VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Franta vystavuje nelichotivé svědectví doby

Brno /FOTOGALERIE/ - Česko-francouzský malíř František Mertl přivezl do brněnského hradu Špilberk expresivní obrazy, v nichž zachycuje dnešní společnost.

3.10.2009
SDÍLEJ:

Výstava Františka Mertla.Foto: Deník/Attila Racek

Malíř František Mertl patří mezi přední světové výtvarníky. Do okruhu svých přátel řadil Pabla Picassa, Maxe Ernsta, Joana Miróa a spisovatele Grahama Greena. Reprezentoval Francii na Mezinárodním bienále současného umění.

Přesto zůstává v České republice neznámý. Nyní poprvé přivezl své dílo do Brna, kde studoval. Expresionistické obrazy tohoto devětasedmdesátiletého česko-francouzského malíře od včerejška vystavuje hrad Špilberk.

V osmadvaceti letech odešel třebíčský rodák Mertl do Francie. Zde se stal kvůli jednodušší výslovnosti jen „Frantou“. Stejnojmenná výstava na Špilberku představuje průřez Mertlovou tvorbou od roku 1965, kdy namaloval obraz své ženy Jacqueline, po dva roky staré obrazy pouště bránící se civilizaci. „Frantova tvorba je reflexí naší doby, ukazuje problémy společnosti. Hlavní složkou jeho tvorby je lidské tělo, člověk v konfrontaci s problémy dneška. Jeho osudy ve válečných konfliktech i běžném životě,“ vysvětlila kurátorka výstavy Marcela Macharáčková.

Násilí a lhostejnost

Detailní kresby i obrovské olejomalby představují náměty, které se od šedesátých let objevují v Mertlově tvorbě. „Je to výběr z padesáti let mé malířské kariéry. Jsou odrazem mého přání dozvědět se víc o člověku. Ať jsme jakékoli národnosti, jakéhokoli etnika, náš základ je stejný,“ zamyslel se Mertl. Dodal, že bylo těžké obrazy na výstavu sehnat, jelikož většina je součástí stálých sbírek světových muzeí.

Mertlovy obrazy, které se do Brna přesunuly z výstavy v Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově, lze rozdělit do tří linií. „Franta zaznamenává osud člověka ve střetu s tvrdostí světa techniky. K těmto dílům patří například Velký jeřáb nebo Eskalátor. V osmdesátých letech se začal věnovat Africe, kam několikrát vycestoval. Na plátno přenesl obyvatele Keni, Mali nebo Nigeru, kteří žijí sice primitivně, ale v souladu s přírodou. Poslední linií je problém násilí, lidské bezohlednosti a neschopnosti komunikace,“ dodala Macharáčková.

K nim patří například monumentální plátno 11. září, Pocta Srebrenici nebo reprodukce díla Svědek. „Svědka jsem namaloval k padesátému výročí osvobození koncentračního tábora Terezín. Na výstavě je jeho reprodukce a řada studií. Originál je v Japonsku, kde mu vystavěli speciální pavilon. Nebylo možné jej dovézt,“ řekl Mertl.

Dílo Františka Mertla zdobí přední světová muzea. Podle ředitele Muzea města Brna Pavla Cipriana zná v České republice jeho dílo jen hrstka odborníků. „Je to velká škoda a také naše šance Frantu Brňanům představit,“ prohlásil Ciprian.

Sochy jako doplněk

Výstavu na Špilberku doplňuje také čtveřice Mertlových bronzových soch. „Sice se za sochaře nepovažuji, ale občas mám touhu přenést svá plátna do trojrozměrné podoby. Naučil jsem se tomu při studiích. Tehdy byly české výtvarné školy omezované komunistickou mocí, ale třeba anatomickou průpravu měly výbornou,“ uvedl Mertl.

Kromě obrazů a soch zdobí západní křídlo Špilberku také několik snímků z prostředí Mertlova ateliéru od fotografa Jacquese Renoira. Souběžná výstava Renoirových fotografií začne v úterý šestého října v Galerii Plamínek v Plynárenské ulici.

Autor: Veronika Zabadalová

3.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies