VYBERTE SI REGION

Fotograf Antonín Kratochvíl: Hledám svoji domovinu

Brno - Lovosický rodák a světově uznávaný fotograf Antonín Kratochvíl přijede tuto sobotu do Brna, aby se na celodenním programu v Kongresovém sále Holiday Inn setkal se studenty a příznivci fotografie. Mimojiné také připravuje nový cyklus snímků, o kterém říká: Hledám svoje doma a vracím se do minulosti

23.1.2012 1
SDÍLEJ:

Antonín Kratochvíl a zpěvák Bono ze skupiny U2. Snímek je součástí cyklu portrétů světoznámých osobností Persona.Foto: Jan Sucharda

I když jej v životě vedly především náhody, vše, čeho ve fotografii dosáhl, si vybojoval sám. Nevzdával se příležitostí, neodmítal reportáže z válek, jezdil na místa katastrof. Ale ať už fotografoval kdekoliv, děj událostí paradoxně považoval za druhotný. Fotil hlavně otázky a fotil odpovědi. V současnosti je Antonín Kratochvíl jedním z nejlepších fotoreportérů na světě. A tuto sobotu zavítá do Brna, aby na své přednášce promluvil o fotografii, o sobě i o tom, proč je důležité hledat svou vlastní tvůrčí cestu.

Do Brna tentokrát přijedete, abyste se setkal se studenty a příznivci fotografie. Co jim zdůrazňujete?
Vedu je k osobitému, originálnímu projevu a k vlastním myšlenkám. Hlavně se nesmí pohybovat v klišé a bát se vyjádřit. To je nejdůležitější.

Zmiňujete klišé. Jak jej ve fotografii poznat?
To je různé. Klišé lze snadno hledat třeba v sociální fotografii, i když témata jsou různá. Není důležité, aby fotograf vyjel do války nebo se účastnil nějaké tragédie. Může jít fotit i k sousedům a aniž by ho to stálo hodně peněz, udělá dobré fotky. Studentům vždy opakuji jednu větu: Není tolik důležité co fotografujete, ale jak fotografujete.

Vaši příznivci – fotografové založili Skupinu 28 a inspirují se vaším fotografickým rukopisem. Jaký je to pocit sledovat práci lidí, jejichž snímky jsou tolik podobné těm vašim?
To už dlouho není pravda. Ze začátku mnou byli ovlivněni hodně, teď už si ale jdou svou vlastní cestou. Objevují sami sebe a hledají si vlastní náměty. Takže i když jsem byl na začátku já, teď už jsou to pouze a jen oni sami.

Narodil jste se v Lovosicích, vyrůstal v Praze a roku 1967 odešel do zahraničí. S jakým pocitem jezdíváte do České republiky dnes?
Teď už je ten pocit zcela neutrální. Když si ale vzpomenu na svoji první návštěvu, bylo to pro mě velmi emotivní.

Kde je teď vaše „doma“?
Tam, kde je moje rodina a to je teď v Praze.

V USA už nepřebýváte?
Ne dlouhodobě. Mám tam svoji účetní a rozdělané nějaké obchodní projekty, ale jsou to spíše nárazové cesty.

Do Spojených států jste odjel v roce 1972 a téměř hned začal fotit pro prestižní časopisy a magazíny. Bylo těžké prosadit se?
Moje žena byla Američanka. A protože se chtěla vrátit domů, do Kalifornie, odjel jsem s ní a začal svoji kariéru. Dnes už je to jiné, ale dříve byl trh otevřenější a já toho využil a uplatnil svůj talent. Amerika pro mě byla dobrá a tvrdá škola. Sedmnáct let jsem pracoval a neměl ani jednou dovolenou.

Jako fotoreportér jste přihlížel válkám, genocidě v Zairu a Rwandě, fotil jste utečence v Bosně, pašeráky drog v Guatemale… Obrnilo vás to vůči dalšímu „zlu“?
Naopak. Právě v takových situacích je důležité mít empatii, soucit a porozumění.

Nastala někdy situace, kdy jste fotit prostě nedokázal?
Ano a několikrát. Opakovaně jsem fotil pro Rockefeller Foundation a každý rok tři měsíce pracoval na nějakém těžkém tématu. A musel jsem přestat, protože jsem tím byl přesycený a nemohl dál. Byl jsem z toho často v depresi a to, co jsem fotil, mi zůstávalo v podvědomí.

Co vám v takové chvíli pomáhá?
Většinou samota. To je pro mě jediný způsob, jak si vyčistit hlavu.

Soustředíte se také na zachycování mizejících kultur, fotil jste zanikající přírodní lokality, místa zničená přírodními katastrofami. Zajímal jste se o to, co se v těch oblastech dělo dál?
Byl to cyklus reportáží Vanishing (Mizející), na kterém jsem pracoval šestnáct let pro různé časopisy. Ale jestli už nějaká kultura zanikla úplně, to nevím, protože jsem se zpět už nikdy nevrátil.

Která z reportáží tohoto druhu pro vás byla něčím výjimečná?
V roce 1990 jsem fotil severní Čechy, projel východní Evropou a pro New York Times fotil cyklus Eastern Europe – The Polluted Lands. Bylo to ještě před tím, než zde začal kdokoliv fotit. Celá oblast byla hrozně znečištěná, i Katovice a v nich byly děti, které umíraly ve znečištěných špitálech… Bylo to pro mě o to těžší, že z této oblasti pocházím, že jsem z Lovosic, které byly zamořené chemičkou. Zřejmě proto je pro mě tato reportáž něčím výjimečná a důležitá. Tenkrát měla velkou odezvu. V USA jsem za ni dostal několik ocenění

Jedním z vašich posledních cyklů je série snímků Moscow Nights (Moskevské noci), kterou jste vystavoval v pražském Mánesu. Zachytil jste mladou ruskou „elitu“ ve víru nočních klubů, drog… Proč jste se tentokrát rozhodl upřednostnit barevné pojetí před černobílým?
V těch klubech byla určitá hravost barev, což by v černobílé variantě úplně zaniklo. Proto jsem „přesedlal“ na barevnou fotografii.V digitální fotografii můžete fotit barevně a pak lehce přejít na černobílou a v tomto mě digitální fotografie trošku osvobodila. Většinou ve výsledku porovnám černobílou s barvou, a na základě toho se rozhodnu. Mám svobodnou možnost volby. Zatímco předtím jsem musel fotit na barevný film a pak ještě na černobílý

Vznikla ještě někdy poté nějaká vaše další reportáž v barvě?
Ano. Byl to cyklus nafocený v Černobylu, kam jsem se opakovaně vracel. A ani tyto fotky by v černobílé rozhodně nevyzněly tak dobře, jako v barvě.

Jak dlouho už vlastně používáte digitální fotoaparát?
Od roku 2003, kdy jsem fotil válku v Iráku a digitální fotografii jsem se musel začít učit.

Nafotil jste také sérii snímků významných osobnostní. Přerostla někdy vaše spolupráce s některou takovou „star“, mezi nimiž byli například Liv Tyler, David Bowie či William Dafoe, v přátelství?
To, co si s takového setkání jako fotograf odnáším, je přátelství okamžiku. Fotil jsem je vždy den, dva, někdy i opakovaně, ale přátelství z toho nevzniklo. Důvodem našeho setkání byl pouze a právě jen okamžik, kdy jsem je fotil. Výjimkou byl snad jen Pavel Landovský, s nímž jsem se znal už od 60. let, tedy ještě před mou emigrací. Teď už sice žije spíše v osamocení a už nejsme tak často v kontaktu, ale jsme stále kamarádi.

Jaké téma si v hlavě nosíte nyní?
Návrat do České republiky a svoji „domovinu“. Už jsem sice začal, ale vlastně nevím jak dál. Snažím se srovnat si to v sobě a hledat svou cestu do minulosti. Možná se vrátím i do Lovosic a začnu fotit i tam… Něco podobného jsem fotil a cestu do minulosti hledal s jednou paní, která se vracela do Osvětimi. Byla to pro mě velká zkušenost a možná bych podobným způsobem chtěl pojmout i svůj návrat. Vracet se ke vzpomínkám a hledat spojitosti

Přednášky a praktické dílny s Antonínem Kratochvílem v Brně

Datum: sobota 28. ledna 2012
Program: přednášky a workshopy, hostem bude spoolu s A. Kratochvílem také fotograf Jiří Turek, který představí výběr svých nejlepších fotografií
Místo: Kongresové centrum hotelu Holiday Inn, Křížkovského 20. Vstup je zdarma, pro všechny je nutná registrace od 8.30 hod.
Možnost konzultace portfolií: zbývá poslední volné místo, cena pro zájemce je 3000,- korun.

Akci pořádá fotografická škola PhotoGenia, více informací na www.photo-genia.com

Autor: Markéta Stulírová

23.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

AKTUALIZOVÁNO

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies