VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Figarova svatba: méně krojů, více Mozarta

Brno /RECENZE/ - První brněnské nastudování Figarovy svatby po třiadvaceti letech se nepovedlo. Představení v Mahenově divadle vzbudilo spíše negativní emoce, a to hlavně kvůli režijnímu pojetí ignorujícímu hudební a dramatickou podstatu díla.

8.3.2011 1
SDÍLEJ:

Scénograf Sebastian Stiebert a režisérka Annette Jahns přenesli Mozartovu operu do brněnského prostředí. Foto: NDB

Spojení kvalitních domácích i zahraničních umělců slibovalo vzrušující umělecký zážitek. Opak se však ukázal být pravdou. Jindy svěží a dynamická buffa se změnila v rozvleklý artistní kus, který místy začínal nudit. Kde se stala chyba?

Hlavní problém byl v celkové režijní a scénografické koncepci. Záměr Annette Jahns a Sebastiana Stieberta byl jasný: aktualizovat klasické dílo „přebalením“ příběhu do současného hávu. Jde o snahu zařadit brněnské operní jeviště mezi jeviště evropská prostřednictvím přijetí evropské manýry?

U oper, jejichž hudba je stále hodna zaznění a jejichž libreto už je mrtvé, tam jsou podobné úpravy na místě, tam mají svou logiku. Mozartův Figaro však není tento případ; nepotřebuje být „ještě zábavnější“. Přenesením o dvě stě let dopředu ztratil příběh svůj půvab a především komiku. Jsem si jistý, že z této opery může schopný a skutečně invenční režisér ještě spoustu vytěžit.

Libreto v sobě skrývá humor i erotiku, ty ovšem – znovu zdůrazňuji – mohou fungovat pouze ve fikčním světě 18. století. Inscenátoři, místo aby se pokusili v umělecké zkratce přiblížit nuancím duševního světa tehdejšího člověka, operu zploštili a přiblížili pokleslému vkusu mas.

Představení mělo však i své světlé stránky. Díky dirigentovi Casparu Richterovi se Figarova svatba dala alespoň poslouchat. Už předehra ukázala, že pojal partituru v poměrně rychlém tempu. Richter, kterého orchestr poslouchal tu více, tu méně, si doslova pohrával s dynamickými kontrasty a předváděl ukázková crescenda. Scéna v podobě geometricky rozsekané vily Tugendhat podobně jako další „moravské“ narážky (kroje, Zuzanka jakožto Moravanka) byla zřejmě projevem snahy inscenátorů zahrát na strunu brněnského patriotismu. Výsledný dojem: směsice nesmyslů.

Rozdělení jeviště na dva plány, které velmi dobře fungovalo třeba v Madama Butterfly, zde nebylo dobrým nápadem. Dění ve spodní části a celkově komplikovaná scéna neustále odváděli pozornost od hlavního děje. Neblahý dojem podtrhla klouzačka z umělé trávy. Představení bylo ve znamení pěvkyň – a to prvotřídních. Hvězdou večera byla, byť v menší roli Barbariny, Andrea Priechodská. Zvlášť výborná byla v árii ze začátku čtvrtého dějství o hledání špendlíku. Jak už nejednou ukázala, její perlivý soprán má i dramatický potenciál, zvlášť v emočně vypjatých scénách. Pavla Vykopalová (hraběnka) byla pěvecky perfektní, herecky uměřená, ale přesvědčivá. Slavná árie o ztraceném štěstí sklidila v jejím podání asi jako jediná opravdu vřelý potlesk.

Jan Šťáva v roli Bartola pěvecky takřka exceloval, herecky však nikoliv. Přehnaná stylizace pohybů působila únavně a trapně. Z hlavních rolí lehce vynikal Josef Škarka jako Figaro, zejména v recitativech a v závěru opery.

Petra Perla Nôtová (Zuzanka) a Jana Wallingerová (Cherubín) byly poměrně nevýrazné a Roman Janál (hrabě) mě tentokrát vyloženě zklamal. Světlou výjimku mezi intonačně i rytmicky rozházenými ansámbly představuje tercet z konce druhého dějství Susanna, or via sortite. Nutno však dodat, že i zde nese část viny špatná režie.

Shrnuto a podtrženo, toto představení byl omyl. Jsem však přesvědčený, že u německé režisérky není příčina neúspěchu v nedostatku umělecké poctivosti a tvůrčích schopností, ale v až křečovité snaze za každou cenu inscenovat „Figarovku“ Annette Jahnsové místo té Mozartovy a Da Ponteho.
Závěrečné bučení si ovšem nezasloužila.

Opera Figarova svatba
Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba.
Dirigent: Caspar Richter, režie: Annette Jahns, scéna a kostýmy: Sebastian Stiebert, sbormistr: Pavel Koňárek.
Recenze psána z premiéry v Mahenově divadle 25. února 2011.

MILOŠ ZAPLETAL (Autor je studentem hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně)

8.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hybridní supersport BMW i8 využívali jihomoravští policisté jen krátkou dobu. Auto nabouralo do stromu.
1

Policie při svezení Kruliše nepochybila. Dostane nový supersport

Dělnická strana - ilustrační foto.
1

Příznivci Dělnické strany budou v Brně protestovat proti politice magistrátu

VIDEO: Při ukázkách policejních zákroků zazněl štěkot psů i výstřely z pistole

Brno /FOTOGALERIE/ - Svou výzbroj a schopnosti představili v pátek na náměstí Svobody policisté. Návštěvníci se podívali na ukázky nejrůznějších zákroků i na vybavení, se kterým strážci zákona pracují.

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Podvodníci zneužili důvěřivosti starší ženy. Slíbili jí opravu hroby jejího muže

Brno, Brněnsko – Muž zvoní na zvonek a o chvilku později mu otevírá devadesátiletá žena. Sympatický mladík se představuje jako pojišťovák a důchodkyně ho pozve dál. „Požádal ji o sklenici vody, pak využil nepozornosti a ukradl jí obálku s penězi. Důchodkyně přišla o dvě stě tisíc korun," popsala případ policejní mluvčí Andrea Cejnková.

OBRAZEM: Vincent nebo Picasso? Lidé vyberou jméno malé lamy

Brno - Zatím je bezejmenný, to se ale brzy změní. Malému lamímu samci s modrýma očima, který se narodil začátkem června v brněnském Lamacentru Hády, mohou nyní vybrat jméno lidé na webu centra. Možnosti jsou Vincent, Picasso, Orion, Bruno, Leonardo nebo Drak.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies