VYBERTE SI REGION

Energická šarlatánka Oda Mae je jako neřízená střela, říká herečka Herfortová

Brno /ROZHOVOR/ - Už jen dva dny zbývají do udílení divadelních Cen Thálie, které v sobotu večer hostí Národní divadlo. Z brněnských scén letos do Prahy zamíří Michal Isteník a Zdena Herfortová, oba z Městského divadla Brno. Zdena Herfortová už Thálii získala v roce 1995 a nyní je nominovaná znovu, tentokrát za ztvárnění černošské šarlatánky Ody Mae v muzikálu Duch.

26.3.2015
SDÍLEJ:

Zdena Herfortová.Foto: Jef Kratochvil

Stávající nominaci na Thálii jste získala za roli šarlatánky Ody Mae Brownové v muzikálu Duch. Je to role temperamentní černošky, v níž musíte rychle propojovat pěvecká čísla s pohybovými. Stálo vás to hodně úsilí?

Ano, stálo mě to u této role dost úsilí. Je to role, která je důležitá svým temperamentem: je to zvláštně neřízená střela. Krásná je v tom, co vše dokáže během představení udělat. Oda Mae Brownová je ve svém nitru asi poctivá, i když se živí jako podvodnice, která vyvolává duchy zemřelých příbuzných, a která ve své podstatě věří na určité věci mezi nebem a zemí. A ty se jí vlastně nakonec vyplní.

Co máte na této figuře ráda? Čím si vás charakter této postavy podmanil?

Nevím, já jsem si k ní našla svůj vlastní vztah až během určité doby studování muzikálu Duch. A jak jsem se přesvědčila, Oda Mae si k divákům našla cestu okamžitě.

Vím, že se to dopředu nedá odhadnout, ale tušila jste – či jste si jen někde uvnitř sebe přála, aby si kritika vašeho ztvárnění všimla?

Je to pro mě krásné překvapení. A jistě, každá herečka si přeje, aby si jí v této roli všiml kdokoliv a tím víc mě těší uznání těch, kteří muzikálu rozumí a umí ocenit výkon.

Jednu Thálii už jste už získala, a to za roli Alžběty Anglické ve stejnojmenné činohře. Jak vzpomínáte na tehdejší ocenění?

Na tuto Thálii z roku 1995 jsem velmi pyšná a hrdá. Jsem šťastná, že jsem tu cenu získala.

Vzato k Tháliím obecně: není tajemstvím, že má systém udělování cen mnoho kritiků. Co pro vás Thálie znamená?

Udělování cen Thálie, to je pro mě v každém případě velmi kvalitní počin herecké asociace. Myslím si, že přes veškerou poctivou snahu tohoto oceňování ani nemůže být moc objektivní, ostatně jako u mnoha podobných ocenění, ale má svoji velkou hodnotu. Thálie z roku 1995 pro mě měla velký význam, ale bylo to současně ocenění pro ty, kteří se mnou v té době na inscenaci podíleli.

Spolu s vámi je z Městského divadla Brno nominovaný také herec Michal Isteník. Bavili jste se spolu o tom, co vás oba čeká?

Michal Isteník je báječný kolega a skvělý herec, moc si ho vážím a přeji mu vše dobré. Ale příliš času jsme to probrat neměli. Víte, ona už jen nominace všech tří herců v každé kategorii má svou obrovskou váhu, i když ve výsledku Thálii získá jen jeden. Proto všichni – i širší nominanti, zaslouží velké uznání.

Na sobotní předání cen se vypravíte už ráno a čeká vás nabitý den. Dá se to zvládnout s klidnou myslí, nebo je to spíše stresující a únavné?

V den udílení Cen Thálie budu v dopoledním pořadu rozhlasového vysílání Tobogánu s Alešem Cibulkou, pak se naobědvám a budu hostem dalšího pořadu. A večer po udílení, ať už cenu dostanu či nedostanu, půjdu na večerní slavnost na Žofíně, která udílení provází. Ano, samozřejmě, to vše je stresující, únavné, ale přitom krásné.

V případě, že Thálii nezískáte, budete smutná?

Ne, nebudu smutná. (úsměv) Už jen ta nominace je krásná a děkuji za ni. A přeji vše nejlepší těm, kdo ji získají.

V Městském divadle Brno působíte od roku 1992. To už je více než dvacet let. Co důležitého ve vás tyto roky zanechaly?

Je to pro mě zvláštní divadelní zázrak, na němž jsem se podílela tím, že jsem hrála spoustu krásných činoherních a muzikálových rolí. Jsou to někdy situace velmi těžko popsatelné, v tom našem divadelním životě. A tento workoholický, divadelní zázrak pro mě byl a stále je v panu řediteli Stanislavu Mošovi a díky kolegům, které jsem v divadle potkala. Září na mě mladou osvobozující energií.

Jste též respektovanou pedagožkou, na JAMU jste vedla ateliér muzikálové herectví. Jaká to pro vás byla zkušenost?

Byl to můj druhý život, žít s mladými lidmi na JAMU a být pedagogem muzikálového herectví. Dnes mám mezi nimi hodně kolegů. A zkušenosti a vzpomínky na tuto éru by vydaly na jednu celou knihu.

Vnímáte v toku času rozdíl mezi studenty muzikálového herectví, které jste měla možnost ovlivnit či jen sledovat?

Ano, vidím rozdíl mezi studenty muzikálového herectví a ostatními odvětvími hereckého řemesla, ale vždycky se najdou velké talenty a menší možnosti, nebo naopak a pak je důležité mít možnost být s těmi pravými lidmi a jít s nimi divadelním životem.

Chodí si k vám někdy pro rady mladší kolegové z vašeho domovského Městského divadla?

Neřekla bych, že si chodí pro rady, ale občas na nich vidím, že by rádi, abych jim něco o něčem řekla. A pokud se najde příležitost, neradím, jen velmi opatrně a jemně se snažím určité věci naznačit.

Co byste si ještě ve svém divadelním životě přála splnit?

Přála bych si, abych byla tělesně i duchovně zdravá a mohla prožívat svůj život a život dalších rolí.

A ve svém osobním životě?

Ve svém osobním životě si přeji, aby můj život měl dál hodnotu a smysl, který by nebyl jen hodnotou pro mě. Ráda bych, aby byl oporou nejen pro mě, ale hlavně pro moji rodinu a blízké přátele.

Zdena Herfortová* vystudovala herectví na Janáčkově akademii múzických umění. 
Do prvního angažmá nastoupila do Mahenovy činohry Státního divadla Brno v roce 1968, od 1. února 1992 je členkou Městského divadla Brno
* v roce 1996 získala Cenu Thálie 95´ za herecký výkon v titulní roli Alžběty Anglické. V roce 1998 se dostala do nejužší nominace na Cenu Thálie 97´za roli Gurmyžské v inscenaci Les
* hraje v televizních inscenacích či seriálech (Četnické humoresky, Ordinace v růžově zahradě, aktuálně Svatby v Benátkách), hostuje v pražských divadlech (Pod Palmovkou, Divadlo Palace aj.)

Autor: Markéta Stulírová

26.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies