak umí zacházet s nožem. Celková koncepce představení tak dává především prostor krásnému básnickému textu. Představení se konalo bez přestávky, což bylo dobře, divák tak totiž musel tragédii protrpět od začátku do konce; odpočinek by býval zmenšil sílu závěrečné katarze.

Tento večer patřil především hostující Američance Janice Bairdové v hlavní, vypjaté roli Elektry. V této roli, patřící mezi to nejtěžší, co v oboru dramatického sopránu existuje, podala výkon velký nejen objemem (např. v krvežíznivém výstupu Allein, weh ganz allein), ale také tím, jak jej prožila. Bairdová je především zkušená wagnerovská pěvkyně, straussovský repertoár jí však také není cizí, což bylo znát. Jiskřivým sopránem disponující Adriana Kohútková v roli Chrysothemis ve společných výstupech hlavní hvězdu místy dokonce zastiňovala. Mezzosopranistka Helena Zubanovich skvěle herecky i pěvecky ztvárnila roli Klytaimnestry, která se však spíše hodí pro altistku. Kladně hodnotím také tenoristu Ivana Choupenitche jako Aigistha a především Jakuba Kettnera v dramaticky klíčové, hrdinně-barytonové roli Oresta. Úvodní ansámbl služek také nebyl špatný.

Orchestr řízený Casparem Richterem se s komplikovanou partiturou v „očesané" verzi vypořádal se ctí, občasná chybička se v změti polyfonního přediva spolehlivě ztratila. Elektra se hrává o něco rychleji, řezavěji a expresivněji, lépe však, že zazněla takto a relativně bez chyb. Sbor zpíval tradičně dobře.

Škoda, že se tato inscenace dočkala pouze čtyř uvedení, marketingový tah s údajnou „hvězdou Metropolitní opery" totiž očividně docela vyšel: na středeční derniéře bylo Janáčkovo divadlo odhadem ze tří čtvrtin zaplněné – což je velký úspěch, když si uvědomíme, o jak „nevděčný" titul jde! Brněnská Elektra tak zůstává především silnou vzpomínkou, důkazem, že Janáčkova opera může dělat světový repertoár na solidní úrovni, a nadějným příslibem do budoucna.

Autor je studentem Hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Richard Strauss: Elektra

Libreto: Hugo von Hofmannsthal
Uvedlo: Národní divadlo Brno
Dirigent: Caspar Richter
Režie a scéna: Rocc, kostýmy: Rocc a Miroslav Sabo, sbornistr: Pavel Koňárek.

MILOŠ ZAPLETAL

Autor: Redakce

1.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adam Ondra v rekordním čase přelezl Dawn Wall v masivu El Capitan v Yosemitském národním parku v USA.
6

Jako by člověk lezl po stropě, říká elitní lezec Adam Ondra

Oktoberfest 2017

V Brně začínají dva festivaly. Slavnosti vína a Októbrfest na Zelňáku

Kde je bezpečno a kde se dobře dýchá? Mapa najde ideální bydlení v Brně

Brno /FOTOGALERIE/ – Když se chtěl přestěhovat z kolejí do podnájmu, nebyl si jistý, zda vůbec dokáže najít vhodné bydlení. Nakonec jednadvacetiletý Petr Modrovič našel byt poblíž parku pod Špilberkem. Teď by mu se stěhováním poradila nová webová aplikace, kterou ve své diplomové práci vymyslel student Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Mikuláš Muroň. Jeho interaktivní mapa totiž určí, kde se v Brně bydlí nejlépe.

NAŠI PRVŇÁČCI: představujeme ZŠ Kotlářská, Bakalovo nábřeží a náměstí Míru

Brno – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků ze škol v Brně. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Po Evropě létá Brněnský drak i Duch jižní Moravy

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ – Brněnský drak a Duch jižní Moravy jsou nová jména dvou letadel, která ve své letecké síti používá společnost Bmi regional. V úterý Brněnského draka pokřtili hejtman jihomoravského kraje Bohumil Šimek a brněnský primátor Petr Vokřál.

Nutili mě k prostituci, tvrdí žena. Podle obžalovaných se měla jako v bavlnce

Brno – Vydělával jsem si podvody. Nepotřeboval jsem prodávat sex. Těmito slovy se bránil ve středu u Krajského soudu v Brně Ján Dirda, který je spolu se svojí družkou Martou Hudcovou obžalovaný z toho, že nutil nezletilou dívku k sexu za peníze.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení