VYBERTE SI REGION

Faksimile vzácného rukopisu Život svatého Václava? K vidění premiérově v Brně

Brno – Nejstarším je egyptský papyrus z Knihy mrtvých, nejmladší je Pesachová hagada z poloviny 18. století. Krásu starých iluminovaných knih pěti různých kultur mohou nově obdivovat návštěvníci výstavy Moravského zemského muzea v Brně. Tvoří ji přes čtyři desítky faksimile, tedy přesných napodobenin starých tisků a rukopisů.

3.4.2015
SDÍLEJ:

Brněnská výstava Tři tisíce let knižního umění – Skvosty pěti kultur ukáže také faksimilii vzácného rukopisu Život svatého Václava.Foto: Moravské zemské muzeum

Výstavu provází název Tři tisíce let knižního umění – Skvosty pěti kultur. Poukazuje na vývoj světové knižní kultury, a představuje ilustrace v časovém rozpětí víc než tří tisíc let. „Světovou premiéru na této výstavě má faksimile Život svatého Václava z roku 1585. Originály knih jsou uloženy ve speciálních trezorech nejvýznamnějších světových paměťových institucí a i když se při výrobě faksimile používá nejmodernější technika, je to proces velmi náročný, často trvající mnoho let," uvedl spoluautor výstavy Zdeněk Drahoš.

Propracované a přísně limitované faksimile unikátních knih připravuje již pětašedesát let akademické vydavatelství Adeva ve Štýrském Hradci. „Je nejstarším a největším světovým zhotovitelem těchto edic a určuje jejich světový standard. Z univerzální multikulturní knihovny jsme pro výstavu vybrali egyptské papyry, předkoloniální mexické kodexy, rukopisy z Mogulské říše v Indii či mistrovská díla arabské kaligrafie," uvedl autor výstavy Jan Kocisek, který v německém vydavatelství pracuje.

Prohlédnout si návštěvníci mohou i byzantské purpurové kodexy a svitky, rukopis židovského původu či ručně psaná svědectví západního kulturního dědictví. A také knihu žalmů, která měří tři a půl centimentru. „Nejstarší vystavené dílo je egyptský Aniho papyrus z Knihy mrtvých přibližně z poloviny 13. století před naším letopočtem. Nejmladším je Pesachová hagada z druhé poloviny 18. století," uvedl Kocisek.

Tři tisíce let knižního umění – Skvosty pěti kultur
- Místo: Moravské zemské muzeum, Mramorové sály, Biskupský dvůr u Zelného trhu, Muzejní 1, Brno
- Autoři výstavy: Jan Kocisek a Zdeněk Drahoš
- Otevřeno: úterý 9.00 až 15.00, středa až pátek 9.00 až 17.00, sobota a neděle 13.00 až 18.00, výstava trvá do 7. června 2015

Podle autorů výstavy dokumentuje fenomén knihy vyspělost různých kultur a civilizací. I v této souvislosti odkazují ke slovům jedné z nejvýznamnějších osobností Evropy – Jana Ámose Komenského: Dobré knihy, jsou-li vskutku dobré a moudře napsány, jsou brusem duchů, pilníkem soudnosti, mastí pro oči, nálevkou moudrosti, zrcadlem cizích myšlenek a činů, našich vlastních pak vodítky.

Ředitel muzea Martin Reiss᠆ner k výstavě poznamenal: „Moravské zemské muzeum touto výstavou naplňuje svou výstavní koncepci a ve spolupráci s nejvýznamnějším světovým vydavatelstvím faksimile přináší působivé zpřehlednění dějin knižní ilustrace," uvedl Reissner.

Ze starověkého Egypta se knižní kultura šířila a rozvíjela i v dalších epochách, včetně antiky, kde se ilustrovaly zvířecí bajky a významnou úlohu sehrála i vědecká ilustrace, například k matematickým, astronomickým i geometrickým tématům. „Posilování církevní moci ve středověké Evropě s sebou přineslo produkci rukopisných náboženských knih s bohatými ilustracemi – evangeliářů, žaltářů či sakramentářů. K nejvíce oceňovaným patří Codex Purpureus Rossanensis – byzantský purpurový evangeliář ve zlatě a stříbře, který je nenahraditelným a neocenitelným svědectvím byzantského umění 6. století," uvedl Zdeněk Drahoš.

V době Karla Velikého vzkvétala knižní iluminace nazývaná karolinská a v období gotické iluminace, tedy zhruba od konce 12. století, se produkce rukopisů postupně přemísťovala z klášterů do městských dílen. „Významnými centry byly Paříž a italská Bologna. V českých zemích vznikl kolem roku 1320 Pasionál abatyše Kunhuty, soubor pěti duchovních textů z počátku 14. století vytvořený na popud Kunhuty Přemyslovny. A v 15. století se vývoj ilustrované ručně psané knihy dovršil," doplnil Kocisek.

Nových kvalit dosáhlo knižní umění v díle bratří z Limburku a Simona Beninga. Ten se stal nejvýznamnějším představitelem knižní iluminace v Evropě a po roce 1525 také, jako jeho současník Tizian, mistrem deskové malby.

Autor: Markéta Stulírová

3.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies