VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Emil Hoffmann: Kreslit jsem se učil v pivnici

Jižní Morava /VÝROČÍ/ - Osmdesáté narozeniny dnes slaví znojemský rodák Emil Hoffmann, jehož karikatury a portréty zdobily deník Rovnost přes třicet let.

17.8.2012
SDÍLEJ:

Sportu fandí Emil Hoffmann od dětství. Na karikatuře autor zpodobnil sám sebe při nedávném sledování Letních olympijských her v Londýně. Foto: Kresba: Emil Hoffmann

Když začal Emil Hoffmann spolupracovat s novinami, dostal za úkol nakreslit deset osobností. Šéfredaktor mu však nakonec schválil jen sedm portrétů, a tak se chtěl mladý kreslíř ve své tvorbě zdokonalit. „Dostal jsem peníze a šel na jedno odpoledne do brněnské pivnice ke Stopkovi, kde jsem všechny pozorně sledoval a učil se kreslit," říká Hoffmann, který dnes slaví osmdesáté narozeniny.

K osobnostem, které Hoffmann zpodobňoval nejčastěji, patřili sportovci a umělci. „Fotografie měly v novinách velmi špatnou kvalitu a téměř z nich nešlo poznat, kdo na snímku vlastně je. Proto jsem byl přidělen ke sportovnímu redaktorovi a zatímco on nabíral interview, já si dělal tužkou skicu. Tu jsem potom doma nebo v redakci dopracovával tuší," vzpomíná Hoffmann na dobu, kdy se kreslené portréty v novinách cenily víc než fotografie. Hoffmannovou zásadou přitom bylo, kreslit výhradně jen při osobním setkání a nikoliv podle fotografií.

„Nejlépe se kreslí lidé škaredí, o něco pracnější jsou pak lidé holohlaví. To musí člověk naprosto přesně vystihnout obrys jejich hlavy. Nejhůře se ale kreslí Italové a Španělé, kteří bez ustání gestikulují a otáčejí se po hezkých ženách," shrnuje své zkušenosti autor.

Od klasických portrétů ke karikaturám se Hoffmann propracoval postupně. „Když jsem měl kreslit třeba více hokejistů, musel jsem je nějak rozlišit. A tak jsem jednoho z nich zachytil, jak se například tluče rozlobeně do hlavy na trestné lavici," říká Hoffmann.

Stejně jako atmosféru sportovních utkání si kreslíř oblíbil divadla a koncertní síně. Dosud se mu podařilo zachytit přes tisíc osobností, mezi nimi například Josefa Kemra, Karla Gotta, Bolka Polívku nebo Karla Kosinu. „Operetní zpěvák Karel Kosina tehdy slavil jubileum v Redutě. Chtěl abych ho nakreslil, a tak jsem dostal nápad udělat jej jak jde ulicí se svým kníračem, který právě čůrá. Jenže zvednutou psí nohu se mi nedařilo dobře zachytit, proto jsem musel vyrazit do parků a odkoukat to od jiných psů. Když jsem to pak Kosinovi před představením ukázal, prohlásil: Ale já mám fenku! A tak jsem musel kresbu rychle přepracovat, abych to do slavnostního představení stihl," přibližuje jeden ze zážitků Hoffmann. S úsměvem autor vzpomíná také na vernisáž jedné z výstav, kterou zahajoval herec Radovan Lukavský. „Neustále mluvil se zástupem svých fanynek. K zachycení jeho výrazu mi přitom chyběla jen jediná čárečka, a tak jsem jej poprosil, zda by mohl na chvíli přestat mluvit a otáčet se. Vtom se na mě fanynky osočily, co si to prý dovoluji."

Ze všech kreseb a karikatur se Emilu Hoffmannovi nepodařilo dokončit jen jedinou. „Byl to herec Standa Neumann, který byl svou výraznou gestikulací proslulý. Dělal tehdy jeden obličej za druhým a já na něj přitom měl jen pár minut. Najednou řekl, že už musí jít a když uviděl můj zoufalý výraz, řekl: Nic si z toho nedělej, hochu, mě ještě nikdo nenakreslil!," zmiňuje další z událostí Hoffmann.

Kreslení letošního jubilanta bavilo už od dětství, a to i přesto, že se na výtvarnou školu nedostal. Už jako malý kluk miloval přírodu, umění a fandil sportu. Vystudoval strojní průmyslovku a poté pracoval jako strojař. Přitom se stále věnoval kreslení. Svá dílka uveřejňoval v novinách Práce, Mladá fronta, Rovnost, Československý sport, Svobodné slovo, Večerní Praha a mnoha dalších mimojiné také´ zahraničních médiích.

Dosud měl Hoffmann třináct samostatných výstav. Poslední z nich hostilo před pěti lety foyer Janáčkova divadla. „Omlouvám se všem, co se těšili na další výstavu u příležitosti mých osmdesátin. Není, je mi líto," říká kreslíř, který se kvůli chatrnému zdraví k tvorbě už téměř nedostane. Doma na zdi mu přitom visí několik nedokončených akvarelů a olejomaleb. Je mezi nimi i alegorie na Beethovena, Paganiniho či Verdiho.

17. srpna 1932

- Emil Hoffmann se narodil 17. srpna roku 1932 ve Znojmě

- kreslil a maloval už od dětství, ale na výtvarnou školu se z politických důvodů nedostal

- s brněnskou redakcí deníku Rovnost spolupracoval v letech 1959 až 1964 a poté opět v letech 1966 až 1993

- v současnosti žije v brněnské městské části Černá Pole, s ohledem na svůj zdravotní stav tvoří spíše výjimečně

Autor: Markéta Stulírová

17.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies