VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vznik české výtvarné abstrakce podnítil Foltýn

Brno - Moravská galerie v Brně se již v minulosti rozhodla zaměřit svůj hledáček na umělce spjaté s Brnem. Po Antonínu Procházkovi uspořádala retrospektivní výstavu Františka Foltýna, jehož tvorba úzce souvisí s jeho třemi významnými pobyty.

12.1.2008
SDÍLEJ:

Podle kurátora Petra Ingerleho hraje Foltýn v českém abstraktním umění klíčovou roli.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Proto ji autoři pojmenovali příznačně: Košice–Paříž–Brno. Moravská galerie, která se po umělcově smrti stala správcem jeho pozůstalosti, vlastní více než dvě stě čtyřicet Foltýnových olejů a kreseb, z nichž většinu mohou návštěvníci od listopadu minulého roku v galerii zhlédnout. Podrobnosti k výstavě sdělil brněnskému Deníku Rovnost její kurátor Petr Ingerle.

Proč jste se rozhodli pro Františka Foltýna a jak dlouho trvala příprava výstavy?
Prvním impulzem byla výstava Antonína Procházky, která proběhla ve spolupráci Moravské galerie s Muzeem města Brna již v roce 2002. Už v té době jsme uvažovali, že by bylo dobré pokračovat ve vystavování významných autorů spojených s Brnem. František Foltýn nám připadal jako nejvhodnější umělec, kterého bychom po Procházkovi měli představit. Už tehdy jsme Foltýna zařadili do našeho galerijního plánu, intenzivně se však na výstavě pracovalo poslední dva až tři roky.

Kdo všechno se na výstavě a její doprovodné publikaci podílel?
Hlavním garantem celého týmu byla Hana Rousová. Marcela Macharáčková spolu s Alenou Pomajzlovou zpracovaly Foltýnovo slovenské období. Foltýnův francouzský pobyt, včetně archivních výzkumů, zajistila Anna Pravdová, která se ve své dizertační práci věnovala pobytům českých umělců v zahraničí. Marie Klimešová se chopila asi nejobtížnějšího úkolu z hlediska metody a hodnocení Foltýnovy tvorby, a to zpracovat brněnskou fázi. V neposlední řadě je ještě potřeba zmínit jméno Karla Srpa, který pro katalog vytvořil obecně zaměřenou kapitolu zabývající se okolnostmi a předpoklady Foltýnovy abstrakce. Podrobněji se pak věnoval například vztahu Foltýna s Jindřichem Štýrským a Toyen.

Proč je Foltýnova brněnská fáze nejobtížnější?
Protože tato kapitola Foltýnova života, kdy se vrátil z Paříže do vlasti, je považována za hodně kontroverzní. Přestal se totiž věnovat abstraktní tvorbě a přiklonil se k realismu. Z toho důvodu se také toto období přehlíží a v minulosti, když byla Foltýnovi věnována nějaká výstava, většinou na ní byly jen jeho abstraktní obrazy.

Z jakého důvodu je tento jeho závěrečný příklon k realismu opomíjen?
Hodně se v této souvislosti totiž hovoří o jeho návratu ke krajinomalbě a jako o osobním a uměleckém selhání. Jako komunista podléhal různým politickým vlivům, ale také ho hodně ovlivňovaly osobní důvody. Ale nikdy se nezaprodal takovým způsobem, že by vytvářel politicky podmíněná díla.

Tematické okruhy na výstavě tedy odpovídají jednotlivým kapitolám, do kterých je rozdělená zmíněná publikace?
Výstava se dělí do čtyř částí, přesně podle období, jež jsou v katalogu popsána. Tři z nich zhruba odpovídají Foltýnovým pobytům, poslední chce zobrazit jeho vliv na českou abstraktní tvorbu. Zde si mohou návštěvníci výhradně prohlédnout obrazy od jiných umělců, než byl Foltýn. Ovšem i do předchozích oddělení jsme zařadili obrazy jiných autorů, s Foltýnem úzce souvisejících. Chtěli jsme jeho tvorbu zařadit do širších souvislostí.

Čí obrazy je tedy ještě například možné vidět?
V oddělení rané fáze, kterou bylo Foltýnovo působení v Bratislavě, Košicích a Podkarpatské Rusi, visí třeba obrazy Gejzy Schillera. Máme tu díla, která oba umělci malovali společně, na základě stejného motivu. Takové obrazy visí v galerii vedle sebe. Vzhledem k tomu, že Foltýnovo jméno bylo známější než jméno Schillerovo, až do nedávné doby byly dokonce některé Schillerovy obrazy považovány za Foltýnovy.

Jak by se daly charakterizovat obrazy, které zpočátku Foltýn maloval?
Je to trochu paradoxní, ale s avantgardou se Foltýn seznámil na východním Slovensku, právě prostřednictvím zkušenějších malířů, jako byl zmiňovaný Schiller nebo János Kmetty či Eugen Krón a další. Jeho rané obrazy jsou velmi bezprostřední, vyznačují se temperamentním koloritem a poučením kubismem a fauvismem.

Jaký je Foltýnův vliv na českou abstrakci?
Velmi zásadní. Jedním z cílů této výstavy je možnost poukázat na opomíjený fakt, že bez Foltýna, jeho pobytu ve Francii a návratu domů by česká výtvarná abstrakce vůbec nevznikla. V evropském kontextu české abstraktní umění zapadá, nikdy mu v našich podmínkách nebylo moc přáno, ale Foltýn v něm hraje klíčovou roli.

Zlomovým obdobím Foltýnovy tvorby byly roky 1924–1934, kdy žil v Paříži?
Foltýn stál u zrodu mezinárodních uměleckých skupin Cercle et Carré a Abstraction Création, s nimiž se setkal v Paříži a které se zabývaly čistě abstraktní tvorbou. Přesto si i po příklonu k abstrakci dokázal zachovat onu zmíněnou osobitost.

Jaký vztah ho pojil s Františkem Kupkou, umělcem, spolu s nímž bývá řazen k nejlepším českým malířům a kterého v Paříži potkával?
Jediné, co s určitostí víme, je fakt, že Foltýn navštěvoval Kupkovy přednášky. Na nich však Kupka nikdy nemluvil o své vlastní tvorbě, rozvíjel obecné estetické a filozofické otázky. Nelze tedy říct, že se k abstraktismu přiklonil díky Kupkovi.

Proč Foltýn tolik cestoval?
Všechno to v podstatě byly takové náhodné cesty. Na Slovensko jel z čistě pragmatických důvodů, za obživou. Francie ho pochopitelně lákala, stejně jako jiné umělce. Do Brna se pak vrátil, protože cítil abstraktní vyčerpanost a ve svých vzpomínkách se také zmiňuje o tom, že mu bylo smutno po české krajině.

Nemohla být důvodem jeho častých přesunů i nějaká nespokojenost v soukromém životě?
V tomto patrně problém nebyl. Foltýn se oženil ve Francii a do Brna se pak přestěhoval spolu se svojí ženou.

Co je pro Foltýnovy malby typické?
Důležitou roli u něj hraje prostor, linie, barva a tvar. Zmiňuje se o tom ve svých teoretických pracích. V raných abstraktních obrazech je možné zachytit relikty reality, které se z jeho tvorby následně vytrácejí. Na tvar Foltýn klade důraz, někdy připomíná třeba ženské torzo. Tvar se jakoby stále vztahuje k nějaké figuře, proto se také v tomto smyslu u Foltýna hovoří o organické abstrakci.

Koketoval Foltýn i s jiným uměním než výtvarným?
Podle mého názoru byl čistým výtvarníkem. Necítil potřebu nějakého propojování umění.

12.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hana Tomáš Briešťanská

Petrolejové lampy pomohly Briešťanské k Ceně Thálie. S Janžurovou se nesrovnává

Identikit pachatele, který v Ivančicích na Brněnsku přepadl důchodkyni.

Agresivní zloděj serval z důchodkyně šperky za dvanáct tisíc. Hledá jej policie

AKTUALIZOVÁNO

Děti přišly o rodiče. Rozsáhlá pátrací akce s vrtulníkem po matce byla neúspěšná

Kyjovsko – Po matce dvou dětí, které v neděli zahynul manžel, stále pátrají policisté nejen z Hodonínska. „Naposledy byla viděna v pátek 24. března v místě svého bydliště v malé obci na Kyjovsku. Doma nechala své dvě děti, a bez jakýchkoliv náznaků nebo indicií o svém odchodu zmizela," informoval hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Osmnáctiletý Nečas: Jsem mladý, ale to neznamená, že budu jen odhazovat puky

Hradec Králové – Potvrzuje, že je velký příslib nejen pro brněnský, ale i český hokej. Osmnáctiletý útočník Komety Martin Nečas přispěl v prvním duelu semifinále play-off extraligy na ledě Hradce Králové k výhře 2:0. Jeho trefa ze třetí třetiny, kdy puk neúmyslně nasměroval do branky bruslí, byla vítězná.

Kvůli kotlíkové dotaci si vzal dovolenou. Žádost odeslal hned první den

Brno - Co nejrychleji vyplnit formulář a doufat, že to stihl dřív než ostatní. Když žádal o kotlíkovou dotaci, soutěžil o ni Jaroslav Mikoška se stovkami dalších zájemců. „Vše jsem si dopředu připravil. Abych žádost odeslal přesně v den, kdy se systém otevřel, vzal jsem si na něj dovolenou," říká muž, který pracuje jako mluvčí jihomoravských hasičů.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda zahraničního auta s kamionem i hořící motor

Luleč - Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies