VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Exponáty zvířat jako svědectví jejich života

Brno - Další díl seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea v Brně odhaluje preparáty a vycpaniny zvířat zoologického oddělení.

31.7.2009
SDÍLEJ:

Exponáty zvířat ukrývá brněnský Anthropos.Foto: DENÍK/Attila Racek

Nejstarší vycpaniny ptáků, savců, ryb i obojživelníků, ale i trofeje z výprav do Afriky, Asie, Kanady nebo Jižní Ameriky v depozitářích ukrývá Zoologické oddělení Moravského zemského muzea. Jen málokdo tuší, že se Brno pyšní největší sbírkou krabů v Evropě či parožím dvaadvaceteráka, nejsilnějšího jelena v České republice.

Zoologické oddělení vzniklo ještě před oficiálním založením Moravského zemského muzea v roce 1817. A i když byl tehdy počet exponátů nízký a rostl pomalu, obsahovalo oddělení převážně sbírky obratlovců. Dnes zoologické oddělení Brňané najdou v Biskupském dvoře (vedle Zelného trhu), kde je také část depozitářů. „V půdních prostorách Biskupského dvora jsou preparáty ptáků, ve sklepení pak lihové preparáty. Stěžejní část sbírek je v Budišovském zámku, který je asi třicet kilometrů od Brna,“ uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Smutek pro jesetery

Všechny prostory však působí spíše provizorně a preparáty i přes odbornou péči pracovníků muzea strádají. „Na půdě je v létě příliš horko, v zimě zase vlhko. O uložení lihových preparátů ve sklepě raději nebudu mluvit. Na druhou stranu zámek v Budišově, kde máme největší plochu, je jediný depozitář v České republice, který je přístupný,“ přibližuje zázemí zoologického oddělení jeho vedoucí Miroslav Šebela.

V Budišově návštěvníci najdou hlavně exotická zvířata, kolekci ptactva z Jakutské oblasti nebo ucelenou sbírku jeseterů. „Tyto ryby se ještě před dvaceti lety běžně lovily, třeba v Dunajské deltě. Ta je teď pod ochranou UNESCO a exponáty dnes již téměř vyhynulých jeseterů jsou smutným dokladem toho, jak se příroda mění k horšímu,“ říká Šebela. Zajímavá je z budišovských exponátů největší sladkovodní ryba na světě – vyza velká, která dosahuje váhy až tisíc kilogramů.

Faunu Moravy podrobně přibližuje stejnojmenná stálá expozice Moravského zemského muzea v Biskupském dvoře, která je však do října tohoto roku kvůli rekonstrukci areálu uzavřena. „V roce 1968 ji vytvořili Zdeněk Kux a preparátor Josef Tesař a doposud je to naše nejnavštěvovanější dlouhodobá expozice. Na svou dobu byla opravdu unikátní,“ dodal Šebela. Prozradil také, že do jejího znovuotevření v říjnu připravují dva nové exponáty: losa evropského, který se u nás v současnosti objevuje už jen na Jindřichohradecku, kam se občas „náhodně“ zatoulá z nedalekého Polska, a největší paroží v České republice z nejsilnějšího jelena „dvaadvacateráka“ uloveného před třemi lety v Libavé.

Z bince do Betléma

Zoologické preparáty ve sbírkách Moravského zemského muzea dělí pracovníci následovně: na dermoplastické (vycpaniny), balky (kožky a mumie sloužící badatelům), lihové preparáty, osteologické (kostry a lebky), oologické (vejce) a ostatní.

Oddělení zoologie vede Šebela už více jak dvacet let. „Do muzea jsem sice přišel už v roce 1975, ale protože tehdy nebylo volné místo, nastoupil jsem na post uklízečky,“ vzpomíná na své začátky v Moravském zemském muzeu Šebela, který se vedoucím oddělení stal po Zdeňku Kuxovi. Právě Kux Šebelovi poradil, ať se soustředí na výzkum žab, a Šebela si pro své pokusy vybral desetihektarové mokřady u Novomlýnských nádrží. „Byly to spíš jámy plné bince, na nichž jsem chtěl studovat a následně dokázat přirozenou obnovu přírody,“ dodává Šebela.

Oblast, které se dle dřívější tradice Němců chovajících ovce přezdívá Betlém, Šebela oplotil. Po dvaceti letech se příroda samovolně obnovila a na novém základu lužního lesa se usídlili vodní skokani, čolek velký, bobr evropský nebo ptáci volavka červená a vzácná vlha pestrá. V roce 1990 byly jihomoravský mokřad Betlém a sousední Dolní mušovský luh prohlášeny přírodními památkami.

Autor: Markéta Stulírová

31.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Společnost Thermona v Rapoticích vyrábí plynové a elektrické kotle.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Historické bitvy: možná beze zbraní. Kvůli nové směrnici Evropské unie

Jižní Morava - Místo divácky atraktivních rekonstrukcí slavných bitev pouze hudba z reproduktorů a pokládání květin na hromadný hrob. Takový scénář podle mnohých nadšenců vojenské historie hrozí tradičním živým připomínkám historických událostí. Může za to nová směrnice Evropské unie, která zakazuje používat některé typy historických zbraní.

Manželství v kostce? S herci Kronerovou a Navrátilem v brněnské premiéře

Brno – Divadlo Komediograf uvede v brněnské premiéře inscenaci Manželství v kostce, v níž autor a režisér Luboš Balák vsadil na komediální talent Zuzany Kronerové a Oldřicha Navrátila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies