VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Exponáty zvířat jako svědectví jejich života

Brno - Další díl seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea v Brně odhaluje preparáty a vycpaniny zvířat zoologického oddělení.

31.7.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
18 fotografií

Exponáty zvířat ukrývá brněnský Anthropos.Foto: DENÍK/Attila Racek

Nejstarší vycpaniny ptáků, savců, ryb i obojživelníků, ale i trofeje z výprav do Afriky, Asie, Kanady nebo Jižní Ameriky v depozitářích ukrývá Zoologické oddělení Moravského zemského muzea. Jen málokdo tuší, že se Brno pyšní největší sbírkou krabů v Evropě či parožím dvaadvaceteráka, nejsilnějšího jelena v České republice.

Zoologické oddělení vzniklo ještě před oficiálním založením Moravského zemského muzea v roce 1817. A i když byl tehdy počet exponátů nízký a rostl pomalu, obsahovalo oddělení převážně sbírky obratlovců. Dnes zoologické oddělení Brňané najdou v Biskupském dvoře (vedle Zelného trhu), kde je také část depozitářů. „V půdních prostorách Biskupského dvora jsou preparáty ptáků, ve sklepení pak lihové preparáty. Stěžejní část sbírek je v Budišovském zámku, který je asi třicet kilometrů od Brna,“ uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Smutek pro jesetery

Všechny prostory však působí spíše provizorně a preparáty i přes odbornou péči pracovníků muzea strádají. „Na půdě je v létě příliš horko, v zimě zase vlhko. O uložení lihových preparátů ve sklepě raději nebudu mluvit. Na druhou stranu zámek v Budišově, kde máme největší plochu, je jediný depozitář v České republice, který je přístupný,“ přibližuje zázemí zoologického oddělení jeho vedoucí Miroslav Šebela.

V Budišově návštěvníci najdou hlavně exotická zvířata, kolekci ptactva z Jakutské oblasti nebo ucelenou sbírku jeseterů. „Tyto ryby se ještě před dvaceti lety běžně lovily, třeba v Dunajské deltě. Ta je teď pod ochranou UNESCO a exponáty dnes již téměř vyhynulých jeseterů jsou smutným dokladem toho, jak se příroda mění k horšímu,“ říká Šebela. Zajímavá je z budišovských exponátů největší sladkovodní ryba na světě – vyza velká, která dosahuje váhy až tisíc kilogramů.

Faunu Moravy podrobně přibližuje stejnojmenná stálá expozice Moravského zemského muzea v Biskupském dvoře, která je však do října tohoto roku kvůli rekonstrukci areálu uzavřena. „V roce 1968 ji vytvořili Zdeněk Kux a preparátor Josef Tesař a doposud je to naše nejnavštěvovanější dlouhodobá expozice. Na svou dobu byla opravdu unikátní,“ dodal Šebela. Prozradil také, že do jejího znovuotevření v říjnu připravují dva nové exponáty: losa evropského, který se u nás v současnosti objevuje už jen na Jindřichohradecku, kam se občas „náhodně“ zatoulá z nedalekého Polska, a největší paroží v České republice z nejsilnějšího jelena „dvaadvacateráka“ uloveného před třemi lety v Libavé.

Z bince do Betléma

Zoologické preparáty ve sbírkách Moravského zemského muzea dělí pracovníci následovně: na dermoplastické (vycpaniny), balky (kožky a mumie sloužící badatelům), lihové preparáty, osteologické (kostry a lebky), oologické (vejce) a ostatní.

Oddělení zoologie vede Šebela už více jak dvacet let. „Do muzea jsem sice přišel už v roce 1975, ale protože tehdy nebylo volné místo, nastoupil jsem na post uklízečky,“ vzpomíná na své začátky v Moravském zemském muzeu Šebela, který se vedoucím oddělení stal po Zdeňku Kuxovi. Právě Kux Šebelovi poradil, ať se soustředí na výzkum žab, a Šebela si pro své pokusy vybral desetihektarové mokřady u Novomlýnských nádrží. „Byly to spíš jámy plné bince, na nichž jsem chtěl studovat a následně dokázat přirozenou obnovu přírody,“ dodává Šebela.

Oblast, které se dle dřívější tradice Němců chovajících ovce přezdívá Betlém, Šebela oplotil. Po dvaceti letech se příroda samovolně obnovila a na novém základu lužního lesa se usídlili vodní skokani, čolek velký, bobr evropský nebo ptáci volavka červená a vzácná vlha pestrá. V roce 1990 byly jihomoravský mokřad Betlém a sousední Dolní mušovský luh prohlášeny přírodními památkami.

Autor: Markéta Stulírová

31.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Masarykův onkologický ústav v Brně slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení.
14

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Brno /ROZHOVOR/ – Přední český klimatolog Pavel Prošek díky své práci procestoval Arktidu i Antarktidu. Na mrazivém světadílu pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici. „Je to vlastně takový dobře zateplený panelák z dřevoštěpky. Ale dodnes stojí a funguje bezvadně," říká o stanici s nadsázkou. Celkově se do těch míst zúčastnil osmi výprav a pomáhal tam založit klimatologický program.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies