VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Erbenova Kytice v Radosti rozesměje i láskyplně postraší

Brno - Šťastnou ruku mělo Divadlo Radost, když sáhlo po Kytici Karla Jaromíra Erbena. Ta je spolu s Máchovým Májem snad nejlepším českým básnickým dílem 19. století.

17.4.2012
SDÍLEJ:

Kytice v režii Petra Nosálka nepostrádá svou hororovou prapodstatu, dokonce si na ní zakládá.Foto: Jef Kratochvil

A i když tentokrát Radosťáci svoji nejnovější inscenaci nenabízejí ve scenáristickém a režijním pojetí svého principála Vlastimila Pešky, ale Petra Nosálka, nevybočují z toho, co toto pimprlátkové divadélko tradičně nabízí. Zhruba sedmdesátiminutová Kytice vychází z dramaticky i poeticky silné předlohy, která může nést etiketu povinné školní četby. Inscenátoři se ale i tentokrát s úspěchem snažili, aby naopak vynikla její dramatičnost a jevištní náboj.

Kytice nepostrádá svou hororovou prapodstatu, dokonce si na ní programově zakládá. A tak se i tentokrát třeba ve Zlatém kolovratu nebo ve Svatebních košilích objeví pořádný strašák. Avšak i ty nejděsivější scenérie nezapřou láskyplný nadhled a notnou dávku humoru. Vybrané části Erbenovy sbírky jsou vlastně minimuzikálky. Inscenátoři zde využívají záviděníhodné pěvecké a instrumentální zručnosti členů souboru, kdy jeden a týž aktér profesionálně zvládá i více hudebních nástrojů.

Partitura Pavla Helebranda si proto mohla dovolit být zvukově rafinovaně barevná, pěkně odpíchnutá od podlahy a svým komorním hávem asociovat šantánovou atmosféru. Skladatel se nepochlubil pouze vlastní kompoziční inspirací, ale i nedeklasujícími parafrázemi sboru Proč bychom se netěšili nebo evergreenové Dvořákovy Humoresky.

Oproti Peškovým inscenacím, jež v poslední době akcentují živého herce, má v Nosálkově Kytici nemalé slovo klasická loutka. Výtvarník Pavel Hubička ovšem nevrátil Radost do období klasických loutkových spektáklů. Animátoři pimprlat jsou k vidění na scéně a většinou s nadsázkou interpretují jejich text. Loutky nezapřou parodizující vtip, přičemž třeba modrokrevnatý Pán na bicyklu nebo zrůdičkovitá dvojice Matky a Sestry ze Zlatého kolovratu vzbuzují úsměv už od samého podívání.

Pro svůj baladický hororový střih dokáže Kytice v Radosti leckoho neškodně postrašit, ale její lehkost a vtip, z ní činí inteligentní zábavu s etiketou rodinného představení. A další plus, neméně podstatné: česká klasika se připomíná vehementně, přesto nevtíravě a hlavně ve velevstřícné humorné podobě.

VLADIMÍR ČECH
Autor je divadelní publicista.

Autor: Redakce

17.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, povídá výčepní z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies